Analýza: Růst normativů příspěvku na bydlení dorovnal lidem jen část výdajů

Praha 10. října (ČTK) - Lednové zvýšení stropu pro stanovení příspěvků na bydlení většině domácností dorovnalo jen část rostoucích výdajů na byt. Dávku pobírala stále jen část těch, kteří na ni měli nárok. Víc podporu ale začali čerpat lidé v důchodu. Ukázala to analýza o nárůstu cen energií a příspěvku na bydlení, kterou provedli výzkumníci Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Institut o tom dnes informoval ČTK. Autoři srovnávali situaci loni v listopadu a letos v dubnu po lednovém zvednutí stropu normativních nákladů na bydlení a s ním i dávek.

Analýza vychází z výzkumu agentury PAQ Research Život během pandemie, na kterém IDEA spolupracovala. Výzkumníci analyzovali údaje z listopadu a dubna od 1472 dotázaných. Podle zjištění výdaje na bydlení domácnostem za tu dobu v průměru vzrostly z 23 na 28 procent. U pětiny domácností s nejnižšími příjmy se zvedly o 13 procentních bodů, u pětiny s nejvyššími příjmy o pět procentních bodů. Na příspěvek na bydlení mělo v listopadu nárok 15 procent domácností v Česku, v dubnu 22 procent. Čerpala ho na jaře ale jen čtvrtina těch, kteří ho mohli pobírat.

„Většina domácností o příspěvku ví, ale mnohé o něm mají špatné informace a chybně usuzují, že na něj nárok nemají. Pro některé také nepředstavuje dostatečnou sumu, a to i přes navýšení. Pravděpodobně je odrazuje i velká administrativní náročnost žádosti,“ uvedl spoluautor studie Filip Pertold, který je poradcem ministra práce. Podle druhého z autorů Petra Pletichy by řešením bylo větší informování o podmínkách získání, zjednodušení vyřizování a navýšení normativů tak, aby víc odrážely zdražování energií.

Strop omezoval minulý rok dávku 67 procentům příjemců. Po loňském podzimním zdražování normativ stropoval příspěvek 86 procentům lidí. Po lednovém navýšení normativních nákladů podíl klesl na 61 procent. Do stropu se tak vešlo 39 procent příjemců.

Autoři analýzy se zaměřili na domácnosti zaměstnanců, živnostníků, nezaměstnaných, rodičů na rodičovské či důchodců. Nárok na dávku měli nejčastěji právě penzisté. V listopadu tvořili víc než polovinu těch, kteří mohli příspěvek pobírat. Představovali celkem 45 procent příjemců. Do dubna klesl podíl důchodcovských domácností s nárokem na podporu na 47 procent, tvořily ale 57 procent příjemců. "Ze všech demografických skupin nejvíce zareagovali na zvýšení normativů a příspěvek ve větší míře čerpat začali," uvádí analýza.

Po zvýšení normativů se průměrný příspěvek zvedl z asi 3700 na 4200 korun. "Zvýšení normativů se u mnoha domácností sice do výše příspěvku promítlo, ale nárůst výdajů na bydlení to zdaleka nevykompenzovalo," uvedli autoři. U domácností, kterým se podíl výdajů na bydlení z čistého příjmu zvedl o 15 procentních bodů, růst dávky nahradil méně než pětinu navýšených výdajů. Někteří ekonomové upozorňují ale na to, že stát není schopen lidem veškeré dopady dorovnat. Část expertů i politiků poukazuje na to, že v krizích či za války dosud bývalo obvyklé se uskromnit. Příspěvek výzkumníci považují za efektivní a zacílenou podporu pro domácnosti s nízkými příjmy a vysokými náklady na bydlení.

Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji - ale nejvýš do státem stanoveného stropu neboli normativů - a právě 30 či 35 procenty příjmu. Kvůli růstu cen kabinet přikročil k navýšení normativních nákladů i pro letošní poslední čtvrtletí.