Cime 2 kvartál 2024

Malé firmy čekají nové povinnosti. Whistleblowingu se nevyhnou ani ve stavebnictví

Zatímco pro velké podniky platí zákonná ochrana oznamovatelů protiprávního chování již od srpna, malé a střední firmy se na povinnosti vyplývající z nového zákona mají čas připravit do poloviny prosince. Podle oslovených odborníků i zástupců menších firem jde o krok správným směrem, panují ale pochybnosti, jak a zda takzvaný whistleblowing bude využíván v praxi.

V mnoha evropských státech existuje zákonná úprava ochrany oznamovatelů podstatně déle, ne ve všech ji ale zaměstnanci stejně využívají. Zatímco ve Velké Británii se nahlásí každoročně téměř dva tisíce případů, na Slovensku, kde zákon platí již od roku 2015, je to jen kolem deseti.

„To neznamená, že bychom neměli právní zakotvení ochrany oznamovatelů mít. Riziko je ale v neochotě oznamovat protiprávní jednání ze strany jednotlivců a zakořeněné představy, že člověk dostane nálepku donašeče nebo že mu bude hrozit vyhazov. Vedení firem by proto mělo tyto novinky svým pracovníkům srozumitelně a transparentně vysvětlovat, aby je zbavili zbytečných předsudků a strachu,“ vysvětluje Lucie Spáčilová,ředitelka společnosti Performia, která pomáhá firmám v oblasti personalistiky.

Obavy firem registruje také Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), podle které mají podnikatelé nejčastěji strach ze zneužívání oznamovacích linek, například k osobní pomstě či jako výraz osobní frustrace. „To se ale stává v praxi mnohem méně, než si myslíme. Z průzkumů víme, že u více než poloviny společností nedochází ke zneužívání oznamovacích linek nikdy nebo k nim dochází pouze zřídka,“ vysvětluje Eva Svobodová, ředitelka AMSP.

Firmy čeká administrativa a náklady

Se zákonem, vycházejícím z unijního práva, padají na bedra malých a středních firem různé povinnosti. Může jít i o zajištění zařízení, jako jsou třeba diktafon, trezor nebo k tomu příslušný software. „Přirozeně jsou obory, kde bude náročnější nastavení takzvaného vnitřního oznamovacího systému. Typicky se nabízí stavebnictví, kde obecně působí velké množství kontraktorů a také cizinců,“ vysvětluje Petra Kubáčová z advokátní kanceláře Accace Legal, která poskytuje k whistleblowingu poradenské služby.

„Při zavádění tohoto zákona do praxe jsme nakupovali vybavení a museli zajistit bezpečnost. To vždy stojí nemalé náklady. Určitě se nevyhneme ani školení u externích dodavatelů. Čas a praxe ukážou, zda bude potřeba dalších inovací,“ vysvětluje například Milan Šefčík z výrobní firmy Karel Kaňák.

Podobné zkušenosti má i Jana Lagová, HR ředitelka ze společnosti Gumex: „Bylo potřeba uhradit licenci za externí whistleblowingovou platformu a jak vysoké budou časové náklady na administrativu, zatím nedokážeme přesně odhadnout,“ říká Jana Lagová.

Hledá se „příslušná osoba“

Nová povinnost se týká i výběru takzvané příslušné osoby, která má na starosti přijímat oznámení či zachovat mlčenlivost o tom, co se od oznamovatele dozvěděla. „Menší podniky budou hledat příslušnou osobu zejména mezi svými stávajícími zaměstnanci. Práce tak přibude především těm, kteří mají na starost personalistiku a lidské zdroje. Je to ale logické řešení, protože znají dobře pracovní prostředí a mezi svými zaměstnanci by měli mít již vybudovanou důvěru,“ uvádí ředitelka společnosti Performia, Lucie Spáčilová.

Nový zákon o whistleblowingu pamatuje i na sankce v případě jeho nedodržení. Firmy mohou být potrestány pokutou až do výše jednoho milionu korun za vážnější přestupky, jako jsou například neumožnění podání oznámení či neurčení příslušné osoby a nedostatečné zajištění podmínek pro výkon její funkce.