LHR_19-10_01_Erdbewegung-Osteuropa-CZE

Irská metropole Dublin se po dvacetileté debatě dočká první linky metra

Dublin 22. července (ČTK) - Irská metropole Dublin se po dvacetileté debatě a deseti letech odkladů dočká první linky metra s názvem MetroLink. Převážně podzemní trasa dlouhá 19,4 kilometru bude mít 16 stanic a propojí centrum města se severními předměstími. Dokáže přepravit 20.000 pasažérů za hodinu. Jedna ze zastávek bude na dublinském letišti. Vláda v současnosti předběžně odhaduje náklady projektu na 9,5 miliardy eur (kolem 233 miliard Kč). Dokončení je plánováno na začátek příštího desetiletí.

Ekonomický záměr schválila irská vláda tento měsíc. MetroLink by mohl snížit vysokou závislost irské metropole na autech. V roce 2020 se podle indexu městské mobility společnosti Deloitte 59 procent všech cest po městě uskutečnilo osobním automobilem, zatímco autobusem, rychlodráhou nebo vlakem pouze 15 procent.

Statistiky dojíždějících do města a z něj vypadají lépe. V roce 2019 více než polovina osob cestujících do centra v ranní špičce využila veřejnou dopravu a dalších 18 procent šlo pěšky nebo jelo na kole. Dublinská síť lehké příměstské železnice Luas má však na severu města nedostatečné pokrytí a autobusy z letiště zase mohou kvůli nehodám nebo pracím na silnici jezdit jen velmi pomalu. MetroLink by mohl tyto nedostatky odstranit a poskytnout Dublinu propojenější síť veřejné dopravy méně náchylnou k dopravním zácpám.

Poprvé se vážný návrh linky dublinského metra v irské národní dopravní strategii objevil před dvaceti lety. Projekt zdržely administrativní tahanice a zastavila světová finanční krize v letech 2007 až 2008. Po jeho obnově se vlekly debaty o trase a rozsahu. I kdyby proces od nynějška probíhal hladce, stavba pravděpodobně nezačne dříve než v roce 2025.

Co se týče nákladů, jsou pouze orientační, a mohly by se vyšplhat až na 12,2 miliardy eur. Počítá se však s tím, že náklady na Metrolink budou kompenzovat přínosy ve výši 13,7 miliardy eur. Irsko má jen něco málo přes pět milionů obyvatel, a tak se zde takový infrastrukturní projekt nebere na lehkou váhu.

Po pomalém nebo dokonce záporném růstu na konci 20. století překročil počet obyvatel městské části Dublinu hranici jednoho milionu obyvatel teprve před 20 lety. Některým kritikům projektu se zdálo, že výstavba metra je spíše snahou Dublinu stát se velkoměstem než skutečnou potřebou jeho obyvatel.

Přesto se město v posledních dvou desetiletích dramaticky rozrostlo a počet jeho obyvatel nyní přesahuje 1,4 milionu. Přitom většina jeho zástavby je nízkopodlažní, s nízkou až střední hustotou zástavby, která není snadno a efektivně obsluhována železničními spoji.