Komatsu potřebu bagr

Průmyslové firmy více recyklují své odpadní vody. Navyšují tak své kapacity či šetří náklady, lákadlem jsou i dotace

Rostoucí zájem o efektivní nakládání s vodou se projevuje i u tuzemských průmyslových podniků. Častěji se proto zaměřují na možnosti recyklace odpadních vod, které nemohou zpracovat klasické komunální čističky. Firmy řeší recyklací například omezené odběry od vodáren, vyčištěnou vodu přitom zpravidla využívají jako užitkovou v rámci svého provozu. Zároveň již často nemusí investovat do stamilionových technologií, k části procesu recyklace naopak využívají energii z odpadního tepla. Podle odborníků přitom obliba recyklace dále poroste, ať už vlivem dotací či možného upravení legislativy, která zatím termín recyklované odpadní vody nezná.

Zatímco běžné odpadní vody z domácností míří do kanalizace a následně do komunálních čističek odpadních vod, odlišná situace nastává v průmyslových provozech. V řadě případů se totiž v jejich odpadních vodách vyskytují látky, které ničí bakterie využívané v běžných komunálních čističkách. Právě z tohoto důvodu se tak do kanalizace vypouštět ze zákona nesmí. U velkých průmyslových podniků však může dojít také k situaci, kdy je množství produkovaných odpadních vod tak velké, že ho standardní komunální čistička nemůže pojmout. V takových případech si tak čištění či likvidaci odpadní vody musí zajišťovat jiným způsobem.

„U řady velkých průmyslových provozů pozorujeme v posledních měsících větší zájem o recyklaci odpadních vod a jejich možné další využití. Současné technologie umožňují i silně znečištěnou vodu vyčistit často na úroveň kvality pitné vody, případně demineralizované technologické vody. Česká legislativa zatím termín recyklovaná odpadní voda nezná, a proto jsou způsoby využití takto vyčištěné vody omezené. Věříme nicméně, že vzhledem k rozvoji recyklačních technologií se přístup tuzemských zákonů brzy změní,“ sdělil Petr Hajný, ředitel divize VODA - Technologie úpravy vody a vodní hospodářství.

Podle něj se přitom tento trend týká společností z potravinářského či chemického průmyslu, které již nyní odebírají z vodáren nejvyšší možné množství vody. Případně mají maximálně využité kapacity vlastních vrtů. „Svoji roli hraje také snaha o udržitelnější přístup u řady podniků. V neposlední řadě pak posilování trendu recyklace průmyslových odpadních vod ovlivňuje i celkový růst cen a nákladů na energie,“ doplnil Petr Hajný.

Využití odpadního tepla

Ačkoliv zájem průmyslových podniků o recyklaci odpadních vod postupně roste, nejčastějším řešením, které volí v případě extrémního znečištění, je předčištění odpadní vody na takovou kvalitu, aby mohla následně putovat do komunálních čističek. Zpravidla se však jedná o finančně velmi nákladnou záležitost. „Průmyslové firmy musí často investovat do vlastních čističek vody, což může znamenat náklady v desítkách až stovkách milionů korun dle velikosti provozu, zároveň takový projekt vyžaduje i velký zastavěný prostor. Aktuálně jim proto nabízíme alternativu, která je výrazně méně nákladná, a to až o desítky procent. Ačkoliv je prostorově velmi nenáročná, zvládne zpracovat srovnatelné množství odpadní vody – od malých provozů s produkcí jednotek metrů krychlových vody za den až po velké, které produkují jednotky tisíc metrů krychlových vody denně,“ řekl ředitel divize VODA - Technologie úpravy vody a vodní hospodářství.

Kromě recyklace či předčištění vody ve vlastní čističce mají průmyslové provozy i další možnosti, jak s odpadními vodami naložit. Potravinářské provozy je například mohou poskytnout bioplynovým stanicím, pokud jsou pro to vhodné, ty však zpravidla nemohou kvůli velkým objemům pojmout veškeré množství vody. Jinou variantou je pak využití specializovaných společností, které se likvidací takto znečištěných vod zabývají, ceny za metr krychlový odpadní vody se však pohybují i v tisícikorunách, což znamená další finanční náročnost.

Růst zájmu o recyklaci podpoří dotace i legislativa

Do čištění či recyklace odpadních vod se v současnosti výrazně propisují i rostoucí ceny energií. Samotný proces zbavování vody závadných látek je totiž poměrně energeticky náročný. Podle Hajného je však ve většině průmyslových provozů možné nalézt zdroje odpadní energie, zejména tepla, které je pak možné využít pro snížení energetické náročnosti těchto procesů. Může se jednat například o teplo ze samotné odpadní vody, ale i například o unikající páru z kotelny či teplo vypouštěné mimo výrobní závod z důvodu eliminace přehřívání některých zařízení. „Díky této odpadní energii zvládneme energetickou náročnost procesu, který je při čištění či recyklaci vody velmi významný, snížit na minimum. V některých případech je pak možné přebytečnou odpadní tepelnou energii využít i v jiných částech výroby,“ uvedl Petr Hajný.

Podle něj lze přitom do budoucna očekávat, že poptávka po efektivnější práci s odpadní vodou u průmyslových podniků poroste. Jedním z důvodů je aktuálně i možnost získání dotací z fondu obnovy, které se týkají opatření pro hospodaření s vodou a úspory vody. Podmínkou pro podání žádosti je přitom předložení takzvaného vodního auditu, který shrnuje možná opatření týkající se hospodaření s vodou. „V neposlední řadě pak očekáváme, že popularita recyklace odpadních vod vzroste i ve chvíli, kdy se změní legislativa směrem k širším možnostem využití vyčištěných odpadních vod v rámci daného provozu,“ uzavřel ředitel divize VODA - Technologie úpravy vody a vodní hospodářství.

www.hutira.cz

„Divize voda - Technologie úpravy vody a vodní hospodářství se v rámci společnosti HUTIRA s.r.o. zabývá výzkumem, vývojem, výrobou a komplexním řešením technologií na úpravu vody (Crystal Clear Water (CCW)), čištěním a recyklací vody. Realizuje zakázky v oblasti dodávek technologických celků úpravy pitné, průmyslové, technologické i bazénové vody. Značka HUTIRA se zaměřuje na kompletní řešení v oblasti vodárenství, plynárenství, energetiky a výroby biometanu. Společnost HUTIRA si zakládá na unikátním know-how, profesionálním přístupu a dlouholetých zkušenostech. S produkty této značky se lze setkat nejen v tuzemsku, ale hned na několika světových kontinentech.“