Komatsu potřebuju Bagr

Po konci bezdoplatkových zón se v Ústeckém kraji řeší obchod s chudobou jinak

Ústí nad Labem 3. července (ČTK) - Poté, co Ústavní soud loni definitivně zrušil bezdoplatkové zóny, tedy oblasti, kde nemohli noví nájemníci získat doplatek na bydlení, hledají města v Ústeckém kraji nová řešení, jak zabránit takzvanému obchodu s chudobou. Krajské město Ústí nad Labem například kontroluje ve spolupráci s policií, hygienou či stavebním úřadem tyto lokality a objekty, které hrozí zřícením, je připraveno zbourat a vzniklou škodu vymáhat po majitelích. ČTK to řekl primátorův náměstek pro sociální oblast Tomáš Vlach (ANO).

"Bezdoplatkové zóny přispěly k nižší míře stěhování osob v sociálně vyloučených lokalitách, podpořily zánik několika ubytoven a snížily atraktivitu města pro obchod s chudobou," uvedl náměstek. Po zrušení bezdoplatkových zón podle něj výrazně zdražily byty, což přilákalo spekulanty. "Nicméně v řadě lokalit, například v ulici Sklářská, jsou účtovány nájmy neodpovídající stavu bydlení. Radnice v těchto místech provádí sociální práci a zjišťuje zejména stav péče o dítě, aby mohla včas zasáhnout v případě neplnění rodičovských povinností," uvedl Vlach. Vedle problémů v některých částech Předlic bojuje město se sociálními problémy také na sídlišti Mojžíř, kde posílilo kontroly v městské hromadné dopravě.

Město a městské obvody spravují bytový fond s více než 600 byty. Od roku 2018 město investovalo přes 40 milionů korun do rekonstrukce objektů k účelu podpory bydlení, ze kterých bylo nebo v blízké budoucnosti bude k dispozici přibližně 40 bytů. O dalších 120 bytů bude rozšířen fond díky odkupu objektů v ulicích Hoření a Veslařská.

Po zavedení bezdoplatkových zón se v Děčíně ubylo nově příchozích problémových občanů z jiných částí republiky. Omezení migrace podle mluvčí radnice Romany Silvarové snížilo nepořádek ve městě a pozitivně ovlivnilo i umisťování dětí z problémových rodin do škol.

"Následné zrušení bezdoplatkových zón naštěstí nijak zásadní negativní vliv na život v Děčíně již nemělo, jelikož do té doby bylo ze strany města zahájeno mnoho aktivit, které se zaměřily na problémové domy a jejich majitele," řekla ČTK mluvčí. Opatření postupně motivují majitele nemovitostí k jejich lepší správě, výběru nájemníků i ke snížení nájmů či zavádění domovníků. "Lze tedy konstatovat, že opatření zaváděná městem a realizovaná i s dalšími orgány místní správy i statní správy, již přináší viditelné pozitivní změny," uvedla Silvarová.

Děčín vlastní asi 634 bytů, ve 36 případech jsou to byty, které mají společnou kuchyň a sociální zařízení. Od roku 2018 městu ubylo 13 bytů převážně kvůli jejich prodeji.

S majiteli domů a bytových jednotek i jejich obyvateli v lokalitách se sociálními problémy bojuje také Bílina na Teplicku. Po zrušení bezdoplatkových zón město vytvořilo projekt, který má situaci ve vyloučených lokalitách zlepšit. Starostka města Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) ČTK řekla, že bezdoplatkové zóny měly vliv na zlepšení situace a po jejich zrušení se situace mírně zhoršila. Právě proto město přišlo s dalším řešením. "V rámci pilotního ověření jsou v současné době předsedy SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek) vytipováni problémoví nájemníci a dochází k jejich prověřování městským úřadem a městskou policií. Následovat bude navázání spolupráce s majiteli bytů, kde tito nájemníci bydlí," uvedla Schwarz Bařtipánová.

Projekt se soustředí na několik bloků na sídlišti Za Chlumem, podle starostky by město chtělo uzavřít s majiteli bytů, které obývají problémoví nájemníci, memorandum. Pokud nebudou chtít vlastníci spolupracovat, SVJ může podat žalobu například za majetkovou újmu.