NSS patrně definitivně ukončil spory o územní plán jižní Moravy z roku 2016

Brno (ČTK) - Nejvyšší správní soud ve středu patrně definitivně ukončil soudní spory o Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje platné od podzimu 2016. Zamítl poslední z kasačních stížností a zcela přisvědčil předchozímu rozsudku krajského soudu z loňského srpna i všem předchozím rozsudkům krajského soudu i rozsudkům vlastním, vyplývá z rozsudku, který je dostupný na webu NSS.

Ve sporu byl navrhovatelem občan Rakouska, který bydlí pár set metrů od hranic za Mikulovem a který se cítí být dotčený plánováním Jihomoravského kraje a budoucí rakouskou dálnicí A5, která má u hranic v budoucnu navázat na dosud neexistující dálnici D52. Zatímco žaloby jihomoravských obcí, spolků a fyzických osob soudy vypořádaly nejpozději v roce 2020, kdy Ústavní soud odmítl stížnost, žalobu rakouského občana musel řešit Krajský soud v Brně dvakrát kvůli sporu o aktivní legitimace, tedy o to, zda je oprávněný žalobu podat.

V roce 2017 krajský soud žalobu zamítl, ale NSS mu případ o rok později vrátil pro nepřezkoumatelnost. Krajský soud vyčkával, až bude rozhodnuto o dalších žalobách, a případ znovu otevřel předloni a rozhodl v neprospěch rakouského občana loni v srpnu.

Všichni odpůrci, kteří vystoupili proti krajskému územnímu plánu, argumentovali v žalobách tím, že dokument podle nich neplní základní funkce, tedy neřeší nadlimitní zatížení některých území a neumožňuje realistický rozvoj dopravní infrastruktury. Dále uváděli, že bezdůvodně omezuje rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami. Kraj tehdy ještě nechal nedořešenou silniční infrastrukturu v okolí Brna, kterou vyjasnila až aktualizace vydaná v roce 2020.

Jádrem sporu bylo trasování čtypřuhové silnice 73, de facto dálnice, tehdy označované jako R43, která nakonec má vést od dálnice D1 přes brněnské městské části Bosonohy, Bystrc či Kníničky dále na sever ve stopě tzv. Hitlerovy dálnice. Mezi odpůrci tak byla řada obcí na sever a severozápad od Brna a spolky z městských částí krajského města. Druhým sporným bodem byla dálnice D52 okolo Pálavy. Odpor proti oběma stavbám je nadále tak silný, že i přes prosazení do plánovací dokumentace je zjevné, že se s odporem budou nadále potýkat silničáři při přípravě těchto staveb, jejichž zahájení zatím není otázkou nejbližších let.