Komatsu potřebu bagr

Obec Vápenný Podol na Chrudimsku si neví rady s majiteli zchátralých budov

Vápenný Podol (Chrudimsko) (ČTK) - Obec Vápenný Podol na Chrudimsku si neví rady s majiteli některých budov. Nestarají se o ně a objekty silně zchátraly. Jedním z příkladů jsou bývalé lázně, které nejsou památkově chráněné, řekl ČTK starosta Čeněk Kalina.

"Je to skličující pohled. Budova je zarostlá, majitel zřejmě neví, co s ní. Před časem se objevila i v nabídce realitní kanceláře, snad tam chtěl někdo vybudovat zařízení pro důchodce, ale ztroskotalo to a nic se neděje," uvedl Kalina.

Lázně patří podnikateli z Chrudimi a jeho firmě, která nevyvíjí žádnou činnost. Obec sama by budovu nevyužila, její demolice by pode starosty stála několik milionů korun.

V obci stojí také ruina dříve vícepodlažního domu, kde se již zcela zřítila střecha a rozpadají se horní patra. Podle starosty patří majiteli s česko-arabskými kořeny žijícímu v Pardubicích, obec se ji pokusí vyvlastnit. "S tím člověkem není absolutně žádná domluva. Na té adrese má vedených několik firem, ale propadly se už stropy, je to nebezpečné a budí to veřejné pohoršení. Majitel neplatí ani daň z nemovitosti," řekl Kalina.

Lázně mají ve Vápenném Podole dlouhou historii. První zmínky o léčivém pramenu pocházejí ze 16. století, kdy byla obec Podol v držení Mikuláše Trčky z Lípy. Později lázně patřily hraběcímu rodu Šporků a dalším vlastníkům. Voda měla léčivý účinek na choroby kloubů, svalů, očí, nemocí jater a žaludku. Krajina kolem Vápenného Podolu lákala v minulosti k pobytu mnoho známých osobností včetně Václava Klimenta Klicpery, Jaroslava Vrchlického, Svatopluka Čecha či Stanislava Kostky Neumanna. Lázně fungovaly až do počátku druhé světové války, kdy těžaři při těžbě vápence přestřelili pramen a následně zanikly lázeňské domy. V době největšího rozkvětu žilo v obci až 2500 lidí, nyní je jich kolem 330. Po konci lázeňství a utlumení těžby nastal odliv obyvatel.