
Zemní protlaky si poradily v náročném terénu
Foto: Michlovský – protlaky, a.s.
Společnost Michlovský – protlaky, a.s. se soustředí na specializované stavební práce u nás i na Slovensku. Do jejího portfolia prací lze řadit řízené mikrotuneláže, neřízené protlaky, protlaky se šnekovým vynášením odtěžené zeminy a laserovým naváděním nebo také stavebně mechanizační práce. Naše redakce se blíže podívala na to, jak si firma Michlovský – protlaky poradila se zakázkou ve slovenské Oravě, kde provedla celkem tři vrty. Ovšem v extrémních podmínkách a za nečekaných okolností.
Akce: Rozšíření infrastruktury pro přestavbu
a dostavbu polyfunkčního objektu
MTS Krivá - podvrt Oravy pro plynovod,
vodovod a tlakovou kanalizaci
Investor a zadavatel: MTS Krivá, Podnikatel
roku 2020 na Slovensku
Zhotovitel: Michlovský – protlaky, org.
složka, Piešťany
Parametry vrtů: 3x délka cca 80 m,
HDPE 225 mm Technologické vybavení:
Vermeer 60x90
Termín realizace: 11/2022–3/2023
Spolupracovníci: česko-slovenské
zastoupení, Varga, Gabrhel, Ženčák,
Mrkvica, Ing. Fabrici
Orava je krásný kout Slovenska, potvrdí to každý turista a návštěvník tohoto malebného kraje. Její krása spočívá v nádherné scenérii nejsevernějších částí karpatského oblouku. Místo vrtu se nacházelo v obci Krivá. Je to obec s asi 800 obyvateli, kde také sídlí společnost MTS - Moderní technologie systémy, která získala titul Podnikatel roku 2020. Na této akci se návštěvníci mohli poprvé setkat s pojmem `kolaborativní roboti`.
Drsné podmínky měnily plány
MTS je firma se 600 zaměstnanci a rovněž certifikovaný partner významných světových firem působících na Oravě, Pováží a Horehroní. Společnost se mimo jiné podílela na výstavbě podpůrného zázemí pro výkonné pracovníky firmy, kteří dojíždějí za prací na Oravu.
Vrtné práce probíhaly v geologickém složení středokarpatského flyše (břidlice, pískovce, vápence, konglomeráty a naplaveniny - žulové sloje) v katastrálním území Orava - Krivá. Požadavkem objednatele bylo uložení chrániček HDPE 225 mm pro plyn, vodovod a kanalizaci ve vzdálenosti 2 m od sebe v hloubce minimálně 1,8 m ve vymezeném koridoru cca 6 m. Chráničky byly uloženy v hloubce cca 1,5 m. Výše uvedené práce byly konzultovány již ve fázi projektové přípravy s tím, že ideální podmínky pro realizaci projektu budou v letních měsících. Termín zahájení prací však ideálu neodpovídal. Skutečnost byla ještě drsnější.
Vedení pilotních vrtů
Koordinace s regulací průtoku v řece Oravě na Oravské přehradě měla svá omezení vyplývající ze srážkové činnosti v tomto období. Práce probíhaly za průtoků a umožňovaly vstup pracovníka pouze slaňováním na laně do vodního toku, a to jen při použití raftu. Myšlenka na „raftování“ v řece Oravě v zimních měsících ani na samotný pobyt v řece Oravě, byť v nepromokavém oblečení, není pro nikoho příliš příjemná. Požadovaná hloubka chrániček pracovníky Michlovský – protlaky, a.s. předurčila k vrtání v sedimentech s oblázky o průměru 70 cm, ale také s lomovým kamenem v minulosti používaným ke zpevňování říčních břehů a také ke kontaktu vrtných nástrojů s karpatsko-oravským flyšem. Vše výše uvedené ovlivnilo výběr vrtných nástrojů (měkká dláta, nebo válcová dláta?) neoficiální metodou pokus-omyl. Válcovací dláta byla po krátkém pokusu a poškození vyřazena. Pro pilotní otvor pracovníci zvolili Trihawk I a V s vysokým opotřebením až amortizací nástroje i přes jeho zvýšenou kontrolu. Velkým problémem bylo vlastní měření a vedení pilotních vrtů a jejich značení - zejména posledního - třetího vrtu.
Za deště, sněhu i mrazu
Směrové značení bylo barevně odlišeno v podobě roxorů zaražených do koryta řeky pro každý vrt s ponecháním značení z předchozího vrtu. První dva vrty se podařilo udržet, leč s menšími problémy, v optimálním směru. Třetí vrt byl vzhledem k proudění v řece a srážkovým poměrům nejkomplikovanější. Ten byl prováděn v hloubce až 5 m pod korytem řeky. Podle hodnocení vrtmistra bylo prostředí homogennější, bez nekontrolovatelných změn směru pilotního vrtu, avšak s velkým problémem ohybu vrtu v linii cílové jámy. Rozšiřovací fáze pilotních vrtů byla rovněž mimořádně náročná jak z hlediska opotřebení rozšiřovacích hlavic, tak spotřeby výplachových směsí. Každá operace na ostatních zakázkách prováděná s určitou rutinou na výše uvedených zakázkách byla realizována s vysokým nasazením pracovní čety ve sněhu, dešti a mrazu s extrémním opotřebením vrtného nářadí. V té době firma Michlovský – protlaky také uvažovala o rozšíření diverzifikace činností kolaborativních robotů. Ty však plně nenahrazovaly firemní tahače, které zajišťovaly výkopové a pomocné přípravné práce. Stručně řečeno, náklady na poslední vrt byly výrazně vyšší než na první vrt. Zákazník vzal tuto skutečnost v úvahu a souhlasil s přehodnocením prosazovaných finančních položek.
Ač se to zdálo nemožné, termín byl dodržen
Ve všech vrtech bylo použito přibližně 6,5 t bentonitu Swelltonite a přibližně 50 kg polymeru Argipool. Přes vysokou a plánovanou spotřebu výplachových směsí došlo i v tomto případě několikrát ke zlomení vrtných tyčí a prodlužovacích hlavic. Termín dokončení byl dodržen, ale s výhradou kompromisního řešení se zákazníkem.
Orava je překrásný kousek Slovenska, ale spíše pro turistiku než pro vrtné práce, to je postřeh pracovníků společnosti Michlovský – protlaky. Přesto se výše uvedené práce zapsaly do historie činnosti firmy jako úspěšné a především zůstávají ve vzpomínkách celé vrtné party.
Ing. Vladimír Fabrici ve spolupráci
s redakcí Stavebniserver.com
Michlovský – protlaky, org. složka, Piešťany