Plány na pražský městský okruh se zrodily už ve 30. letech 20. století

Praha (ČTK) - Výběr základních údajů o pražském městském okruhu (dostavbu zbylé části pražského vnitřního okruhu by od hlavního města, které ho má nyní na starosti, mohl převzít stát):

- První plány na městský okruh v Praze vznikly ve 30. letech minulého století. Za druhé světové války pak okupační německá správa připravila plán na vybudování takzvaného roštového systému městských dálnic (dvě západovýchodní tangenty a tři severojižní magistrály). V roce 1974 městská rada schválila Základní komunikační systém (ZÁKOS), který přešel od roštového systému k okružnímu. Komunikační systém Prahy tak měly tvořit tři okruhy propojené 11 radiálami a čtyřmi spojkami.

- Současná podoba městského okruhu je dána územním plánem, který byl schválen v září 1999. Hlavní silniční systém Prahy by podle plánu měly tvořit dva okruhy (vnější obchvat Prahy a vnitřní městský okruh) propojené sedmi radiálami. Kvůli sporům o podobu městského okruhu padlo rozhodnutí o převedení části okruhu do tunelů. Dokončení celého okruhu se předpokládalo do roku 2010. Nyní není termín dokončený jasný, v současnosti se připravuje stavba poslední části, předloni a loni se uskutečnil geologický průzkum.

- Městský okruh by měl mít po dokončení délku zhruba 33 km. V provozu je zatím jižní a západní část v trase od Štěrboholské radiály Jižní spojkou na Barrandovský most (vybudováno v 80. letech), a poté rozšířenou částí Strakonické ulice a tunely Zlíchovským (otevřen v roce 2002), Mrázovkou (2004) a Strahovským (1997) na Břevnov v délce zhruba 18 km. Zde se napojuje více než šestikilometrový tunelový komplex Blanka, otevřený řidičům v roce 2015, který okruh převádí pod Letnou a Stromovkou na pravý břeh Vltavy u Pelc-Tyrolky.

- Městu zbývá dokončit část mezi vyústěním Blanky v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, dlouhou asi 10,3 kilometru, která okruh napojí na D8. Vedení města nechalo v roce 2019 přepracovat původní projekt a proti dřívějšímu plánu na 4,2 kilometru tunelů nyní počítá s tím, že zahloubeno bude 8,5 kilometru úseku. Ze sedmi radiál, které mají propojit městský okruh s obchvatem Prahy R1, jsou v provozu Štěrboholská, Chodovská, Chuchelská, Prosecká a části Radlické a Vysočanské, připravuje se Břevnovská k dálnici D6.

- Loni v červnu po jednání vedení města s tehdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO) primátor Zdeněk Hřib (Piráti) řekl, že dostavbu vnitřního okruhu by od Prahy mohl převzít stát. Jednání ale nebyla do voleb a příchodu současné vlády dokončena. Dnes zástupci hlavního města a firmy Satra, která připravuje projekt stavby, řekli že plánovaná dostavba městského okruhu vyjde podle aktuálního odhadu na 92 miliard korun bez DPH. Praha bude usilovat o to, aby výstavbu spolufinancoval stát. Město tento týden odevzdalo stavebnímu úřadu dokumentaci pro územní řízení, stavět by se podle harmonogramu mohlo začít v roce 2028 a stavba má trvat deset let.

- Vedle vnitřního městského okruhu přitom není zdaleka hotový ani vnější silniční okruh kolem Prahy (D0, dříve R1), který je součástí národní dálniční sítě s transevropským významem. Po dokončení by měl propojit dálnice sbíhajícími se v Praze, které do hlavního města přivádějí tisíce automobilů tranzitní dopravy. První zmínky o obchvatu Prahy také pocházejí už ze 30. let minulého století. Pevné obrysy ale trasa začala nabírat až koncem 70. let. První sedmikilometrová část mezi Slivencem a Třebonicemi na jihozápadě Prahy byla otevřena v září 1983, poté ještě přibyl krátký úsek na východě a pak nastala desetiletá pauza.

- Výraznější pokrok a otevírání dalších úseků přišly až na přelomu tisíciletí, zatím poslední část byla uvedena do provozu v roce 2010, jde o část na jihozápadě Prahy, spojující dálnice D1 a D5. Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zhruba polovina, 39 kilometrů. Celkem by měl mít 11 úseků, v současnosti chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic k D11 a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu.

- Blíže k realizaci má zhruba dvanáctikilometrová část mezi D1 a D11, kde nyní vlády chystá výkup pozemků. Úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1 získal v polovině letošního června územní rozhodnutí. Stavba by měla začít v roce 2024. Praha 20 ale koncem července oznámila, že na vydané územní rozhodnutí podá žalobu kvůli předpokládaným negativním dopadům na dopravní situaci v této městské části a zhoršení živnostního prostředí v Horních Počernicích.

- Horší situace je na severu města, kde proti plánované trase dlouhodobě bojují zdejší radnice. Koncem srpna ale Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost městské části Praha-Dolní Chabry kvůli trase okruhu. Neúspěšnou stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podal také spolek Chvalská a několik obyvatel Prahy.