Cime bau 2 kvartal 2021

České stavebnictví bylo loni podle výkonu na 17. místě v EU

Praha 21. března (ČTK) - České stavebnictví bylo loni s meziročním poklesem o 6,2 procenta mezi 27 zeměmi Evropské unie na 17. místě. Meziročně si Česko polepšilo o dvě místa, v porovnání s koncem loňského září na tom bylo stejně. ČTK to spočítala z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví loni kleslo v průměru o 4,8 procenta.

"Výkon stavebnictví ve většině zemí EU v loňském roce ovlivnila pandemie koronaviru. Stavební firmy se musely vypořádávat s restriktivními opatřeními i nižší poptávkou ze strany podnikatelského sektoru, který se v časech recese začal soustřeďovat na úspory a odkládal investice. Svoji roli sehrál nepochybně i lockdown a v některých zemích i nedostatek zahraničních zaměstnanců, kteří se po začátku pandemie rozhodli rychle vrátit domů," sdělil ČTK analytik ČSOB Petr Dufek.

V sedmi zemích loni stavební výroba meziročně vzrostla, v Nizozemsku stagnovala. Nejvíce se zvýšila v Rumunsku, o 16,1 procenta. Naopak ve Francii stavebnictví kleslo o 14,9 procenta, v Řecku o 13,1 procenta, ve Španělsku o 12,1 procenta.

"Evropa funguje nejlépe, když je mezi jednotlivými státy možný volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Koronavirová krize však bohužel narušila fungování společného trhu, což mělo fatální ekonomické dopady. Ty se mimo jiné projevily i na špatných výsledcích ve stavebnictví," doplnil analytik BH Securities Štěpán Křeček. Dodal, že na vývoji stavební produkce lze doložit, že ekonomicky vyspělé země jsou závislé na levné pracovní síle především z východní Evropy. "Když se kvůli pandemii stavební dělníci vrátili do zemí svého původu, stavebnictví se výrazně zbrzdilo. To poznamenalo vývoj hlavně v západních zemích," podotkl Křeček.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek uvedl, že v pomyslném rozdělení mezi evropský sever a jih patří do skupiny, kde stavebnictví loni nekleslo, téměř všechny země severu. Například Německo, Dánsko, Finsko nebo Nizozemsko. Ty jsou podle něj charakteristické nejen nízkým zadlužením, ale hlavně efektivním řízením státu. "Zdá se, že právě posledně zmíněná vlastnost předurčila výkony stavebnictví po ekonomickém šoku, vyvolaném pandemií. Dostatek financí je pro plynulost stavební produkce podmínkou nutnou, ale nikoliv postačující. Bez efektivního řízení státu, jemuž investoři věří, se odvětví propadům těžko vyhne," sdělil Sobíšek.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy stavebnictví vykazuje vyšší setrvačnost než třeba průmysl, takže se v Česku i v jiných zemích unie se bude zásadně potýkat s dopady pandemie i letos, na rozdíl od průmyslu. "Stavebnictví na celém kontinentě svírá nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie a i ohledně toho, jak rychle bude nejistota odeznívat během zotavování po ní. Nejistota ochromuje stavebnictví zvláště citelně, neboť kvůli ní nelze dobře odhadnout například optimální objem investic do výrobních objektů," dodal Kovanda.

Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v roce 2020:

ZeměMeziroční změna (v procentech)
Rumunsko16,1
Malta11,4
Chorvatsko3,8
Německo3,3
Lotyšsko2,7
Dánsko2,6
Finsko0,2
Nizozemsko0
Slovinsko-0,7
Švédsko-0,9
Litva-1,9
Portugalsko-3,5
Rakousko-4,1
Polsko-4,3
Bulharsko-5,6
Estonsko-6,0
Česko-6,2
Irsko-6,6
Belgie-8,1
Lucembursko-8,5
Kypr-8,8
Maďarsko-9,1
Slovensko-11,4
Itálie-11,9
Španělsko-12,1
Řecko-13,1
Francie-14,9
Průměr EU-4,8