DOPRAVNÍ STAVBY VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY INŽENÝRSKÁ ČINNOST EKOLOGICKÉ POSUDKY dpova.cz Ostrava / Brno / Zlín / Žilina minimalizovaly antropogenní vlivy na prostředí. Co se týká obchvatu Frýdku – Místku zahrnujícího mimo samotnou D48 i připojení od Ostravy prostřednictvím D56, snaha o nalezení vhodné trasy obchvatu započala již na přelomu 80tých a 90tých let. Severní varianta vyžadovala vybudování tunelu, jižní varianta procházela lokalitou Skatulův Hliník s nebezpečnou ekologickou zátěží a také překračovala přírodní památku Niva řeky Morávky. Po dlouholetém hledání technických řešení s co nejmenším dopadem na životní prostředí zvítězila varianta jižní. Ta byla pro samotnou realizaci rozdělena na I. a II. etapu s rozhraním za mostem přes řeku Ostravici. Přestože tato nová trasa D48 neprocházela přímo evidovaným sesuvným územím, komplikaci tohoto charakteru se realizace stavby nevyhnula. V září 2020 byl v průběhu provádění zemních prací na zářezu cca v km 5.400 zaznamenám vznik svahové deformace. Bezprostřední rekognoskace postižené části stavby a jejího okolí odhalila, že na morfologii jihovýchodně ukloněného svahu Hůrky jsou zřejmé, byť již kvartérní erozně-denudační činností částečně zastřené, známky fosilního stabilizovaného sesuvu. Tedy, že se jedná o území, které bylo v minulosti již sesuvnými jevy postiženo a smyková pevnost zemního masívu rovněž vyskytovaly vesměs v okolí původních melioračních drenáží. Zajištění sesuvu bylo provedeno pilotovu stěnou s betonovou převázkou, kotvenou lanovými zemními kotvami. Jsou prováděna inklinometrická měření ve vybraných pilotách, měření sil ve vybraných kotvách pomocí dynamometrů, probíhá průběžné geodetické sledování. I zde probíhá průběžné vyhodnocování Radou monitoringu. Po vybudování MÚK Třanovice a úseku silnice I/68 Třanovice – Nebory s navázáním na již hotové stavby na silnici I/11 došlo rovněž k propojení D48 kapacitní komunikací až na hranice se Slovenskem. Zaměstnanci Dopravoprojektu Ostrava a.s. jsou hrdí na to, že se podílejí na rozvoji bezpečnější a plynulejší dopravy v kraji, který je jejich domovem. Jejich práce byla nejednou oceněna, např. úsek D48 Rybí – Rychaltice získal cenu odborné poroty v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje v kategorii Dopravní stavby. vykazuje spíše již pouze reziduální hodnoty. V důsledku řadu let trvajícího období s významným deficitem srážek a vysokými teplotami došlo k významné dehydrataci svrchní polohy sprašových hlín o mocnosti cca 2 m, která se projevila výrazným rozpukáním. Po těchto vzniklých puklinách pak srážková voda zejména v období s výrazným nárůstem srážek poměrně rychle infiltrovala do vrchní polohy zcela zvětralých jílovců se zachovalou původní strukturou. Tato významná saturace zvětralin charakteru jemnozrnných zemin vedla k dalšímu snížení smykové pevnosti, s největší pravděpodobností pod hodnoty, které byly v původních geologických průzkumech těmto materiálům přiřazeny. Následně, když byly zahájeny zemní práce na odtěžování zářezu a došlo tak ke změně původních rovnovážných poměrů, se v místech výrazné expozice (např. vyústění a netěsnosti původního melioračního systému, výrazných "kapes" jílovců omezených lavicemi pískovců apod.) projevují svahové deformace. Kromě dokumentované svahové deformace, vzniklé v km 5.400 stavby, byly v rámci provedené rekognoskace identifikovány i další dva zátrhy dále ve směru na Český Těšín. Jednalo se o počínající svahové deformace, které se za nepřiznivých klimatických podmínek mohly dále rozvinout. Tyto svahové deformace se Frýdek – Místek obchvat, I. etapa
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=