Mercedes

Kritikům stavebního zákona vadí posílení státu nebo náklady

Praha 14. července (ČTK) - Výběr hlavních výtek proti novému stavebnímu zákonu, který v úterý přes předchozí veto Senátu přijala Sněmovna:

- Asi největší změnou, kterou nový stavební zákon přináší, je zřízení jednotné soustavy státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Nyní působí stavební úřady v takzvané přenesené působnosti státní správy, takže organizačně spadají pod obecní úřady a stát přispívá na jejich činnost. Kritici - například současné vedení Prahy nebo zástupci Svazu měst a obcí ČR (SMO) - poukazují na to, že zákon směřuje k silnější státní centralizaci namísto většího zapojení místních samospráv do povolování staveb a územního plánování. Senátoři to označili za demontáž spojeného modelu veřejné správy.

- Vznik centrálního úřadu přitom v původním vládním návrhu nebyl, kabinet původně předložil zákon s hybridním modelem, který vycházel z loňské dohody mezi ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Svazem měst a obcí a který ponechával část úřadů pod samosprávami. Soustava v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, která připomíná členění Finanční správy, se do zákona dostala jako komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru. Není přitom třeba jasné, do jaké míry přejdou do nové soustavy současní úředníci.

- Zastánci zákona v čele s MMR ovšem tvrdí, že jednotná soustava státních stavebních úřadů (kromě Nejvyššího stavebního úřadu ho budou tvořit Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady s jednotlivými územními pracovišti) řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Přínosem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Část opozice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN), která prosazovala, aby část úřadů zůstala při obcích a městech, ale tvrdí, že centralizace může ochromit stavební řízení.

- Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ale tvrdí, že nový zákon nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Podle ní naopak posiluje postavení obcí, protože ty budou vždy účastníky stavebního řízení. MMR také zdůrazňuje, že zákon posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Do zákona se ovšem nedostal požadavek samospráv, aby měly přípravy územních plánů zcela ve své režii. MMR ovšem odmítá, že by zákon bral obcím šanci rozhodovat o svém rozvoji. Po dohodě s ministerstvem budou také Praha, Brno a Ostrava moci vydávat vlastní stavební předpisy.

- Jednoznačně není přijímaná ani nová úprava lhůt. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ale po přijetí zákona koncem května upozornila na to, že zrychlení ve skutečnosti nemusí nastat. Pokud totiž podle ČKAIT úřad požádá o doplnění dokumentace či žádosti, začne stavebníkovi běžet nová lhůta. A tento postup se tak může opakovat. Nový stavební zákon navíc nestanovuje stavebním úřadům žádné sankce za nedodržení lhůt.

- Česká komora architektů (ČKA) pak kritizovala vyjmutí dozoru projektanta z vybraných činností ve výstavbě. Za pozitivní naopak považuje možnost dokončit rozpracované územní plány, limitované zachování Pražských stavebních předpisů nebo zařazení geodetů mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Podle ČKA zákon doplatil na to, že se stal hlavně politickým a předvolebním tématem. Měl by být výsledkem širší shody politiků, podobně jako třeba penzijní reforma, uvedla komora. Po tom, že by zákon měl být schválen v širší shodě napříč politickým spektrem, volala i opozice.

- Přijetí zákona naopak přijali zástupci velkých stavebních firem nebo Hospodářská komora. Asociace developerů označila za důležitý signál pro zahraniční investory, jehož přijetí sice nevyřeší všechny problémy, ale je důležitým krokem k nápravě. Developery pak označil za ty, kdo budou ze zákona profitovat, i Svaz měst a obcí ČR, který kritizoval také to, že poslanci hlasující pro normu nevzali v potaz připomínky svazu ohledně obrovské finanční náročnosti realizace zákona. "Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili, což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty. To je návrat do středověku," prohlásil koncem května předseda SMO František Lukl.

- Velkou pozornost totiž vyvolal přijatý pozměňovací návrh, který z definice obytné místnosti vypustil požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. "Trvání na požadavku výhradně denního osvětlení znemožňuje nejen novou bytovou výstavbu v klasických uličních profilech center měst, kam byty a bydlení patří, ale i v prolukách, kde dříve byly," uvedli předkladatelé návrhu, kvůli kterému pro zákon při jeho přijímání ve Sněmovně koncem května nehlasovali komunisté. Místopředseda klubu KSČM Leo Luzar to tehdy mimo jiné označil za skandální a návrat do středověku.

- Například komora architektů toto ustanovení nepovažuje za tolik podstatné. "Uměle vytvářená hesla o stavění bytů bez oken či novém 'megaúřadu', který bude z Ostravy rozhodovat o rodinném domě v obci na Karlovarsku, se bohužel otiskla do myslí veřejnosti i politiků," stojí v prohlášení ČKA ze začátku července. Pří úterním hlasování, kdy poslanci přehlasovali veto Senátu, ovšem už většina komunistů zákon podpořila. Ministryně Dostálová totiž nabídla, že přesné podmínky pro obytné místnosti bez oken či přímého větrání určí vyhláška MMR. A místopředseda klubu KSČM Luzar poté uvedl, že části jeho spolustraníku stačilo ke změně názoru.