Až 15 tisíc bytů může vzniknout v dříve průmyslových částech Prahy 9

Praha 5. května (ČTK) - Až patnáct tisíc bytů může vyrůst místo bývalých průmyslových areálů podél Kolbenovy a Poděbradské ulice v Praze 9. Území prochází postupnou proměnou a třeba v nově rostoucí čtvrti Emila Kolbena jdou aktuálně do nabídky byty v druhé etapě a na otevření školky projektu Suomi Hloubětín se přijelo podívat i vedení finské společnosti.

Na území Vysočan stála největší strojírna v tehdejším Československu Českomoravská–Kolben–Daněk, známá pod zkratkou ČKD. Jeden ze zakladatelů firmy Kolben předvídal, že továrny jednou nahradí bydlení. "Uplynulo zhruba sto let a začíná se to naplňovat," řekl ČTK starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.

Na brownfieldech, i v Hloubětíně, teď vznikají developerské projekty. "Na území, které představuje jednu z nejvýznamnějších jádrových oblastí bytové výstavby v Praze, by mělo v příštích letech vzniknout dalších cca šest tisíc bytových jednotek. V dlouhodobém horizontu téměř 15 tisíc bytů," uvedl Marek Vácha, tiskový mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Stojí zde či rostou třeba čtvrti Emila Kolbena (Skanska) se jmény domů po členech rodiny Kolbena, Suomi Hloubětín (YIT) s ulicemi po finských osobnostech, Výhledy Rokytka (Cronesta), Rezidence Hloubětín (Gartal), Nová Elektra (Finep), Vysočanský mlýn (Metrostav), Tesla Hloubětín (Central Group) nebo AFI City s výškovou kancelářskou budovou a apartmánovými domy.

Fakt, že se na masivní výstavbě v lokalitě podílí mnoho různých developerů, s sebou nese jeden problém. "Některé nově vznikající bytové objekty nejsou vždy ideálně napojeny na okolní zástavbu, což má negativní vliv na prostupnost územím,“ konstatoval Vácha.

Developeři se předhánějí v moderních a úsporných řešeních domů a jejich okolí. "Je zde unikátní systém nakládání s vodami v areálu, revitalizovaná část říčky Rokytky i zdejší vybudované volnočasové prvky pro obyvatele," uvádí YIT o Suomi Hloubětín. Dům Albert druhé etapy čtvrti Kolbena pracuje s dešťovou vodou a se solární energií. "Díky fotovoltaickým panelům na střeše získá dům dostatečné množství energie, která vystačí na veškeré osvětlení společných prostor i ventilaci," řekl Miroslav Kobera, manažer Skanska Reality. Dodal, že ceny bytů začínají od 119,2 tisíce korun za metr čtvereční, zatímco pražský průměr je 145,7 tisíce korun.

Ve Vysočanském mlýnu v areálu bývalých pekáren Odkolek zase doplní rezidenční budovy umělecká díla. "Cílem je navázat na industriální minulost místa," popisuje Metrostav.

Intenzivní bytová výstavba vytváří potřebu veřejné vybavenosti. Problém může být zejména s kapacitami ve školách a školkách. "Aktuálně je rozestavěna nová základní škola v ulici U Elektry, ale ani její dokončení problém s kapacitami ve školách zcela nevyřeší a bude do budoucna potřeba počítat s výstavbou dalších školských zařízení," upozorňuje Vácha z IPR.