Komatsu potřebuju bagr

Dostálová: Základem nového stavebního zákona musí být dodržování lhůt

Praha 5. května (ČTK) - Základem nového stavebního zákona, který by dnes a v pátek měla projednávat Sněmovna, musí být dodržování lhůt. Proto je nutné, aby celá stavební správa přešla pod stát. Na dnešním setkání s novináři to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Právě kolem takzvaného institucionálního modelu zákona jsou od začátku projednávání největší spory. Účinnost normy, která má výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení, by podle plánu MMR měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.

"Co se týká projednávání ve Sněmovně, tak jsme s opozicí ve shodě v těch základních věcech, co se týká změny procesu. V čem se lišíme, je institucionální podoba. My musíme trvat na podobě, kterou předložil hospodářský výbor. Protože alfa a omega nového zákona je dodržování lhůt," uvedla Dostálová.

Důležitá je podle ní také zastupitelnost úředníků, která v současném modelu není možná. "A pro nás je zcela zásadní, aby úředníci byli zastupitelní. Aby se už nikomu nikdy nestalo, že přijde na stavební úřad a dočká se nápisu - pro nemoc zavřeno," doplnila ministryně.

U stavebního zákona poslance čekají desítky hlasování o pozměňovacích návrzích. Základem je přitom celková poslanecká úprava, která předpokládá, že celá stavební správa přejde pod stát. Je pravděpodobné, že závěrečné schvalování poslanci ve středu nedokončí a řada na něj přijde až v pátek. Jen u stavebního zákona by mohlo poslance čekat víc než 60 hlasování o desítkách pozměňovacích návrhů. Poté budou rozhodovat i o souvisejícím změnovém zákonu, který mění jiné zákony. U něj se sešlo asi pět desítek návrhů. Nad všemi pozměňovacími návrhy minulý týden zasedl hospodářský výbor a dal k nim své doporučení. Kromě jiného nedoporučil návrh na zamítnutí, který vznesli PIráti.

Podle Dostálové je schválení stavebního zákona nutné i kvůli tomu, aby se podařilo účelně čerpat evropské dotace v programovém období 2021 až 2027. V něm má mít Česko k dispozici rekordních zhruba 970 miliard korun. "Abychom tyto zdroje uměli úspěšně proinvestovat do silnic, obchvatů, železnic, vodohospodářských projektů, bydlení a tak dále, tak potřebujeme nový stavební zákon. A ne se pohybovat na chvostu žebříčku Světové banky v délce stavebního řízení, kde jsme na 157. místě ze 190," uvedla dále Dostálová.

Opoziční ODS již dříve uvedla, že projednávání zákona blokovat nebude. "Chceme ale vysvětlovat důvody, které vedly opozici k jejímu alternativnímu návrhu změn stavebního zákona proti tomu, který vzala Sněmovna jako základ projednávání. Dopady pro stavební řízení můžou být extrémně vážné. Vytvoření úřadu s počtem 13.000 úředníků může ochromit a velmi pravděpodobně ochromí stavební řízení," sdělil ČTK místopředseda ODS Martin Kupka.

Zákon měl v podobě, v jaké ho poslancům předložila vláda, přinést takzvaný hybridní model a zachovat stavební úřady na obcích. Vznikl na základě loňské dohody mezi ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem měst a obcí. Komplexní pozměňovací návrh, který schválil hospodářský výbor, však počítá s čistou státní správou. Předseda svazu František Lukl změnu předlohy během jejího projednávání kritizoval a označil za hanebnou.