Komatsu potřebu bagr

Babiš: Stát poskytne ČEZ na stavbu bloku v Dukovanech půjčku

Praha 28. května (ČTK) - Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), řekl po tiskové konferenci ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu.

Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Materiál by podle něj měla vláda projednávat asi koncem června. "Týden před zasedáním vlády já pozvu všechny předsedy politických stran, které jsou zastoupené ve Sněmovně, aby se měli možnost se smlouvami seznámit, bude prezentace," řekl. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.

Podle něho se o podílu státu na výstavbě bude ale ještě dále jednat. "Stejně tak bude ta diskuse, jaký bude podíl státu, myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů, jestli bude třeba 70 ku 30, ale to bude rovněž vycházet z diskusí v rámci Evropské komise," uvedl Havlíček na tiskové konferenci.

Podle Beneše takzvaný model EPC zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před středečním jednání vládního výboru uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.

Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového dukovanského bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.

Havlíček dnes uvedl, že předpokládá, že cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Každá rodina v České republice podle něj na obnovitelné zdroje platí příplatek 1200 korun. Ministr řekl, že v teoretickém případě, kdy bude cena elektřiny z "nových Dukovan" vyšší než na trhu o deset eur, vyjde vyrovnání rozdílu stát na 1,8 miliardy korun, při 30 eurech 5,4 miliardy korun a tak dále. Podotkl, že jde stále o desetinu peněz, které jsou každoročně vydávány podporovaným, převážně obnovitelným, zdrojům. V loňském roce činila výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie v Česku 45,4 miliardy korun.

Beneš dnes zopakoval, že o stavbu jaderného bloku v Česku se aktuálně zajímá pět firem. Podle dostupných informací jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse. Výběrové řízení bude podle Beneše vypsáno na interval 1000 až 1200 megawattů. Rozpětí podle něj vychází z řízení EIA. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.

Beneš dnes také uvedl, že ČEZ postupně snižuje emisní intenzitu. Cílem je dojít k uhlíkové neutralitě. "Součástí toho je odstavování uhelných elektráren. Ono to s tím zdánlivě nesouvisí. (...) Ale tak jak budeme postupně uzavírat uhelné elektrárny, bude chybět deset tisíc megawattů instalovaného výkonu. To mají nahradit právě nové jaderné zdroje a obnovitelné zdroje," řekl.