Dvě pětiny příjemců příspěvku utratí za byt víc, než se započítá do dávky

Praha 4. ledna (ČTK) - Více než dvě pětiny příjemců příspěvku na bydlení vydají za byt víc, než jim stát při výpočtu dávky uzná. Ani s podporou jim tak po úhradě bytových nákladů v Praze nezůstane stanovených 65 procent příjmu a jinde v republice 70 procent. Za bydlení platí víc, než jsou normativní náklady. Dávka je pak omezená. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Podle nedávné analýzy institutu IDEA a agentury PAQ Research má omezenou dávku dokonce sedm z deseti jednočlenných domácností, většinou důchodců.

Na příspěvek na bydlení mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních výdajů a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pro letošek pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba 5000 do 12.200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 do 20.500, roli hraje i velikost města. Stanovení částek má bránit zneužívání pomoci na předražené bydlení. V Česku je podle statistického úřadu 4,46 milionu domácností. Z nich 1,34 milionu jsou domácnosti lidí s důchodem, kteří nepracují. Úřady práce vyplatily loni v listopadu 126.600 příspěvků na bydlení, předloni to bylo 154.100.

Kvůli růstu cen se do stanovených normativů řada domácností už nevejde. Dávky se vyplácejí ale jen do normativu, řada příjemců je tak má omezené. "Zhruba 43 procent poživatelů příspěvku na bydlení dokládá náklady na bydlení vyšší, než jsou normativní náklady," uvedlo ministerstvo práce. Podpora tak pokrývá jen část výdajů a lidem stanovených 70 či 65 procent příjmu nezbude.

Experti z IDEA a PAQ Research spočítali, že nárok na příspěvek na bydlení má asi 16 procent domácností. V přepočtu je to kolem 700.000 příjemců. Dávku pobírají ale čtyři procenta domácností. "To znamená, že okolo půl milionu domácností má nárok, ale nevyužívá ho," podotkli analytici. Podle nich by po zdražení energií mohlo podmínky pro získání dávky splňovat 21 procent domácností, tedy zhruba ještě dalších 200.000.

Vyšší výdaje než normativ má podle analýzy ale 53 procent domácností s nárokem na příspěvek. "Mezi jednočlennými domácnostmi - důchodci - je to dokonce 72 procent. Je jim tak omezován výdej příspěvku," uvedli autoři.

Například samotná sedmdesátnice z okresního města s penzí 14.000 korun má na příspěvek nárok, pokud vydá na byt přes 4200 korun měsíčně. Normativ u ní činí 5809 korun. Pokud žadatelka hradí méně než tuto částku, s dávkou jí po úhradě bytu zbývá 70 procent příjmu. Pokud platí víc, dostane 1609 korun bez ohledu na to, zda výdaje činí 7000, 9000 či 11.000 korun.

Experti doporučují kvůli zdražování normativy zvýšit a zkrátit i tříměsíční lhůtu, po kterou musejí mít žadatelé výdaje nad 30 či 35 procenty, aby dávku dostali. Podpora by měla být i pro podnájemníky. Úřady práce a sociální správa by měly chudým domácnostem a důchodcům příspěvek nabízet. Žádosti by se měly zjednodušit a mělo by být možné podat je on-line, míní analytici. Vláda se chystá ve středu projednávat novelu, která má dávky na bydlení kvůli růstu cen upravit.