Komatsu potřebuju bagr

EXPO REAL: Evropský realitní trh musí čelit řadě výzev. Ty se ale mohou stát novými příležitostmi

V pátek 6. října skončil v Mnichově 25. ročník Expo Realu, prestižního evropského veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí. Současné stavebnictví, realitní a investiční trh se musejí potýkat s nebývalým množstvím problémů a výzev, mezi něž patří vysoké úrokové sazby, zvyšující se stavební náklady, klimatické změny i emise CO2 při výstavbě a provozu budov. Realitní experti se však shodli na tom, že problémy a rizika se zároveň mohou stát novými příležitostmi. Podle nich je dnešním imperativem celého realitně-stavebního oboru, aby změnil navyklé postupy a rozvíjel nové byznysové modely. Klíčovými tématy veletrhu proto letos byla dekarbonizace, ESG a digitalizace.

Česká města zaujala architekturou v duchu udržitelnosti od světových tvůrců

Na Expo Real letos přijelo 1 856 vystavovatelů z 36 zemí. Z českých vystavovatelů na sebe již tradičně poutala pozornost velká společná expozice Czech Cities & Regions, na níž se společně představily Praha, Ostrava a Moravskoslezský kraj spolu s agenturou CzechInvest a spoluvystavovateli z řad komerčních firem. Česká města na sebe letos na Expo Realu výrazně upozornila plánovanými projekty, za nimiž stojí světoznámí architekti: zatímco v Praze jde o budovu Vltavské filharmonie od dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group, proslulá jména stojící za projekty Ostravy jsou hned dvě: americký architekt Steven Holl (rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a přístavba koncertního sálu) a česká architektka Eva Jiřičná (rekonstrukce věžového domu na Ostrčilově ulici).  Hodnotná a výrazná architektura, kvalita a zároveň funkčnost i nejmodernější technologie – to je rukopis obou jmenovaných. A navíc udržitelnost: Steven Holl je považován za jejího velkého zastánce. Ostravský projekt bude vůbec prvním ve střední Evropě od tohoto tvůrce a vyvolává velká očekávání. Snoubí se v něm staré s novým: původní budova Domu kultury od renomovaného architekta Jaroslava Fragnera z roku 1954 zůstane i s historickými prvky zachována, k ní bude přistavěna velmi nápadná budova koncertního sálu. Projekt tak má potenciál, aby se stal známým symbolem města, obdobně jako pařížská Eiffelova věž nebo Opera v Sydney. Zachování historického dědictví si vetkla za cíl i světově uznávaná česká architektka Eva Jiřičná, která se podílí na návrhu rekonstrukce výškového domu na Ostrčilově ulici. Místo zbourání stavby z 60. – 70. let bude mít rekonstruovaná, architektonicky velmi výrazná věž v centru města nový život v duchu současných požadavků na udržitelné bydlení. To vše s kavárnou s panoramatickými výhledy a s komerčními jednotkami v přízemí. „Prezentace obou architektů na českém stánku měly společný podtitul: ´Vliv architektury světových parametrů na vytváření image měst´. A ten je nesporný: jako příklad může sloužit španělské Bilbao, v němž měla výstavba Guggenheimova muzea tak významný pozitivní dopad na ekonomiku města, že se dnes hovoří o tzv. ´Bilbao efektu´. Stejně jako Ostrava i Bilbao bývalo hospodářským a ocelovým centrem země – a díky vizionářskému strategickému plánování a nové urbanistické koncepci se podařilo znovuobnovit ekonomiku města a jeho prostředí zničené průmyslovou výrobou, postavit zde ikonické moderní stavby a vytvořit image metropole, v níž by lidé chtěli bydlet, pracovat i trávit volný čas. Jen za první tři roky Guggenheimovo muzeum navštívily 4 miliony turistů. Obdobně chceme s urbanismem a strategickým plánováním postupovat i my v Ostravě. Očekáváme, že rekonstruovaný Dům kultury s koncertním sálem a dalšími kulturně-vzdělávacími a volnočasovými prostory objektu navštíví ročně až 500 000 lidí, což bude mít samozřejmě i vedlejší pozitivní efekty,“ komentoval Ondřej Vysloužil, ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA)

ŽHAVÁ TÉMATA LETOŠNÍHO EXPO REALU POHLEDEM JEHO ÚČASTNÍKŮ

Dekarbonizace: stavebnictví a realitní trh musí projít zásadní proměnou

K dosažení klimatických cílů a zmírnění klimatických změn je nutné nejen snížit emise CO2, ale také přistoupit v co největší možné míře k dekarbonizaci. Okolo 30 % emisí je způsobeno výstavbou a provozem budov, což je mnohem více než dosahují emise z dopravy. Potenciál úspor ve stavebnictví je obrovský, ale celý sektor musí projít zásadní proměnou vyžadující si inovativní řešení a širší zavádění moderních technologií. Jedním příkladem za všechny je výstavba vícepodlažních budov ze dřeva v širším měřítku. Výstavbu ze dřeva před pár lety prosazovali spíše jen nadšenci. Nyní ji však již vyhledávají i samotní investoři – s vědomím, že pouze udržitelné budovy si dlouhodobě zachovají svou hodnotu. Moderní domy z masivních dřevěných CLT panelů se staví s minimální uhlíkovou stopou.  A v zemích západní a severní Evropy se běžně realizují rezidenční i komerční projekty ze dřeva, překonávající výškovou hranici několik desítek metrů,“ uvedl Bernhard Egert, ředitel divize dřevostaveb UBM Development AG, která má aktuálně v přípravě přes 250 000 m2 dřevostaveb a plánuje stát se největším evropským developerem ekologických budov s dřevěnou konstrukcí. Použití 1 m3 dřeva při výstavbě na sebe váže 1 tunu uhlíku: např. na svůj první český projekt vícepodlažních bytových dřevěných domů Timber Praha použije UBM 1800 m3 dřeva, které na sebe bude vázat 1 800 tun uhlíku – v porovnání s tradiční výstavbou se emise skleníkových plynů sníží o zhruba 60 %. Pozadu ale nezůstávají ani developeři v dalších segmentech – např. v sektoru průmyslových a logistických nemovitostí, které aktuálně patří k tahounům evropského realitního trhu. Například veletržní prezentace společnosti VGP se nesla v duchu ekologicky efektivní logistiky a lehké průmyslové výroby, k čemuž by měly přispět i tyto nemovitosti. Vlajkovou lodí společnosti je VGP Park München o ploše 674 000 m2, mezi jehož nájemce patří renomované německé značky BMW Group a KraussMaffei Group. Ten má jednu z největších instalací solárních panelů v Německu s kapacitou více než 12 MWp, zároveň se zaměřuje na biodiverzitu: jeho součástí je i 24 ha polí, luk, květinových pásů a rybníků. Současně si VGP stanovila za střednědobý cíl obejít se ve VGP Parcích pokud možno zcela bez plynu a využívat obnovitelné zdroje energie. Pilotním projektem v tomto směru je VGP Park Am Alten Flughafen v německém Giessenu, kde byl plyn nahrazen systémem tepelných čerpadel v kombinaci s fotovoltaikou. „To je řešení pro naše nové projekty včetně těch v regionu CEE. Ve VGP Parcích, které máme po celé Evropě (v provozu, ve výstavbě i v přípravné fázi) dosahuje celková kapacita výroby zelené energie 204,3 MWp, přičemž naším cílem je dosáhnout 300 MWp do roku 2025. Vzhledem ke směřování k udržitelnosti a energetické soběstačnosti naše logistické a průmyslové nemovitosti také certifikujeme: u nové výstavby cílíme na certifikaci BREEAM v úrovni Excellent, v případě staveb v Německu a Rakousku pak na certifikaci DGNB v úrovni Gold,“ řekla Sally Silze, která stojí v čele divize VGP pro udržitelnou výstavbu.

ESG nabývá na důležitosti – ruku v ruce s digitalizací

Naplňování principů ESG (Environmental – Social – Governance) se dostává stále více do popředí při rozhodování investorů. „Na kritéria ESG hledí zejména velcí institucionální investoři, kteří již mají nastavenou interní strategii ESG. Obecně se investoři čím dál tím víc zabývají principy ESG i kvůli tomu, že v budoucnu se podle jejich naplňování budou posuzovat i podmínky financování projektů. Implementace principů ESG zvyšuje konkurenceschopnost a hodnotu nemovitostí,“ konstatoval Jakub Stanislav, vedoucí manažer investičního oddělení v realitní poradenské společnosti CBRE.„ESG se stává hnacím motorem investičních memorand. Ta se nyní nastavují tak, aby zahrnovala všechna rizika ESG, strategie pro jejich zmírnění i zjištění během technické prověrky nemovitostí včetně souvisejících nákladů. Ačkoli se taxonomie EU a předpisy stále vyvíjejí, společnosti, které zavádějí účinné strategie pro monitorování ESG, si dlouhodobě otevírají dveře k vyšší návratnosti investic,“ dodal Adam Vostárek, expert společnosti PlanRadar – přední evropské platformy pro digitalizaci stavebních procesů během výstavby a správy nemovitostí. Ta nedávno vydala a na Expo Realu prezentovala vlastní analýzu týkající se principů ESG ve stavebnictví a jejich vlivu na hodnotu aktiv. Podle Adama Vostárka patří budoucnost stavebnictví digitalizaci a umělé inteligenci, které promění způsob, jakým celé odvětví funguje a otevřou dveře k novým možnostem. Stavebnictví již příliš dlouho stagnovalo. Pokud však budeme ochotni tyto nástroje přijmout a využívat, nejenže se zefektivní stavební proces a zlepší kvalita projektů, ale také půjde lépe dosáhnout udržitelnosti a energetické efektivity,“ uzavírá Vostárek.

Od klimatických rizik ke klimatickým příležitostem

Bohatý doprovodný program veletrhu byl rozdělen do 10 tematických diskusních fór. Novinkou v nich byla speciální DECARB Arena, věnovaná debatám o dekarbonizaci. Té byla navíc věnována i speciální sekce v hale NOVA3, aby dala prostor společnostem, start-upům a inovativním řešením pro klimatickou optimalizaci stávajících budov a pro realizaci budoucích klimaticky neutrálních projektů. V neposlední řadě byly v centru pozornosti Expo Realu otázky spojené s demografií, migrací, urbanismem, dostupným bydlením a veřejným prostorem. Jedním z vrcholů veletrhu se stal příspěvek „Od klimatických rizik ke klimatickým příležitostem“

indicko-amerického politologa Paraga Khanny, jehož kniha „Pohyb: jak masová migrace přetvoří svět – a co to znamená pro vás“ z roku 2021 si získala celosvětovou pozornost.

Expo Real v číslech

Na Expo Real letos přijelo 1 856 vystavovatelů z 36 zemí. Prezentační plocha zabrala 7 výstavních hal. Celkem přijelo na veletrh více než 40 000 účastníků reprezentujících 70 zemí.

Příští, 26. ročník veletrhu Expo Real se v Mnichově uskuteční od 7. do 9. října 2024.