Cime 2 kvartál 2024

Česko a celá Evropa letos spalují méně uhlí

  • Z Německa se stává importér elektřiny, o Česku se brzy rozhodne
  • Výroba elektřiny z OZE v EU průběžně narůstá, nejrychleji z fotovoltaik
  • Francie a Švédsko jsou letos největšími vývozci elektřiny v EU

V Evropě se letos do konce září spálilo na výrobu elektřiny výrazně méně uhlí než v loňském roce. Důvodem je pokles spotřeby elektřiny, ale také návrat k většímu využití zemního plynu, jehož ceny již zdaleka neatakují loňská historická maxima. Podle aktuálních údajů, které shromáždila poradenská společnost EGÚ Brno, klesla meziročně ke konci třetího čtvrtletí výroba elektřiny z uhlí nejvíce v Německu, konkrétně o 30 %, což odpovídá 37 TWh. V Polsku došlo k poklesu o pětinu (17 TWh), stejně jako v Česku (5 TWh). Německo se navíc přesunulo z pozice exportéra elektřiny do výrazně importní pozice.

„Německo bylo historicky významným vývozcem elektřiny, když například v roce 2018 vyvezlo 48 TWh, a ještě vloni se export pohyboval na úrovni 27,5 TWh. Ovšem za letošních devět měsíců Německo už 11 TWh elektřiny dovezlo. Do velké míry to souvisí s odstavením jádra, protože deficitní na měsíční úrovni je Německo od dubna. Přitom i přes výrazný pokles celkového objemu se spalované uhlí podílí na výrobě elektřiny v Německu 27 procenty,“ uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant v EGÚ Brno.

Letos největším exportérem elektřiny v EU je zatím Francie (31 TWh), která vyřešila svoje problémy s údržbou jaderných elektráren. Následuje Švédsko (21 TWh), jež má elektroenergetiku založenou na jádru a vodní energii. Významná část vyvážené elektřiny z těchto zemí směřuje do Itálie (–36 TWh). Česká republika patří nadále k vývozcům elektřiny, ačkoli lze očekávat, že objem exportu bude v porovnání s loňským rokem nižší. V roce 2022 dosáhl vývoz 14,2 TWh, za letošní tři čtvrtletí to bylo už jen 6 TWh. Podle prognóz EGÚ Brno by se Česko mohlo stát importérem elektřiny někdy kolem roku 2030.

„Pokud jde o další středoevropské země, tak Slovensko se stává z dlouhodobého dovozce naopak exportérem. Zásadní vliv na to má spuštění třetího jaderného bloku v Mochovcích, navíc je ve výstavbě blok čtvrtý. Rakousko má zatím relativně vyrovnanou bilanci, nicméně v průběhu zimního období půjde do importu. Velkým dovozcem je i nadále Maďarsko. Importní je letos výrazně také Polsko,“ informoval Michal Macenauer, ředitel strategie v EGÚ Brno.

Na základě statistických údajů průběžně narůstá v zemích Evropské unie výroba elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Na konci letošního září se meziročně zvýšila o 26 TWh na 171 TWh, což je stále asi jen 10 % celkové dodávky elektřiny v EU. Nárůst je patrný také u větru, celkem o 18 TWh na 301 TWh, což představuje podíl 17 %. Pokud jde o vodní elektrárny, ty vyrobily dosud 218 TWh. V meziročním srovnání je to letos o 21 TWh více, což je řadí s 12 % na druhé místo mezi obnovitelnými zdroji.

Podle M. Hrubého roste ochota investovat do zelených řešení, zároveň však narůstají problémy s realizovatelností a cenou. Ani aktuální výrazné navýšení kapacity obnovitelných zdrojů energie však není dostatečné pro splnění klimatických plánů do roku 2030, nehledě na rok 2050.

„Jistě stojí za připomenutí, že za letošních devět měsíců se nejvíce elektřiny v Evropské unii vyrobilo z jádra, konkrétně 25 %. Z plynu to bylo 15 % a z uhlí 11 %. Z tohoto pohledu se jeví výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů jako stále nedostatečná,“ zakončil M. Hrubý.