Komatsu potřebuju bagr

Institut: Zatraktivnit stavební obory mohou kvalitní odborníci a praxe

Praha 8. června (ČTK) - Zvýšit atraktivitu oborů stavebnictví, kde si firmy stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, mohou podle zástupců Národního pedagogického institutu (NPI) hlavně odborníci ve výuce, inovace a kvalita poskytované praxe. Zavedení takzvaného duálního vzdělávání, tedy kombinace vzdělávání ve škole a ve firmě, by mohlo zlepšit úroveň budoucích řemeslníků, poptávku po stavebních oborech by ale asi nezvýšilo. Pomoci by mohlo za předpokladu, že by se žáci učili pro firmu, ke které by po vyučení také nastoupili. ČTK to řekla Zorka Husová z oddělení pro odborné vzdělávání Národního pedagogického institutu (NPI).

Podle zástupců stavebních firem, které nedávno oslovila ČTK, v Česku chybějí vysokoškolsky vzdělaní odborníci i stavební dělníci, elektromontéři, řemeslníci či obsluha stavebních strojů. Například podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové by měl víc lidí do stavebnictví přilákat systém duálního vzdělávání, který funguje třeba v Německu či Rakousku. "Podpora duálního vzdělávání a jeho legislativní zakotvení by mohly výrazně zatraktivnit nejen stavařinu, ale i další technické obory," řekla. Poukázala přitom na programové prohlášení vlády, podle kterého chce kabinet Petra Fialy (ODS) rozvíjet modely spolupráce škol s firemní sférou.

Podle Husové je ale otázka zvýšení atraktivity stavebních oborů celospolečenský problém. "Jde o to přesvědčit veřejnost, rodiče i děti, že řemeslo je krásné a že se platy kvalifikovaných řemeslníků ve stavebnictví srovnávají s platy v oblastech, jako je třeba elektrotechnika a IT," uvedla. Zásadní je podle ní podporovat zájem dětí o techniku a jejich manuální zručnost už v základní škole. Základní školy například mohou organizovat výjezdy na učiliště, kde se děti mohou seznámit s prací v dílnách, řekla.

Připomněla, že společenský status učňovského vzdělávání v ČR patří mezi nejnižší v Evropě. "Pro zvýšení atraktivity je nutné, aby žáci během svého studia měli možnost potkat kvalifikované odborníky ze školního i firemního prostředí, kteří vhodně reflektují pokrok v oboru a přenášejí inovace do výuky," uvedla. Některé řemeslné obory podle ní může zatraktivnit i digitalizace.

Systém duálního vzdělávání může být podle NPI přínosem za předpokladu, že by se žáci učili pro konkrétní firmu. V současné době podle odborníků funguje zapojení firem do výcviku tak, že učně mnohdy nepustí k odborné práci a žáci se v nich stávají levnou pomocnou silou. Zlepšit by to mělo vytvoření standardu kvality firemního a školního pracoviště, které je cílem dokumentu Strategie vzdělávací politiky 2030+, uvedla Husová.

Zavést duální vzdělávání po vzorku Německa není podle odborníků na vzdělávání v Česku reálné, protože většina firem v ČR není tak bohatá, aby systém mohla financovat. V Německu jsou učňové žáky firmy, která spolupracuje se školou. V Česku je to naopak. Podporu spolupráce škol a firem mají na starost kraje.