Hradecký kraj chce zvýšit investice do silnic na dvě mld. z letošních 1,4 mld.
Hradec Králové (ČTK) - Královéhradecký kraj plánuje pro rok 2024 dát do obnovy krajských silnic včetně mostů rekordní zhruba dvě miliardy korun. Kraj v pracovním návrhu počítá zhruba s 60 akcemi o délce okolo 104 kilometrů. Letos zmodernizoval téměř 114 kilometrů silnic druhé a třetí třídy včetně deseti mostů. Celkový objem investic překročil 1,4 miliardy korun, z toho téměř polovinu vynaložil kraj ze svých prostředků. Novinářům to dnes řekli představitelé kraje. V posledních osmi letech činí průměrná roční investice do oprav krajských silnic 1,2 miliardy korun. Náklady financuje kraj z více zdrojů.
"Plán na rok 2024 finalizujeme a představíme jej v příštích měsících," řekl dnes hejtman Martin Červíček (ODS).
Největší investiční akcí kraje bude příští rok výstavba přeložky silnice II/303 z náchodské městské části Běloves do Velkého Poříčí. Nejvyšší možná nabídka tendru na vybudování přeložky důležité regionální silnice činí 624,3 milionu korun. Archeologický výzkum a přípravné práce již začaly. Zahájení samotné stavby kraj plánuje v létě 2024, hotovo by mělo být do konce roku 2026, uvedli dříve zástupci kraje.
"Daří se nám držet tempo investic v průměrném objemu přesahující jednu miliardu korun ročně. Velice mě těší, že i letošní stavební sezonu můžeme uzavřít ve stejném trendu, kdy se pro letošek dokončilo 92 dopravních staveb ve veškerých kapitolách," řekl dnes hejtman Červíček.
Nejvíce investičních staveb se letos uskutečnilo na Jičínsku, kde silničáři dokončili 25 staveb. Následovalo Trutnovsko s 22 projekty a Královéhradecko se 17 stavbami. Na Náchodsku stavbaři uskutečnili 16 a na Rychnovsku 12 projektů. "Letos jsme proinvestovali 1,448 miliardy korun," řekl Červíček.
Nejvíce prostředků letos šlo ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), a to přes 409 milionů korun. Následoval krajský Fond rozvoje a reprodukce s 341 miliony korun. Dalších 320 milionů se investovalo u souvislých asfaltových oprav. Přes 282 milionů korun se prostavělo v Integrovaném regionálním operačním programu. Kapitola rozvoje průmyslové zóny Solnice-Kvasiny v letošním roce využila téměř 93 milionů korun, uvedl kraj.
U dopravní infrastruktury v projektu Rozšíření průmyslové zóny Solnice-Kvasiny se letos pokračovalo s výstavbou druhé etapy obchvatu Opočna. Stavbaři začali s výstavbou silnic a mostů pro průmyslovou zónu Solnice-jih, která potrvá do roku 2025. Na těchto akcích se letos prostavělo téměř 24 milionů korun z prostředků SFDI a ministerstva průmyslu.
Z Fondu rozvoje a reprodukce Královéhradeckého kraje a SFDI se letos dokončilo 60 projektů za téměř 750 milionů korun. Šlo například o rekonstrukce silnice III/28526 Jizbice–Lipí–Náchod, průtahu komunikace III/29913 v Lochenicích či silnice III/29840 v Opočně. Stavbaři pracovali také na druhé etapě opravy silnice III/29827 z Krňovic přes Běleč do Svinar.
IROP letos zajistil čtyři stavby za více než 282 milionů korun. Šlo například o rekonstrukci úseku silnice z Debrného na Nové Zámky za 144,5 milionu korun, silnice II/325 v Dolní Brusnici za téměř 57 milionů korun nebo na dva úseky na silnici II/299 v Libřicích a Libranticích s celkovými náklady za více než 80 milionů korun.
Kraj využil také přes 19 milionů na rekonstrukci komunikací novými technologiemi. "Ty spočívají v použití nových asfaltových směsí s plastovým pojivem. Kraj tímto způsobem opravil komunikaci v Buzulucké a Pouchovské ulici v Hradci Králové," uvedl ředitel Údržby silnic Královéhradeckého kraje Jiří Brandejs.
Důležitou součástí rozvoje krajské silniční sítě jsou také rekonstrukce mostů. "V letošním roce se podařilo dokončit deset projektů. Například v Temném Dole probíhaly dokončovací práce na třech mostech. Nový most je také na zrekonstruované komunikaci na trase Zákoutí–Šerlich. V celkovém výčtu investic nechyběly například rekonstrukce mostů Pamětník či Radíkovice na Hradecku," sdělil Brandejs.
Kraj má ve střednědobém plánu na modernizaci krajské silniční sítě dalších 230 projektů za více než osm miliard korun. Investice do dopravní infrastruktury jsou jednou z priorit vedení kraje, který spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.
