Hydropol 2021

Centrum pasivního domu: Podíl pasivních domů na dokončených každoročně roste

Praha 5. ledna (ČTK) - Podíl pasivních domů na dokončených stavbách v Česku každým rokem roste o jednotky procent. Zatímco v roce 2010 jich z dokončených domů podle energetické náročnosti byla 3,9 procenta, před pěti lety 6,6 procenta a předloni už 8,9 procenta. Tomáš Vanický z Centra pasivního domu ČTK řekl, že za loňský rok se dá podíl pasivních domů očekávat okolo 11 až 12 procent.

"Podíl pasivních domů díky podpoře státu, legislativě a různým druhům financování stoupá. Od nadšenců přes lidi, kteří přemýšlejí o zdravém způsobu života, se velmi nízká potřeba energie jako požadavek klientů začíná stávat standardem," uvedl senior konzultant CPD Vanický.

Podle Centra pasivního domu, které sdružuje stovku firem a odborníků pro energeticky efektivní budovy a možnosti úspor energie, se dají vhodnou renovací ze statisíců korun vynaložených ročně na energie u průměrného rodinného domu snížit náklady na 20.000 až 50.000 korun. Vanický dodal, že jde o 8000 až 20.000 korun na měsíčních zálohách.

Jako příklad uvedl renovaci domu z 50. let minulého století. Před opravou by plně vytápěný měl roční spotřebu 234 kWh za metr čtvereční za rok, nyní má po úpravách 18 kWh za metr čtvereční za rok. Při vytápění na 21 stupňů Celsia při současné ceně energie klesly u prezentovaného příkladu roční náklady na energii z více než 300.000 korun na asi 24.000 korun.

Běžně lze při realizaci docílit roční úspory 30 až 70 kWh za metr čtvereční. A to například díky kvalitnímu zateplení domu, výměně oken za trojskla, instalací řízeného větrání s rekuperací, na které navazuje instalace fotovoltaických panelů či tepelného čerpadla.

CPD se dohodlo s ČSOB na poradenství a odborné podpoře zájemců o úsporné bydlení. Poptávka po radách, jak na úspory, totiž vloni stoupla o 400 procent. V roce 2021 mělo CPD dva až tři dotazy týdně, loni s nástupem krize jich bylo za stejné období patnáct. Probudili se i skeptici a zjistili, že jde o investici do budoucnosti, která se vyplatí, uvedl Vanický.

Zájem o úsporná opatření potvrzují i data Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Její generální ředitel Martin Vašek uvedl, že úspory řeší devět z deseti domácností a loni na ně u jeho společnosti šlo z hypoték 24 procent všech úvěrů, přes devět miliard korun, zatímco v roce 2020 jen 800 milionů korun. Průměrná výše hypotéky na úsporné bydlení v roce 2022 dosáhla u ČSOB 4,17 milionu korun.

Roli ve zvyšujícím se zájmu o ušetření na energiích díky renovacím hraje i státní podpora Nová zelená úsporám a nově Nová zelená úsporám light.