Komatsu potřebuju bagr

Archeologové mluví na stavbě dálnice D55 u Bzence o nabité lokalitě

Hodonín 30. ledna (ČTK) - Archeologové začali před necelým měsícem pracovat na stavbě dálnice D55 mezi Bzencem a Moravským Pískem na Hodonínsku a zhruba po třech týdnech prací hovoří o nabité lokalitě. I když zatím dohlížejí na skrývku půdní vrstvy a nedostali se k exkavaci, tedy hloubení jam, už nyní nalezli několik archeologických situací a identifikovali pět kulturních horizontů od mladší doby kamenné až po období vrcholného středověku. Podle Jana Víznera ze společnosti Archaia budou nálezy jistě přibývat, řekl ČTK.

Čtyřkilometrový úsek dálnice mají archeologové rozdělený na pět etap, zatím postupuje skrývka a exkavační fáze teprve začíná. Skrývka a začišťování povrchu se dělá mechanicky, a jakmile se objeví archeologická situace, nastupuje ruční začisťovací práce. Nejstarší je zatím nález sídliště z mladší doby kamenné, datované zhruba do doby 8000 až 5000 let před naším letopočtem. Jde o období, kdy sběrače nahradili první zemědělci. "Objevili jsme klasické sídliště a nacházíme hlavně keramiku. Předpokládáme, že najdeme i kostěné a kamenné nástroje," řekl Vízner. Sídliště obvykle tvořily dva až tři velké podlouhlé rodové domy, žilo na něm několik desítek obyvatel.

Další nalezenou kulturní vrstvou je eneolit, tedy pozdní doba kamenná, datovaná do let 4000 až 2000 před naším letopočtem. "Tady jsme také našli sídliště a také žárové pohřebiště. Zatím jsou otevřené tři žárové hroby a mohlo by jich tady být až deset. Mohlo by to souviset s archeologickou situací o 500 metrů dále, kde jsou terénní stopy po dlouhém domě," uvedl Vízner.

Mladší kulturní vrstvou jsou pozůstatky lužické kultury z mladší až pozdní doby bronzové, datované roky 1300 až 800 před naším letopočtem. "Našli jsme sídliště a také odpadní či zásobní jámy, které obyvatelům sloužily," popsal Vízner.

Velmi zachovalou keramiku archeologové našli a budou nacházet v místě, kde jsou pozůstatky z osídlení v době laténské, která spadá do posledních dvou století před naším letopočtem. "Keramika je jak pěkně zachovaná, tak má uměleckou hodnotu," řekl Vízner. Tehdy už se vyráběla na kruhu z kvalitní hlíny. Podle Víznera lze hovořit o ekvivalentu antiky ve střední Evropě.

Poslední dosud nalezenou vrstvou jsou pozůstatky osídlení ze 14. až 16. století. Zda jde o místa bývalých vesnic, vesnického zázemí či jen pole, kam tehdy lidé také vyhazovali různou keramiku, zatím není zřejmé.

Podle Víznera se dají čekat nálezy i dalších kulturních vrstev, především velkomoravské, která byla velmi výrazná na stavbě jiného úseku dálnice, mezi Starým Městem a Babicemi. "I když nenajdeme žádný převratný nález, neustále doplňujeme znalosti o rozšíření jednotlivých kultur, doplňujeme mapu osídlení a můžeme porovnávat s ostatními obdobími, zda docházelo k zahušťování, či naopak řídnutí osídlení," vysvětlil Vízner. Zároveň lze usuzovat podle typu keramiky i na to, zda tehdejší lidé měli kontakt s okolní Evropou.