Komatsu potřebuju bagr

Podhoubí jako stavební materiál budoucnosti? Nový projekt Samorost chce sci-fi proměnit v realitu

Využití hub, respektive podhoubí, v oblasti stavitelství, architektury a designu již zkoumají světové vědecké týmy. Nyní se k nim přidává Buřinka a spolek MYMO s projektem Samorost. Materiál vyrobený s použitím podhoubí, odborně mycelia, má totiž vlastnosti, které jsou pro oblast stavitelství ideální. A současně splňuje nároky na udržitelnost a ekologii. Díky podpoře Buřinky se mohou odborníci z akademické sféry intenzivněji věnovat výzkumu a vývoji využití mycelia ve stavebnictví včetně potvrzení funkčních vlastností materiálu.

Projekt Samorost zajišťuje místo u stolu mezi špičkovými vědci Z podhoubí dnes umíme vyrobit třeba květináče, akustické panely nebo různé obaly. Mycelium ale nabízí daleko větší možnosti. Jeho vlastnosti (odolává hoření, skvěle izoluje, je pevné, lehké a samonosné) z něj dělají ideální materiál pro obor udržitelného stavebnictví.

Projektem Samorost Buřinka navazuje na své úspěšné inovativní aktivity spojené s 3D tiskem betonem (dům Prvok a parkourové hřiště). „Udržitelné bydlení je pro nás jednou z hlavních priorit. Dlouhodobě podporujeme vědu a výzkum v oblasti stavebnictví a vytváříme most spojující akademickou sféru s komerčními firmami. Tím přispíváme k inovacím v tomto oboru. Po 3D tisku betonem jsou to nyní houby, které upoutaly naši pozornost a ve kterých vidíme obrovský potenciál. Spojili jsme se proto s odborníky ze spolku MYMO, kteří mycelium zkoumají. Jsem hrdý, že díky našemu projektu Samorost se Česká republika připojí ke světové špičce ve výzkumu udržitelného stavebnictví,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky.

„Čeká nás dlouhá cesta, spousty testů, zkoušek, pokusů, úspěchů i kroků vedle. To všechno k tomu zkrátka patří. Uvidíme, kam až se s myceliem dokážeme dostat při jeho implementaci do praktického života a co všechno se nám podaří z něj vyrobit. Rozhodně se nechceme držet při zemi,“ doplňuje Kateřina Sýsová ze spolku MYMO.

Mycelium a mycokompozit – co je co

Mycelium neboli podhoubí je ta část houby, která roste pod zemí a zásobuje houbu živinami. Jde o shluk vzájemně propojených vláken, tzv. hyf. Když podhoubí vložíme do organického substrátu, např. do pilin, začne fungovat jako přírodní lepidlo. Substrát spojí a zcelí. Vznikne mycokompozit.

„Mycokompozit má výborné vlastnosti, díky kterým může představovat ekologickou alternativu materiálů, jako je např. polystyren, kamenná a skelná vata. Jde především o vlastnosti termoizolační a akustické, současně je samonosný, povrchově hydrofobní a hůře hořlavý než třeba dřevotříska či polystyren,“ vysvětluje Matěj Róth ze spolku MYMO. „Na mycokompozitu je úžasné to, že když ho rozdrtíte a vložíte do nějaké formy, zůstává živý. Z jednotlivých částí vystrčí své hyfy, ty se podívají kolem sebe, napojí se na vedlejší vlákna, a mycelium tak opět sroste dohromady. Už ale ve tvaru, který mu formou určíte,“ dodává Matěj Róth.

Jak dlouho roste předmět z houby

Mycokompozit vzniká od dnů až po měsíce. Houba v laboratorním prostředí roste zhruba měsíc, a následně tři dny až týden v tvarovací formě. Poté je potřeba výrobek vysušit, aby se zastavil jeho růst. V této fázi je mycokompozit připraven na další opracování, např. impregnaci, barvení atp. „Celý postup je naprosto přírodní a ekologický. Neprobíhají zde žádné syntetické procesy, jako je tomu u polystyrenu, nepoužívají se toxická lepidla, jako tomu je u překližky,“ doplňuje Jakub Seifert z týmu MYMO.

Zdravotní nezávadnost

Pro vznik mycokompozitu se používá houba reishi neboli lesklokorka lesklá nebo hlíva ústřičná. Vhodným substrátem je odpad z dřevozpracujícího průmyslu, např. piliny či pelety. Mycelium roste ale i na odpadech s obsahem celulózy, včetně papíru, nebo na kartonu, v seně a slámě nebo třeba v kávové sedlině.

Mycokompozity jsou pro člověka zcela zdravotně nezávadné, což dokládá odborný posudek předního českého mykologa. „Předložený materiál, myceliové desky získané pěstováním dřevokazné houby lesklokorky lesklé na smrkových pilinách, není toxický pro člověka ani pro zvířata. Z materiálu se nemohou uvolňovat diaspory způsobující při vdechování alergie. Volatilní látky působící dráždivě nejsou rovněž přítomny. Desky vyrobené technologií za pomoci mycelia dřevokazné houby lesklokorky lesklé nemohou poškodit lidské zdraví během výrobního postupu ani jako finální produkt,“ deklaruje RNDr. Mgr. Jaroslav Klán, CSc., znalec z oboru stavebnictví (dřevokazné houby v budovách), zdravotnictví a toxikologie (jedovaté houby a rostliny).

Kdo je MYMO Spolek MYMO sdružuje osobnosti z oblasti výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v České republice. Kateřina Sýsová, Karolína Petřeková, Jiří Vele, Matěj Róth, Jakub Seifert a Tomasz Kloza za tímto účelem zkoumají a vyvíjejí materiál na bázi mycelia hub. Současně chtějí společně s Buřinkou zvyšovat povědomí o potenciálu mycelia ve stavebnictví mezi odbornou i laickou veřejností.