cemat

Ombudsman chce spravedlivější stanovování doplatku na bydlení

Brno (ČTK) - Pracoviště úřadu práce nepostupují jednotně při určování výše obvyklého nájemného, která je třeba pro stanovení doplatku na bydlení. Často využívají způsoby, které mohou zkreslit výši obvyklého nájemného, vyplývá z analýzy, kterou dnes na svém webu zveřejnil ombudsman Stanislav Křeček. S ohledem na jeho zjištění ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo novou metodiku, díky níž má být stanovování doplatku spravedlivější.

Účelem doplatku na bydlení je zajistit rodinám finanční pomoc s úhradou nákladů na bydlení. Částka doplatku závisí na tom, do jaké výše úřad práce započítá skutečně hrazené nájemné. Skutečnou výši nájemného může zohlednit jen do výše tzv. nájemného v místě obvyklého, které se platí za srovnatelný byt v domě ve srovnatelném místě a v obdobných dalších podmínkách. Pro účely doplatku na bydlení úřad práce musí mít k dispozici nejméně tři srovnatelné údaje o nájemném.

"Veřejný ochránce práv zjistil, že téměř každé druhé kontaktní pracoviště čerpalo ze zdrojů, které mohou zkreslit výši obvyklého nájemného. V některých případech úřad práce nesrovnával vzájemně srovnatelné byty. Jako zdroj pro stanovení obvyklého nájemného v bytech soukromých pronajímatelů například nemohou sloužit byty pronajímané obcemi nebo ty, které pronajímá družstvo svým členům. Ombudsman zdůrazňuje, že je potřeba srovnávat vždy jen místně srovnatelné byty," uvedla Michaela Vaisová z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Úřad práce podle zjištění ombudsmana také mnohdy čerpal ze starých, již neaktuálních nájemních smluv. "Ombudsman proto na úřad práce apeluje, aby vycházel jen z aktuálních smluv a aby výši nájemného pravidelně aktualizoval, a to nejméně jednou za rok," sdělila Vaisová. Dodala, že ministerstvo vydalo nový metodický pokyn a také zaměstnance úřadu práce v této problematice proškolilo.