Magazín | Stavební stroje | 2022

zapojit a k tomu ušetřit? A v praxi se opravdu setkává- me velmi často s ochotou stavebních firem jít tomuto trendu naproti, recyklovat a znovu ve stavbách využí- vat zeminy a další recykláty z minerálních inertních SDO. Zásadní roli zde samozřejmě hraje i ekonomika, protože recyklace SDO se opravdu vyplatí. Mnohý ta- kový záměr však skončí dřív, než začne, a to nárazem na legislativní povinnosti. Jakmile firma zjistí, jaká všechna povolení a řízení musí absolvovat, co času a peněz to bude stát, často si na recyklaci nechá za- jít chuť. Zde uvádíme jen stručně: EIA čili posouzení vlivů záměru na životní prostředí (většinou alespoň zjišťovací řízení), k tomu nezbytná rozptylová a hlu- ková studie, dále povolení dle stavebního zákona, následují povolení dle legislativy odpadové a ochrany ovzduší, do toho všeho vstupuje hygiena a nesmíme zapomenout na bezpečnost práce…Recyklační zaříze- ní se také musí vypořádat s výrobkovou legislativou, protože uvádí na trh výrobky, které musí splnit určité kvalitativní a bezpečnostní ukazatele. Přitom nelze zpochybňovat opodstatněnost tako- vého postupu schvalování. Recyklační zařízení, kde se naváží, drtí, třídí a dále různě manipuluje s velkými objemy SDO, je zdrojem prachu a hluku a nikdo by nechtěl, aby mu takový zdroj znečisťoval např. okolí bydliště. Menší stavební firmy tedy recyklační centrum pravděpodobně provozovat nebudou, řešením je pro ně schválená externí recyklační linka, která může jejich SDO podrtit třeba přímo v místě stavby, pokud ji tam lze umístit. Nebo musí své stavební odpady provozovate- lům recyklace vozit, pokud je takové zařízení v rozumné dojezdové vzdálenosti. Aby se totiž ekologický smysl ne- avšak omezuje to značně jeho využití ve stavbách (vět- šinou na podřadnější zásypy nebo podklady komuni- kací nižších tříd). Kvalitní betonový recyklát, u kterého výrobce prokáže shodu vlastností s harmonizovanou normou, může být naopak využit prakticky stejně jako primární kamenivo. Provozovatel recyklačního zařízení však nemusí nut- ně vyvádět recyklát z odpadového režimu. Nadrcený stavební odpad lze využít i ve schváleném zařízení k za- sypávání, tedy pro rekultivace či terénní úpravy. Pod- mínky, které musí odpad splnit, uvádí nová vyhláška v § 6, z něhož vyplývají přísnější požadavky než dosud, např. přibyly analýzy výluhu odpadu. Nicméně zatím se zde opět uplatní přechodné ustanovení, a sice do konce roku 2023 se při zasypávání inertními odpady postupuje zcela podle zrušené vyhlášky č. 294/2005. Zákon navíc umožňuje, že, pokud bude k zasypává- ní využita pouze zemina nebo kamení v maximálním množství 10.000 t odpadu nebo sedimenty v maximál- ním množství 50.000 t odpadu, a pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání, nebude potřebovat zařízení povolení krajského úřadu (Příloha č. 4 k zákonu, bod 6). Tento článek jistě není podrobným průvodcem pro zařízení k recyklaci SDO, to by vydalo na mnohem ob- sáhlejší materiál. Je to pouze průřez základních povin- ností, který měl upozornit potenciální recyklátory na to, čemu se při cestě k cirkulární ekonomice v českých podmínkách nevyhnou. Pokud potřebujete legislativní pomoc nejen v ob- lasti nakládání se stavebními a demoličními odpady, pak využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí. Kromě toho jsme pro Vás připravili řadu seminářů zaměřených na výklady jednotlivých složkových zákonů životního prostředí a prováděcích vyhlášek k nim s aplikací do praxe https://www.inisoft.cz/skoleni. 49 ztratil s dalším nárůstem dopravní zátěže při převážení SDO. Pokud má stavební firma vhodný areál, investuje do jeho řádného vybavení (drtičů, třídičů, váhy a další techniky), podstoupí výše uvedená řízení a bude chtít nyní začít vyrábět recykláty, bude se muset řídit § 83, který je zařazen jako přechodné ustanovení nové vy- hlášky (č. 273/2021 Sb.). Pravidla zde stanovená jsou tedy dočasná, a to do konce roku 2024. Stále totiž chybí klíčová vyhláška pro tzv. ukončení odpadového režimu, která stanoví kritéria, při jejichž splnění budou SDO vedlejším produktem nebo přestanou být odpadem a stanou se výrobkem. Je tedy pravděpodobné, že nyní schvalovaná nová zařízení budou muset po roce 2025 svá povolení měnit. Stávající zařízení, povolená podle zákona č. 185/2001 mají přitom mít nové povolení nej- později na konce roku 2023 a znamenalo by to pro ně zařizovat si jej pouze na rok. Je proto žádoucí, aby byla nová vyhláška zpracována a vydána co nejdříve. Zmíněný § 83 má navíc některá omezení znevýhod- ňující firmy, které si zařizují povolení nyní, oproti dříve povoleným recyklačním zařízením. Je to zejména přes- ný výčet pouze šesti katalogových čísel odpadů, které mohou do recyklace vstupovat. Logické je, že se jedná o tříděné SDO, ale ve starých souhlasech jsou často povoleny daleko širší škály odpadů, které je možné recyklovat, včetně směsných SDO. Takový druh odpadu však novější recyklátoři do svých povolení nyní již ne- dostanou. Také podmínky, za kterých mohou recyklační firmy vyvést recykláty do výrobkového režimu, nebyly ve starých souhlasech jednotné. Většina výrobců prodává recyklát jako nestanovený výrobek. To je nadále možné, Vzdělávací programy Zhlédněte video Společnost INISOFT s.r.o.