Jak se plánované modernizace projeví na zlepšení nákladní dopravy? Které úseky pocítí největší změny? Strategickým cílem Evropské komise je převést do roku 2050 ze silnic na železnice 75 % nákladní dopravy. Pro Českou republiku to znamená, že v příštích třiceti letech musíme kapacitu nákladní dopravy na železnici více než ztrojnásobit. Vysokorychlostní tratě jsou optimálním řešením. Zásadně navýší kapacitu sítě a otevřou tak nové možnosti ekologičtější přepravy zboží než dosud. Na nových tratích budou jezdit vlaky Cargo Sprinter, které zajistí přepravu pošty a expresních zásilek mezi Prahou a regionálními i přeshraničními metropolemi. Některé tratě bude navíc využívat i běžná nákladní doprava a na současných tratích se tím uvolní kapacity. Na vytížených úsecích pomohou mimo jiné tunely, například Krušnohorský či Berounský. Největší „úlevu“ by tak měly pocítit hlavní koridory mezi velkými městy a pak tratě napojené na evropskou síť. Vliv dopravy na životní prostředí je stále častějším tématem, a to mimo jiné i v souvislost s ekonomickou dostupností dopravních prostředků. Jak vnímáte současný trend v regulaci individuální dopravy? Pokud jde o individuální dopravu, jsme evidentně na hraně kapacitních možností. Je tedy nezbytné investovat do infrastruktury hromadné dopravy a dát lidem dostatečně komfortní, spolehlivé a dostupné alternativy. V našich podmínkách je to především rozvoj železnice, konkrétně příměstských vlaků a v delším horizontu právě vysokorychlostních tratí. Ty napomohou rozvoji regionů a zabrání jejich vylidňování, protože lidé budou mít možnost bydlet v menších městech nebo obcích, a přitom denně pohodlně dojíždět za prací nebo studiem do velkých měst. Na druhou stranu nechceme individuální dopravu takříkajíc odepisovat. Minulý Jak se daří implementovat metodu BIM do projektování a správy dopravních staveb v České republice? Jak jsme na tom ve srovnání se sousedními zeměmi? Zavedení metody BIM je dlouhodobý proces, v resortu dopravy jsme s ním začali asi před šesti lety. Pro naše investorské organizace jsme připravili základní metodické materiály a datový standard staveb dopravní infrastruktury. Vše pravidelně ověřujeme na pilotních projektech investorů a následně aktualizujeme. Pokud jde o porovnání se sousedními zeměmi, to není úplně jednoduché. Některé kroky se nám daří lépe, jiné hůře. Aktuálně se snažíme přejít u staveb dopravní infrastruktury na běžné využívání metody BIM. Hlavním předpokladem k tomu je ale digitalizace procesů investorských organizací a integrace na jejich systémy pro přípravu, výstavbu, správu a údržbu. Zároveň čekáme velké změny po dokončení úprav legislativy týkající se digitalizace stavebního řízení a zákona o BIM, které významně ovlivní dosavadní procesy. Které kroky jsou nejdůležitější pro možnost využití těžby lithia v České republice? Stále se pracuje na přípravě projektu, a to jak z pohledu územních plánů, tak v souvislosti se samotným stavebním a technologickým zajištěním. Dál probíhají jednání všech dotčených stran, samozřejmě včetně zástupců obcí, jichž se plánovaný projekt dotýká. A řeší se také studie vlivu na životní prostředí a ekonomického přínosu pro obce, kraj i stát. Děkujeme za rozhovor, redakce 9 rok jsme při jednání na půdě evropských institucí spojili síly se zástupci automobilového průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat mírnější znění normy EURO 7. Aktuální verze nebude ohrožovat konkurenceschopnost evropských automobilek a Evropanům zachová možnost pořídit si menší, cenově dostupné auto. Elektromobilita je podporována a prosazována jako forma dopravy šetrnější k životnímu prostředí. Stačí tempo budování infrastruktury pokrývat stávající poptávku? Počítá se se zvýšenou potřebou elektrické energie? V České republice aktuálně jezdí téměř 22500 bateriových elektromobilů a k dispozici je více než 4 660 veřejných dobíjecích bodů, tedy jeden na necelých pět elektromobilů. Navíc 1 275 dobíjecích bodů funguje v režimu rychlého nebo velmi rychlého dobíjení. Z údajů o jejich vytíženosti vyplývá, že současná kapacita veřejné dobíjecí infrastruktury u nás je zatím zcela dostačující. Mimochodem, přes 70 % dobíjecích bodů u nás provozují ČEZ, PRE a E.ON a všechny tyto společnosti dodávají elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů. Staví se další dobíjecí stanice, a to především v okolí páteřních komunikací a ve městech, jelikož bateriových aut na českých silnicích stále přibývá. Rozvoj elektromobility patří k důležitým tématům ministerstva dopravy. Kromě jiného jsme připravili dvě výzvy v Programu Doprava 2021–2027 (OPD3) na podporu dobíjecí infrastruktury. Obě jsou pro žadatele otevřené do 15. dubna 2024.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=