Průzkum pro ČEZ: Na Svitavsku spíše souhlasí s větrnými elektrárnami
Svitavy (ČTK) - Obyvatelé obcí na Svitavsku, které mají vhodné podmínky pro fungování větrných elektráren, s jejich případnou výstavbou většinou souhlasí. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který platil ČEZ a který se v listopadu uskutečnil ve městě Svitavy a deseti okolních vesnicích na vzorku 579 respondentů starších 18 let. Nejvyšší podpora je v obcích, v jejichž blízkosti se již větrné elektrárny nacházejí. Lokality na Svitavsku si k výstavbě větrníků vytipovala společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Náklady na průzkum platila firma, uskutečnil ho Ústav geoniky Akademie věd ČR, otázky připomínkovali i zástupci obcí.
Podle výzkumu, jehož výsledky ČTK poskytla mluvčí Svitav Kateřina Kotasová, by v souhrnu 59 procent respondentů souhlasilo s výstavbou větrných elektráren na území vlastní obce, pokud by tím jejich obec získala finanční příjem pro svůj rozvoj, a 62 procent by souhlasilo s projektem výstavby na území okolních obcí, kdyby z nich jejich domovská radnice měla příjem. Nesouhlas s výstavbou v katastru vlastní obce vyjádřilo 23 procent dotazovaných, 18 procent zaujalo neutrální postoj. Ve všech obcích byl podíl obyvatel, kteří by souhlasili s výstavbou větrných elektráren vyšší než podíl těch, kteří by s ní nesouhlasili.
Hlavními motivačními faktory souhlasu s projekty se ukázaly být vnímání přínosu větrných elektráren pro ochranu klimatu, přispívání k energetické nezávislosti a finanční příjem do rozpočtu obcí. Naopak hlavními důvody, proč by část dotázaných s projekty nesouhlasila, je obava z negativního vlivu elektráren na krajinu a z hluku. Významně vyšší míra přijetí projektů byla v obcích, v jejichž blízkosti již větrné elektrárny jsou, například v Pohledech, by je akceptovalo 75 procent a v Dětřichově 77 procent lidí. Podle autorů výzkumu lze v této souvislosti mluvit o takzvaném efektu familiarizace, kdy se díky dlouholeté osobní zkušenosti obyvatel s větrnými elektrárnami v blízkém okolí odbourávají původní obavy z možných negativních dopadů, lidé si zvyknou na elektrárny jako na běžnou součást okolní krajiny a vnímají spíš jejich pozitivní přínosy.
Výzkum uskutečnil Ústav geoniky Akademie věd ČR formou dotazníkového šetření provedeného přímým dotazováním v terénu a v domácnostech respondentů za pomoci vyškolených tazatelů. Výběr dotazovaných byl založen na kvótním výběru. Cílem bylo zmapovat postoje obyvatel k využívání větrných elektráren v kontextu energetické bezpečnosti, analyzovat rozdíly ve vnímání pozitivních a negativních dopadů větrných elektráren na životní prostředí a kvalitu života mezi různými skupinami obyvatel a zjistit míru místního přijetí potenciálních projektů větrných elektráren v daném území.
Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje chce na Svitavsku a Orlickoústecku vybudovat deset až 20 větrných elektráren. Výsledky průzkumu budou podkladem pro budoucí kvalifikované rozhodování zastupitelů jednotlivých obcí o souhlasu se záměry. Zastupitelé Svitav se budou výzkumem a dalším postupem města zabývat na svém zasedání 29. ledna. Podle starosty Davida Šimka (Sdružení pro město Svitavy) by měla vzniknout pracovní skupina složená ze všech zástupců politických subjektů zastupitelstva, která by jednala s potenciálními investory o podmínkách možné spolupráce.
O výstavbu větrných elektráren na Svitavsku, Orlickoústecku a Chrudimsku mají zájem i další firmy. Obyvatelé Krouny na Chrudimsku v referendu s výstavbou větrné elektrárny na svém katastru souhlasili. Plánovaný větrník má mít výkon až 6,5 megawattu. Firma PV Consulting za to nabízí Krouně ročně do obecní pokladny 1,95 milionu korun. Zároveň přislíbila, že bude obyvatelům poskytovat levnější elektřinu, v průměru by měli ročně uspořit 11.600 korun oproti současným účtům. Nabídka je na 20 let. Příznivý byl i výsledek plebiscitu v Anenské Studánce na Orlickoústecku, kde chce vyrábět energii z větru společnost NOHO Energy. Pro obec by to znamenalo dlouhodobé benefity. U obce již několik větrníků stojí, před 15 lety je tam vybudovala společnost S&M CZ.
