Iniciativa: Vláda by měla co nejdříve přijmout zákon o podpoře v bydlení

Praha (ČTK) - V provizorním, nevyhovujícím či nejistém bydlení žije v Česku asi 61.000 dětí. Mají tak nepříznivé podmínky pro učení, zhoršuje to jejich šance na lepší vzdělání a uplatnění. V otevřeném dopise vládě to uvedla iniciativa Za bydlení, která zastřešuje experty z organizací na pomoc potřebným i akademiky. Vyzvala kabinet ke schválení a prosazení zákona o bydlení. Podle poslední zprávy o bytové nouzi, kterou iniciativa vydala v roce 2021, nestabilní bydlení mělo o 10.000 dětí méně.

"Upozorňujeme na všechny, co si sváteční klid (o Vánocích) nemůžou dovolit. Máme na mysli nejen statisíce dospělých v nestabilním nebo nevyhovujícím bydlení, ale i 61.000 dětí, které letošní Vánoce budou trávit bez tepla a bezpečí domova, protože žádný domov nemají. Jejich provizorními domovy jsou ubytovny, byty zcela bez nájemních smluv nebo se smlouvami na pouhých pár měsíců, azylové domy, instituce a byty ve špatném technickém stavu, ve kterých by žádné děti žít neměly," uvádí iniciativa. Odvolává se i na údaje z podkladů k chystanému zákonu o bydlení.

Pisatelé poukazují na to, že v nejistém či nevhodném bydlení děti nemají dobré podmínky pro učení. Znevýhodňuje je to ve školce i škole. Dopad to má také na jejich zdraví, mívají víc absencí. Iniciativa uvádí, že přitom vzdělání by mohlo dětem pomoci "vytrhnout se ze spirály chudoby, do níž se většinou již narodily". Výzkumy potvrdily, že v Česku je silná vazba mezi původem a dosaženým vzděláním. Bytová nouze je i jednou z příčin odebírání dětí z rodin, připomněli autoři dopisu. Dodali, že krize bydlení není důsledkem politiky této vlády, ale představuje problém posledních dekád. Vyzvali kabinet, aby se zasadil o přijetí zákona o bydlení, který by mohl situaci zlepšit.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) návrh normy zveřejnilo na konci května. Připomínky mohly resorty, kraje či odbory a organizace zaměstnavatelů zasílat do konce června. Poté se předloha upravovala, od konce listopadu čeká na projednání vládou.

Podle návrhu zákona by v obcích s rozšířenou působností měla vzniknout kontaktní místa pro bydlení. Ta by měla poskytovat poradenství a bydlení v případě potřeby zprostředkovat. Vedla by evidenci lidí v bytové nouzi či ohrožených ztrátou bydlení. Evidovat by měla také dostupné byty a prověřovala by, jestli bydlení splňuje technické či hygienické požadavky. Nastavit by se měl systém podpor a záruk pro pronajímatele, tedy garance úhrady škod či nájmu. Počítá se také s asistencí, nájemníkům by se měli věnovat sociální pracovníci.

Zákon by měl podle MMR přispět k tomu, aby se do deseti let snížit počet lidí v bytové nouzi nejméně o 30 procent. Celkové roční náklady spojené se zákonem by měly být necelých 1,5 miliardy korun. Neřešení bytové krize přitom podle resortu vyjde stát ročně na 4,1 miliardy korun a zákon by měl tyto náklady do pěti let zcela snížit.