NKÚ: Stát rozdělil na energetické úspory domů jen třetinu plánovaných peněz
Praha 25. října (ČTK) - Opatření státu na snížení energetické náročnosti bytových domů přináší podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jen malé úspory, ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí na ně v letech 2015 až 2020 rozdělila prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám jen zhruba třetinu z plánovaných peněz. Energetické úspory jsou přitom součástí závazků Česka vůči Evropské unie. NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě.
Podle kontrolorů obě ministerstva ve sledovaném období vyčlenila z evropských a státních peněz na energetická opatření, jako jsou zateplení, výměna oken či zdrojů tepla, 12,9 miliardy korun, vyplatila ale jen 3,9 miliardy Kč. "To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly," uvedli kontroloři. Podle nich důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u domů nedosáhlo plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním a žadatelé o ně měli malý zájem. Konkrétně u programu Nová zelená úsporám to bylo kvůli nízké dotaci.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v reakci na zjištění NKÚ pro ČTK uvedla, že v daném období bylo z programu podpořeno evropskými dotacemi přes 3000 projektů na zateplení domů, rozděleno téměř osm miliard korun a více než 80.000 domácností docílilo snížené spotřeby energie. Část vyčleněných peněz se podle ní sice nepodařilo vyčerpat, nevyužité peníze byly ale v souladu s pravidly přesunuty na rozvoj mateřských škol nebo digitalizaci stavebního řízení.
Podle zjištění kontrolorů ministerstvo pro místní rozvoj ale nevybíralo projekty k podpoře podle jejich efektivnosti a nehodnotilo je podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů, schvalování trvalo v průměru 104 dnů, doplnil NKÚ.
Nicméně podle vyjádření Dostálové, které tlumočil její mluvčí Vilém Frček, se má projekt vyhodnotit podle pravidel EU do sedmi měsíců od jeho podání, zmíněných průměrných 104 dnů je tedy méně než polovina stanovené doby. "Přitom délka hodnotícího procesu je závislá i na reakční době žadatelů při vyzývání k doplnění žádosti," uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Současně doplnilo, že častými žadateli o podporu byla společenství vlastníků jednotek (SVJ), která nemají s žádostmi o dotace zkušenosti a nemají personální kapacitu, která by jim umožnila stejně jako u zkušenějších žadatelů rychle reagovat na výzvy ministerstva.
Ministerstvu životního prostředí pak NKÚ vytklo, že u Nové zelené úsporám nenastavilo pro příjemce pravidla výběru dodavatelů, jen je zavázalo k dodržování zákona. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale úřad podle zjištění NKÚ nekontroloval. Nečinil tak podle něj ani Státní fond životního prostředí, který pro ministerstvo administraci projektů zajišťoval.
