Cime 2 kvartál 2024

Až stovky let potrvá renovace českého bytového fondu při současném tempu oprav a zateplování

Energetická chudoba ohrožuje 30 % českých domácností. Může za to neutěšený stav tuzemského bytového fondu, zejména toho postaveného do roku 1980: 60 % bytových a 75 % rodinných domů z té doby jsou jen částečně anebo nejsou vůbec zateplené. Podle nové iniciativy ZateplujemeČesko.cz je třeba zrychlit tempo zateplení a renovací na 3 % ročně. V opačném případě se bude český bytový fond zateplovat několik století. Realizační firmy mají potřebné kapacity i materiál, aby vytyčeného tempa renovací dosáhly. V ČR tak vzniknou tisíce nových pracovních míst.

Tyto a další závěry vyplývají z datové analýzy iniciativy ZateplujemeČesko.cz, která sdružuje největší profesní organizace v oblasti renovací a zateplování bytových a rodinných domů: Asociaci výrobců minerální izolace, Cech pro zateplování budov a Sdružení EPS ČR. Členové těchto organizací svými tržními podíly pokrývají většinu tuzemského trhu.

Energetickou chudobou jsou nejvíce ohroženi lidé žijící v budovách postavených před rokem 1980, které tvoří většinu současného bytového fondu. Tehdy bylo postaveno tři čtvrtiny (75 %) bytových a 56 % rodinných domů. To znamená 156 tisíc bytových domů z celkového počtu zhruba 210 tisíc a 955 tisíc rodinných domů z celkem 1,7 milionu obydlených rodinných domů.

60 % bytových a 75 % rodinných domů z té doby totiž nejsou vůbec či jen částečně zateplené. Často v nich dožívá starší generace, která musí čelit vysokým platbám za energie,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.

Průměrné stáří nerekonstruované nemovitosti se v ČR pohybuje okolo 50 let. Během této doby proběhly v nerekonstruovaných budovách jen menší investice do oprav akutních závad. V kategorii nemovitostí postavených do roku 1980 bylo komplexně zatepleno jen 25 % rodinných a 40 % bytových domů (viz grafy).

„Máme jeden z nejstarších bytových fondů v EU, a navíc jeden z nejnáročnějších na spotřebu energie na metr čtvereční obydlené plochy a na obyvatele. Energetická chudoba tak akutně ohrožuje 30 % domácností. Do řady panelových a dalších bytových domů nebylo zásadně investováno i více než 40 let, jejich degradace tak rapidně postupuje. Podpora renovací je proto jediný způsob, jak negativní trend zvrátit,“ shrnuje architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.

Nezrenovované budovy jsou na hraně, či dokonce za hranou životnosti

Starší budovy, do kterých se po čtyřicet let dostatečně neinvestovalo, jsou ve špatném technickém stavu a přestávají plnit svou funkci. To se týká i důležitých konstrukčních prvků, jakými jsou střecha a obvodové stěny budovy. „Nejde jen o střechy a fasády domů, ale i o okna, elektroinstalace, rozvody a podobně,“ vyjmenovává Pavel Svoboda, předseda Cechu pro zateplování budov.

Pro obyvatele to představuje řadu rizik: stoupající náklady na energie, ohrožení zdraví kvůli vlhku a šíření plísní nebo možnosti vzniku požáru. „Mnoho jich je navíc na hraně, či dokonce za hranou životnosti, což se dá změnit komplexní renovací, a navíc lze snížit náklady na energie až o 70 %,“ dodává Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

REÁLNÝ PŘÍKLAD: V menším nezatepleném bytovém domě disponujícím čtyřmi bytovými jednotkami 3+1 o velikosti 70 m2, vytápěným centrálním plynovým topením, byla roční spotřeba energií před zateplením 132 MWh. Po zateplení klesla spotřeba o 55 % na 59,6 MWh. Bytové jednotce tak při zastropovaných cenách plynu (3000 Kč/MWh) klesl roční účet za energie o více než polovinu, a to z 99 000 Kč na 44 700 Kč. Celková cena renovace přišla na 2,1 milionu korun. Návratnost investice při vytápění plynem by byla bez dotace za méně než 10 let, s dotací do 7 let.

Současným tempem zateplíme Česko až za několik staletí

Tempo renovací je pomalé v celé EU. Odhaduje se, že důkladnou komplexní renovací prochází jen 0,2 %[1] evropských budov ročně. V Česku je tempo renovací bytových domů komplexní formou ještě pomalejší, a to 0,15 %.[2]

„Komplexně obnovit bytový fond bude v rámci unie trvat odhadem 500 let, a v Česku dokonce 600 let. Jedinou možností je proto razantně zrychlit tempo renovací cílenou podporou,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.

Za komplexní obnovu se považuje dosažení energetické třídy A nebo B. Takto lze ušetřit až 70 % nákladů na energie! V případě panelových domů dochází k největším tepelným ztrátám obvykle stěnami a okny (viz obrázek). V rodinných domech to jsou stěny a navíc střecha, popřípadě okna

Je třeba zrychlit na 3 % ročně, brzdou je nedostatek financí na straně majitelů nemovitostí

Současné pomalé tempo renovací potvrzuje i průzkum Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle něj se většinově renovace bytových domů provádí v pomalém tempu postupně, tedy po částech v rozmezí několika let (56-57 %), výjimkou jsou bytová družstva, která obvykle preferují komplexní renovace, tedy provedení všech potřebných prací během jedné investiční akce. Hlavní překážkou pro provedení úprav naráz je podle průzkumu ministerstva nedostatek financí (53-67 %).[1]

S masivní finanční podporou a motivací proto počítá přepracovaný návrh evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). „Cílem je navýšit tempo renovací až na 3 % ročně, aby obnova bytového fondu proběhla za tři dekády. Lidem se tím podstatně zlepší komfort bydlení, a hlavně se jim citelně sníží účty za energie,“ doporučuje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Desítky procent Čechů bydlí v nedůstojných podmínkách, změňme to

Ačkoli zmiňovaná evropská směrnice počítá s masivní finanční podporou a motivačními nástroji pro zlepšení kvality bydlení, v Česku proti ní protestuje například řada majitelů bytových domů. Přitom podle zmiňované analýzy Centra ekonomiky regulovaných odvětví Vysoké školy ekonomické v Praze (CERO VŠE) nájemníci patří k nejohroženějším skupinám s omezenými možnostmi, jak renovaci bytového domu zajistit.

Argumenty „proč je směrnice špatná“ jsou přitom založeny na nepravdách nebo účelových dezinformacích. Nejrozšířenější nepravdou je tvrzení, že v ČR údajně není dostatek specializovaných firem a stavebních materiálů. Vyloženě dezinformace je tvrzení, že se budou muset zateplovat historické budovy a kostely.

Materiály jsou a budou, profesionální firmy rovněž budou schopny zakázky realizovat v požadovaném objemu. To můžeme jednoznačně potvrdit za iniciativu, která je hlasem odvětví zateplování a renovace budov. Nastavené cíle jsou náročné, ale zvládnutelné. Výrobci materiálů i realizační firmy jsou a budou schopny kapacity adekvátně navýšit a investovat do rozvoje oboru. V ČR tím vzniknou odhadem tisíce nových pracovních míst,“ říkají společně zástupci iniciativy ZateplujemeČesko.cz.

Hlavním politickým tématem se musí stát poskytování lepšího, bezpečnějšího a energeticky nenáročného bydlení. „Nesmíme tolerovat, či dokonce utvrzovat lidi v tom, že musí akceptovat bydlení v podmínkách, které neodpovídají současnému standardu. Nemusí za teplo platit zálohy 10 tisíc korun měsíčně, nemusí mít doma vlhko, plísně a zimu, nemusí se bát, že jim bude zatékat. Lze to změnit i s pomocí zmiňované evropské směrnice, která proto vytváří obrovský prostor včetně možnosti financování,“ říká Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Organizace sdružené v iniciativě ZateplujemeČesko.cz si uvědomují, že aby se potřebného tempa dosáhlo, bude třeba kromě peněz proces realizace zefektivnit. Pomůžeme rozšířit poradenské služby a budeme se podílet na zjednodušení procesu renovace od naplánování až po realizaci. Uvědomujeme si, že najít spolehlivého partnera, vytvořit kvalitní projekt, zažádat o dotaci a celé to dotáhnout do konce je náročný proces,“ uzavírá Pavel Svoboda, předseda Cechu pro zateplování budov.


[1] https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/2019/5/MPO_pruzkum-povedomi_uspory-energie_zavery-a-doporuceni_2021.pdf


[1] https://energycoalition.eu/wp-content/uploads/2021/03/20220529_Coalition-for-Energy-Savings-position-paper-on-EPBD-recast.pdf

[2] https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/energeticka-ucinnost/2020/4/_III_dlouhodoba_strategie_renovaci_200331_final_MPR.pdf