Komatsu potřebuju bagr

Agentura: Ubylo obcí s velkou mírou sociálního vyloučení, loni jich bylo 175

Praha 8. září (ČTK) - V Česku za posledních šest let ubylo obcí s vysokým počtem a podílem lidí bez práce, s dávkami, exekucemi či s nedokončeným základním vzděláním. Vsí a měst s vysokou mírou této zátěže bylo loni 175. Ve srovnání s rokem 2016 je počet poloviční. Ukázal to index sociálního vyloučení, který sestavuje Agentura pro sociální začleňování. Podle ní pozitivní vývoj zpomalila v minulých letech epidemie.

„Do roku 2019 se situace kontinuálně zlepšovala zejména z důvodu pokračující ekonomické konjunktury a úbytku exekucí. Z našich šetření obecně vyplývá, že v důsledku pandemie narostla dlouhodobá nezaměstnanost. Na ty, kteří byli chudí už před pandemií, nebo lavírovali nad propastí, dopadá současná ekonomická situace obzvlášť tvrdě,“ uvedla vedoucí oddělení výzkumu agentury Radka Vepřková.

Index vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání. Výsledné hodnocení se pohybuje od nuly pro místa bez potíží do 30 bodů v místech s největšími problémy.

Autoři rozdělují obce do čtyř skupin podle míry zátěže. Vysoké zatížení mělo loni 175 obcí. Nejčastěji se nacházely v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V roce 2016 bylo obcí s velkou mírou sociálního vyloučení 336. Do roku 2019 se počet postupně snížil na 185. Předloni se opět zvedl, vysokou zátěž mělo 208 míst. V roce 2016 autoři evidovali 2235 obcí bez vyloučení, loni 3608.

Podle zjištění jsou zatížené obce ve všech regionech republiky. Problém podle analýzy představují také okrajové části krajů či odlehlejší místa dál od měst. Agentura uvedla, že tento problém zůstává v pozadí, ale mají ho i bohatší kraje. Potíže v jednotlivých částech země se také liší. "Zatímco na severozápadě Čech jde problém exekucí ruku v ruce s dlouhodobou nezaměstnaností, tento vztah je například na jižní Moravě výrazně slabší,“ uvedl datový analytik agentury Petr Lang.

Podle autorů je díky údajům možné lépe zacílit evropské peníze a nastavit podmínky pro přidělování dotací na projekty ke zlepšení situace. Index mohou využívat ministerstva, samosprávy i organizace na pomoc potřebným.

Agentura byla do konce roku 2019 jedním z odborů úřadu vlády. V minulosti se mluvilo o jejím osamostatnění a nezávislosti. V minulém volebním období ji tehdejší Babišův kabinet ale přesunul pod ministerstvo pro místní rozvoj. Experti to kritizovali. Poukazovali na to, že se agenda netýká jen bydlení, ale i zaměstnávání, vzdělávání či zdraví. Svůj zvláštní odbor sociální integrace si ve svém kabinetu po svém nástupu zřídil i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vede ho bývalý šéf agentury David Beňák.