LHR_19-10_01_Erdbewegung-Osteuropa-CZE

Ke koaličnímu návrhu na odklad stavebního zákona bude vláda asi neutrální

Praha 28. prosince (ČTK) - S neutrálním stanoviskem nové koaliční vlády by se měl setkat návrh poslanců pětice koaličních stran na roční odklad účinnosti větší části nového stavebního zákona. Stojí to v návrhu stanoviska pro středeční jednání vlády na vládním webu. Cílem jejich předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů. Od 1. července 2023 by se nový zákon začal týkat pouze takzvaných vyhrazených staveb v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. U ostatních staveb by fungovala dosavadní úprava.

Nový zákon schválili poslanci přes veto Senátu letos v červenci, kdy normu podepsal i prezident Miloš Zeman. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním by měly být jednotlivé stavební úřady organizované podobně jako třeba u Finanční správy. Podle platného znění nabyde nový stavební zákon účinnosti v polovině roku 2023, některé změny už ale začnou platit od 1. ledna příštího roku. Nový zákon se připravoval řadu let a měl hlavně zajistit dodržování lhůt. Jeho projednávání budilo nesouhlas hlavně ze strany tehdejší opozice, která nyní tvoří vládu a ve Sněmovně má většinu.

Vláda v návrhu stanoviska uvádí, že praktičtější a srozumitelnější by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku, a to včetně změn přijatých ve zvláštním změnovém zákoně. Vláda upozorňuje na to, že navržená dělená účinnost může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části nového stavebního zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité. Podle vlády je otázkou, zda je opravdu nezbytné zavádět na pouhý jeden rok model, v němž budou vedle sebe existovat dva různé právní systémy pro povolování různých druhů staveb, které navíc budou uplatňovat různé úřady.

Návrh stanoviska poukazuje i na to že poslanecký návrh neodkládá účinnost takzvaného změnového zákona, který obsahuje změny ostatních zákonů vyvolané přijetím nové právní úpravy. Znamenalo by to, že všechny zákony upravující ochranu jednotlivých veřejných zájmů budou od 1. července 2023 účinnost v podobě vycházející z nového stavebního zákona, ačkoli se v případě jiných než vyhrazených staveb má od tohoto data až do 1. července 2024 postupovat podle dosavadního stavebního zákona.

Negativně se vůči poslaneckému návrhu vyslovil Svaz průmyslu a dopravy. "Chápeme, že nově tvořící se politická reprezentace má své deklarované politické priority. Zásadní však pro SP ČR je, aby jakékoliv změny nebyly dělány bez rozmyslu a bez hlavního cíle, kterým je zrychlení a zefektivnění povolovacích procesů," stojí ve stanovisku svazu v připomínkovém řízení. Snahy o odklad účinnosti považuje svaz za pochopitelné, ale za krátkozraké. V případě, že by odklad přeci jen uspěl, doporučuje svaz v tom případě rozšířit seznam vyhrazených staveb, na které by se už nová úprava vztahovala, také o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV, včetně transformovny 110 kV a stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy a stavby veřejných komunikačních sítí. Zdůvodňuje to tím, že jde o páteřní stavby soustav s nadregionálním charakterem.