Komatsu potřebu bagr

Města bojují s horkem. Přehřívání metropolí může řešit výsadba stromů i zelené budovy

Vydlážděná či vybetonovaná prostranství a minimum zeleně. To je problém, který trápí řadu tuzemských měst. Taková místa totiž akumulují obrovské množství tepla, jež následně vyzařují. Teploty v centrech měst jsou pak oproti okolním lokalitám vyšší, v noci může rozdíl činit až 7 °C. Řešením je výsadba nové zeleně a využívání zelených střech a fasád.

I letos trápí obyvatele velkých metropolí přehřívání urbanizovaného prostoru. Rozdíly v teplotách mezi městy a jejich okolím mohou být dle charakteru zástavby i několik stupňů Celsia.

„Města jsou systémem betonových kaňonů, které se během dne rozehřejí, ale v nočních hodinách se nedokážou vychladit a teplo se tam udržuje. Za horkých slunečných dnů je rozdíl mezi centrem a okolím během dne většinou menší, do tří stupňů Celsia, ale v noci může dosáhnout čtyř až sedmi stupňů,“ řekl Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu. Podle něj například v Praze činí rozdíl mezi centrem a okrajem města za celý rok v průměru 1,5 až 2 °C.

Výsadba stromů, ale i zelené budovy

Řada měst v Česku si je problému s přehříváním vědoma a podniká aktivní kroky, jak se na klimatické změny efektivně adaptovat. Řešením přehřívání center velkých měst je podle odborníků zejména návrat zeleně. Podle studie amerických vědců z Wisconsinské univerzity v Madisonu mohou vhodně umístěné stromy snížit teplotu v dané lokalitě až o 5 °C. Stromy totiž nejen stíní povrchy, které by jinak teplo během dne absorbovaly, ale zároveň se z jejich listů odpařuje voda, která okolí ještě ochlazuje.

Podobně jako výsadba nové zeleně fungují i zelené prvky na samotných budovách. Funkční zelená střecha či fasáda absorbují mnohem méně slunečních paprsků než betonový povrch, navíc pomáhají odebírat teplo ze svého okolí. „Zelená fasáda či střecha zároveň snižuje energetickou náročnost budovy, která se díky ní tolik nevyhřívá a snižují se tak například náklady na klimatizaci kanceláří či bytů,“ sdělil technický správce Inovačního centra SVATOPETRSKÁ v Brně Vlastimil Rieger.

Podle něj jsou velmi efektivním prvkem i takzvané zasakovací betony. Voda jimi proteče a v létě se ze země zase odpařuje a ochlazuje tím okolí. Z hlediska ceny se jedná o výrazně levnější variantu oproti zelené fasádě. „Zasakovací beton v našem areálu úspěšně využíváme. Je to cenově dostupné řešení, které funguje,“ dodal Vlastimil Rieger.

Problematická místa pomůže najít analýza leteckých snímků

Pomoci městům identifikovat nejvíce rozpálená místa může vedle měření teplot přímo ve vytipovaných lokalitách i letecké snímkování. „Za použití speciální termální kamery lze ve velmi krátké době zmapovat velké plochy měst. Následná analýza pak ukáže místa, která mají v rámci dané lokality nejvyšší teplotu. Zpravidla jde právě o velké vybetonované či dlážděné plochy, jako jsou náměstí či hlavní třídy měst, ale také fasády budov nebo střechy nákupních center,“ řekla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se na letecké snímkování specializuje.

Jak dodává, snímkování je nutné provádět za přesně vymezených podmínek. Pokud má být analýza co nejpřesnější, je vhodné využít dopolední hodiny, kdy jsou problematické plochy již prohřáté, ale jejich okolí ještě ne. Později, například během slunečného odpoledne, jsou již data zkreslená.

Vedle speciální termokamery, která přímo určí místa s nejvyššími teplotami, lze podle ní využít i běžných leteckých snímků a následné analýzy oslunění. Ta umí identifikovat plochy, na něž dopadá nejvíce slunečních paprsků. V případě ploch vystavených přímému slunečnímu svitu – ať už jde o náměstí a ulice, nebo fasády a střechy – pak místní samosprávy dostanou informace o tom, na která místa se mají zaměřit.