Cime 1 kvartál 2024

Libeňský most je v havarijním stavu, opravy vyžadují i další pražské mosty

Praha (ČTK) - Vizitka Libeňského mostu v Praze a výběr informací o současných opravách pražských mostů (z důvodu havarijní uzavírky Libeňského mostu je zastaven provoz tramvají mezi Palmovkou a Maninami):

Libeňský most

-------------------

- Most přes řeku Vltavu, který je vlastně soumostí tvořené šesti mosty, spojuje levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní. Po proudu řeky je v Praze 16. mostem (včetně nedávno otevřené Štvanické lávky), nachází se v ohbí řeky a je po něm vedena silnice a dvoukolejná tramvajová trať.

- Libeňský most byl otevřen 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky. Pochází od Pavla Janáka (1882 až 1956), výrazného představitele české meziválečné architektury, a mostního stavitele a inženýra Františka Mencla (1879 až 1960). Stavba mostu byla zahájena na sklonku roku 1924. Jeho předchůdcem byl provizorní dřevěný most (1903), který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě Mostu Legií.

- Most během let několikrát změnil název: Libeňský most (1928 až 1938), Baxův most (1938 až 1940), znovu Libeňský (1940 až 1945), opět Baxův (1945 až 1952), poté Stalingradský most (1952 až 1962) a od 1962 opět Libeňský.

- Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na holešovické straně 780 metrů. Most byl původně nejdelším silničním mostem v Praze. Jeho šířka je 21 metrů. Libeňský most má osm konzolově vyložených schodišť, které jsou spolu s mohutným zábradlím, členěním pilířů a osvětlovacími stožáry z betonu výrazným kubistickým znakem.

- Most je nyní v havarijním stavu, od svého vzniku neprošel žádnou zásadnější opravou. Již delší dobu na něj nesmí těžší auta a tramvaje mohly projíždět jen pomalu a s omezeními. Most byl poškozen i při povodních v roce 2002.

- V roce 2004 se objevil záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit. Odpor odborné i laické veřejnosti vyústil v žádost o prohlášení mostu za kulturní památku. Návrhy podal klub Za starou Prahu či iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. Proti bourání se postavila Praha 7 nebo občanská sdružení.

- Kloknerův ústav Českého vysokého učení technického, který je soudněznaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví, most zkoumal s výsledkem, že betonové pilíře jsou poničeny korozí a mechanické vlastnosti betonu jsou nestálé. V prosinci 2017 vedení Prahy oznámilo, že opravu mostu zahájí i v případě, že ministerstvo nerozhodne o tom, že je kulturní památkou. Opravu zastupitelstvo schválilo již v roce 2016. Ministerstvo kultury v únoru 2018 oznámilo, že most mezi kulturní památky nezařadí.

- V lednu 2018 musel být Libeňský most zhruba na měsíc pro automobily a MHD uzavřen a následně podepřen. Pražští radní v dubnu rozhodli, že město most zbourá a postaví nový. Vedení města zdůvodnilo návrh zbourání mostu tím, že výstavba nového bude levnější a rychlejší než oprava. Proti se postavili někteří politici, občanská sdružení i gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), naopak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) zbourání mostu doporučila. Nová koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) se v říjnu 2018 shodla, že má být most opraven.

- Loni v prosinci náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a ředitel Technické správy komunikací (TSK) Jozef Sinčák oznámili, že pražští silničáři budou muset při rekonstrukci Libeňského mostu v jeho části přes Vltavu zbourat větší část, než se původně předpokládalo. Zbudou pilíře, na kterých vznikne replika původního mostu. Důvodem jsou výsledky statických zkoušek. Některé původně plánované postupy pak zakazuje nová evropská legislativa. Cenu oprav, tedy 2,1 miliardy korun, by to podle Sinčáka změnit nemělo. Zcela novou konstrukci bude mít takzvaný inundační most na pravém břehu řeky. Inundační most slouží jako ochrana cesty před povodní.

Významné opravy mostů

---------------------------------

- V současnosti se rekonstruuje železniční Branický most, lidově zvaný "most inteligence", protože na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence, kteří museli v 50. letech nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Budoval se v letech 1949 až 1955 a železniční doprava na něm byla zahájena 30. května 1964. Rekonstrukce přidá mimo jiné druhou kolej. Oprava mostu mezi stanicemi Radotín a Krč začala již loni v červenci, od té doby je uzavřený také pro pěší. Celkově by rekonstrukce za 2,7 miliardy korun měla trvat 19 měsíců.

- Od roku 2021 se rekonstruuje Barrandovský most, který je nejrozsáhlejší mostní stavbou v Praze. Nejprve byla opravena spodní část mostu, o rok později začaly práce na horní části. Loňská část oprav zahrnovala spolu s pracemi na rampě z ulice K Barrandovu také opravu levé poloviny jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku. Podle původního harmonogramu měly být opravy dokončené v roce 2025, nyní ale pražští silničáři zvažují, že sloučí následující dvě etapy oprav do jedné, a hotovo by tak mohlo být už v tomto roce.

- Oprava čeká železobetonový Hlávkův most, který je součástí severojižní magistrály a přes Štvanici spojuje Florenc a Holešovice. Otevřen byl v roce 1911, o další části se most rozšířil v letech 1958 až 1962. V posledních letech se dočkal jen nového dlážděného povrchu, celková rekonstrukce ale může začít až poté, co se opravy dočká Libeňský most, přes který povedou některé objízdné trasy.

- Rozsáhlou rekonstrukcí za 1,5 miliardy korun už mezi červencem 2017 a květnem 2020 prošel Negrelliho viadukt. První pražský železniční most přes Vltavu je nejdelším mostem v Praze (1110 metrů) a druhým nejstarším dosud stojícím pražským mostem přes Vltavu (po Karlově mostu). Most byl budován od jara 1846, dokončen roku 1849 a uveden do provozu 1. června 1850.

- V současnosti se staví zcela nový Dvorecký most, který spojí Prahu 4 a 5 a dokončen bude na podzim 2025. Stavba za téměř 1,1 miliardy korun bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším a budou po něm moci přejet záchranáři. Východní vyústění bude u severního okraje areálu Žlutých lázní a západní poblíž tramvajové zastávky Lihovar.

- Nyní se také intenzivně řeší budoucnost železničního mostu na Výtoni, který v současné podobě slouží od roku 1901. V architektonické soutěži, kterou vyhlásila Správa železnic (SŽ), uspěl návrh nahrazující nynější vrchní část mostu novou konstrukcí. Proti se postavily občanské spolky, Národní památkový ústav či Centrum světového dědictví UNESCO. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) loni v prosinci řekl, že SŽ bude pokračovat v přípravě nového železničního mostu na Výtoni, který by v ideálním případě mohl být hotov v polovině roku 2028. Stávající památkově chráněnou konstrukci chce přesunout jako lávku pro pěší na jiné místo v Praze, zřejmě do Modřan. Stát bude také jednat s organizací UNESCO.