Část senátorů má výhrady proti rozšíření liniového zákona i na těžbu nerostů

Praha (ČTK) - Část senátorů má výhrady proti rozšíření novely, která by měla podle vlády urychlit výstavbu silnic, dálnic a železnic, také na těžbu nebo stavby k energetické bezpečnosti. Senátní výbor pro veřejnou správu kvůli tomu dnes odložil na příští úterý schvalování předlohy, aby bylo možné připravit její případné úpravy. Lidovecký senátor Josef Bazala navrhl novelu schválit beze změn. Senát má o o předloze rozhodnout na schůzi, která začne ve středu.

Části členů výboru včetně jeho předsedy Zbyňka Linharta (za STAN) vadilo, že poslanci novelu rozšířili na sedminásobek objemu původní předlohy úpravami 17 dalších zákonů. Podle Martina Krska (za SEN21) mají některé z úprav charakter přílepků, které s původním návrhem nesouvisí a které prosadilo například ministerstvo průmyslu a obchodu.

Krsek navrhoval z předlohy odstranit minimálně úpravu ministra dopravy Martina Kupky (ODS), která má zavést možnost dílčího územního rozvojového plánu kvůli usnadnění přípravy a povolování vysokorychlostních tratí a dalších důležitých dopravních záměrů. Podle senátora představuje tato změna zásah do právních jistot samospráv a vlastníků pozemků.

Náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva namítal, že změna představuje "mimořádné řešení pro mimořádné případy naléhavého veřejného zájmu". Rozhodnutí bude přezkoumatelné, uvedl náměstek. Sněmovnou přijaté úpravy podle Kopřivy s původním vládním návrhem souvisí, protože se bude vztahovat na těžbu strategických nerostů.

Vladimír Šanda z ministerstva průmyslu a obchodu senátory ujišťoval, že i předpokládaná těžba lithia v Ústeckém kraji, jejíž povolování by zákon mohl urychlit, bude podléhat řízení o dopadech na životní prostředí a obce budou jeho účastníkem.

Vládní novelu liniového zákona Sněmovna rozšířila rovněž na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene. Předloha má podle původního vládního návrhu hlavně zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let.

Novela má po zásahu Sněmovny doplnit horní zákon o definici kritických nerostů. Vedle radioaktivních nerostů to mají být také nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, pokud se nacházejí na ložiscích považovaných za výhradní. Ložisko kritických nerostů pak má být ložiskem strategického významu. Takové ložisko stanoví vláda nařízením. Senátor Krsek upozornil na stanovisko Sdružení místních samospráv, podle něhož opatření upřednostňuje těžbu nerostů před ochranou zdrojů pitné vody.

Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí, což kritizoval senátor Krsek. Strategickou investiční výstavbou se pro účely tohoto zákona měla rozumět stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 hektarů. Vztahovat se to má výslovně i na zónu Plzeň-Líně, kde měla vzniknout továrna na baterie, takzvaná gigafactory, ale nakonec ji bude dál využívat armáda.