udržitelnost či uhlíková neutralita. To všechno jsou stěžejní otázky v evropském, a samozřejmě i v celosvětovém prostoru. Jak se na zavádění nových technologií podílejí vysoké školy a další vzdělávací instituce? Snažíme se prezentovat šance na propojení českého akademického prostředí s ekonomickým sektorem. Například na naši lednovou obchodně-vědeckou misi do USA jsme přizvali i zástupce ČVUT a VUT, kteří tak měli možnost potkat se s představiteli amerických institucí a firem z oblasti dopravy a vesmírných technologií včetně NASA. Víme, že české vysoké školy mají co nabídnout, a tohle je cesta, jak jim otevřít dveře k mezinárodním projektům. Jako ministerstvo dopravy se také snažíme mladé generaci ukázat, že doprava je fascinující a perspektivní odvětví s budoucností. Prostřednictvím besed a přednášek představujeme studentům, jak zajímavý je to obor a jak skvělé je být „při tom“, když se staví budoucnost téhle země, tedy jejich budoucnost. Přinese nová legislativa urychlení v projednávání a v realizaci? Kterých projektů se to nejvíce týká? Věřím, že ano, proto jsme na ní pracovali. Novela liniového zákona například pomůže zrychlit projednání některých odvolání nebo usnadní výstavbu vysokorychlostních tratí, a to díky ukotvení v Dílčím územním rozvojovém plánu. V zákoně jsou také konkrétně uvedené některé zásadní úseky železnice, pro něž bude možné získat zrychlené povolení pro stavbu. Urychlení povolování staveb napomůže i nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad, který začal plnit svou roli v lednu. Pracuje jako jeden úřad pro územní řízení a povolování staveb včetně staveb souvisejících, a je zároveň odvolacím správním orgánem proti rozhodnutím krajských stavebních úřadů pro nevyhrazené stavby dopravní a energetické infrastruktury. Navíc od samospráv převzal vyvlastňovací řízení a od krajských hygienických stanic posuzování ochrany veřejného zdraví u infrastrukturních staveb. Co v současnosti nejvíce brzdí výstavbu nových komunikací? My děláme vše pro to, aby ji již nebrzdilo nic. Zmíněné změny, jež se v poslední době podařilo prosadit, mají jednoznačně urychlit výstavbu. Samozřejmě jsou tu ale výzvy, které musíme zdolávat. Například omezená kapacita odborných stavebních firem nebo zdrojů materiálu na stavbu silnic a dálnic. A v neposlední řadě i hledání optimálních tras pro novou infrastrukturu. Jednáme o tom s veřejností i majiteli pozemků. Ačkoli nalézt řešení není vždy snadné, pracujeme na tom, aby veřejnost vnímala dopravní stavby jako přínos. Česká republika leží v centru Evropy. Jak se vyvíjí vnímání důležitosti propojení s okolními státy prostřednictvím silniční a železniční sítě? Vnímání důležitosti propojení české dálniční a železniční sítě se zahraničím se nemění. Stále je to pro nás priorita, na níž intenziv- 7 V letošním roce máme rekordní počet rozestavěných dálnic. Daří se dodržovat harmonogramy výstavby a termíny dokončení? Teď, na začátku roku 2024, máme rozestavěno celkem 245,4 km dálnic a silnic I. třídy, což je konkrétně 49 staveb, a dalších 46 v celkové délce 149,1 km letos zahájíme. Věřím, že se nám podaří všechny aktuální akce dokončit podle plánu. Jaké jsou v současnosti nejdůležitější priority z hlediska dokončení páteřních komunikací? Pokud jde o dálniční síť, letos zprovozníme rekordních 118,1 km dálnic. Mezi ty nejvýznamnější úseky patří například 32 km D4 od Příbrami na jih Čech, 28,4 km D3 kolem Českých Budějovic, 21,4 km D55 u Uherského Hradiště anebo 17 km obchvatu Zlína na D49. Nejdůležitější stavby, které letos zahájíme, jsou D0, tedy Pražský okruh v úseku Běchovice–D1, šest úseků dálnice D35, dokončení jihočeské D3 od Kaplic k Nažidlům nebo D11 směrem od Trutnova na hranice s Polskem.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=