Komatsu potřebuju bagr

2023: V EU i v ČR významně klesla spotřeba i výroba elektřiny

  • Výroba elektřiny v EU klesla o 66 TWh (3 %), což je více než spotřeba celé ČR
  • V samotném ČR poklesla výroba elektřiny o 10 % na 72 TWh, což je nejnižší výroba od roku 2002
  • Čtyři pětiny elektřiny v Česku pocházejí z jádra a uhlí
  • V EU i ČR roste výroba elektřiny z OZE, pro naplnění cílů do roku 2030 to nestačí

Praha 4. ledna 2024– Evropská unie i Česko zaznamenaly v loňském roce další výrazný pokles výroby a spotřeby elektřiny. Ten je spojen především s nižší ekonomickou výkoností zejména průmyslových firem. Již v roce 2022 výroba elektřiny v EU meziročně poklesla téměř o 100 TWh, letos nastal pokles o dalších 66 TWh. Pro srovnání přibližně tolik činí roční spotřeba elektřiny celé České republiky.

„Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí, “ uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno, a dodal: „Největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu o 22 % (33 TWh), Polsku o 18 % (22 TWh) a potom v Česku, kde došlo k poklesu o 11 % (4 TWh). K významnému snížení výroby elektřiny došlo také v Itálii, Belgii nebo Rumunsku.“  

Jádro a uhlí se loni na výrobě elektřiny v ČR podílely téměř z 80 % (56 TWh). V Česku po dlouhé době vzrostla výroba z fotovoltaiky (o 17 %) na 2,8 TWh. Jen nepatrně více elektřiny, než z fotovoltaiky bylo vyrobeno ze zemního plynu (3,3 TWh). Plynové elektrárny však vyráběly jen omezeně vzhledem k nižší spotřebě elektřiny a vysoké ceně komodity. Vodní elektrárny dodaly 2,3 TWh elektřiny. Větrná energie v Česku i v roce 2023 stagnovala, když její výroba dosáhla 700 GWh.

„Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výší přibližně 3 TWh. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky. Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 TWh elektřiny,“ vysvětlil M. Hrubý.

Nejvyužívanějším zdrojem v celé EU nadále zůstává jádro (589 TWh). Dále z analýz poradenské společnosti EGÚ Brno vyplývá, že hned po jádru vyrobily nejvíce elektřiny větrné elektrárny. Jejich přínos se meziročně zvýšil o 13 % na 450 TWh. Podíl větru na celkové dodávce je nyní přes 18 %. Takové navýšení výroby však není na rozdíl od fotovoltaiky způsobeno navýšením výkonu, ale především příznivými povětrnostními podmínkami. Nejvíce elektřiny z větru se vyrobilo v Německu, více než 140 TWh. Dalšími významnými výrobci jsou Španělsko, Francie nebo Švédsko.

Meziroční navýšení o 18 % zaznamenala fotovoltaika a dosáhla 8% podílu na celkové výrobě elektřiny v EU (196 TWh). EU ve svých cílech přitom předpokládá výrobu ze slunce v roce 2030 na úrovni 600 TWh, což představuje těžce dosažitelné trojnásobné navýšení během sedmi let. Všechny obnovitelné zdroje, včetně biomasy a vody měly v EU v roce 2023 podíl na celkové výrobě 45 %, když celkově dodaly 1 100 TWh elektřiny. Například od roku 2015 přidaly obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny přibližně 250 TWh, což je vzhledem k dlouhodobé spotřebě elektřiny okolo úrovně 2 500 TWh nedostačující.

„Loňský rok byl příznivý zejména pro větrnou energii. Výroba byla vyšší především v důsledku lepších povětrnostních podmínek, nikoliv v důsledku růstu instalovaného výkonu, který v poslední době stagnuje. Pokud myslíme nahrazování uhelných zdrojů vážně, rozvoj pouze fotovoltaiky a větru nestačí. Zásadní bude, kolik se stihne postavit nových plynových elektráren, protože za současné situace si Německo, Česko ani Polsko nemohou dovolit uhelné elektrárny uzavřít,“ doplnilM. Hrubý.