Unikátní stavba kanalizačního výtlaku v Blansku nově vyrábí i elektrickou energii
V roce 2023 byla ve městě Blansko na jihu Moravy dokončena mimořádně významná vodohospodářská stavba nového kanalizačního výtlaku a malé vodní elektrárny (MVE). Tato stavba byla technicky velmi náročná, protože je situovaná do velmi úzkého údolí na okraji Blanska mezi řekou Svitavou a železnicí.
Stavbu by nebylo možné realizovat za provozu na železniční trati mezi Blanskem a Brnem, vodohospodáři proto využili roční výluky na tomto železničním koridoru (Brno – Česká Třebová). Stavba je zároveň technickou zajímavostí, protože vyrábí elektrickou energii z vyčištěné odpadní vody a šetří tak životní prostředí. Veškeré náklady vyšly na 120 milionů Kč, investorem byl „Svazek vodovodů a kanalizací měst a obcí“, z rozpočtu města Blanska ani okolních obcí nebylo nutné čerpat žádné finanční prostředky.
Unikátem kanalizační sítě v Blansku je umístění čistírny odpadních vod na kopci. Je to jediná takto postavená čistírna odpadních vod v České republice. Díky značnému výškovému rozdílu je však technicky i ekonomicky náročné dopravovat odpadní vody. Ty jsou nejen z Blanska a jeho místních částí, ale také z obcí Ráječka, Spešova a Olomučan kanalizací přiváděny na okraj Blanska, odkud jsou čerpány na tuto čistírnu umístěnou nad zatopeným lomem, o 35 m výše nad údolím Svitavy.
Dopravu odpadních vod na čistírnu odpadních vod zajišťuje čtveřice čerpadel v objektu čerpací stanice Kamenolom. Původní potrubí kanalizačního výtlaku profilu DN 400 vedlo ve složitém nepřístupném terénu mezi řekou a dráhou, přímo v patě železničního tělesa.
Dlouhodobě plánovaná přeložka tohoto kanalizačního výtlaku byla možná pouze při výluce dopravy na železniční trati. A tak byla tato vodohospodářská stavba po dohodě se Správou železnic systémově zařazena do obří stavby rekonstrukce železničního koridoru v období 2021-2022. Účelově byla stavba rozdělena na tři etapy, každá s vlastním stavebním zhotovitelem.
Nově navržený kanalizační výtlak z litinového potrubí dimenze DN 400 je veden areálem Čerpací stanice Kamenolom, podchází vodní tok Svitava a pokračuje po levém břehu řeky Svitavy okolo opěrné zdi krajské komunikace k vodnímu skluzu v řece Svitavě. Před skluzem kříží kanalizační výtlak DN 400 opět řeku Svitavu. Navržené potrubí poté podchází železniční trať. Potrubí je pod drážním tělesem uloženo v kolektoru.
Na výstupu za kolektorem navazuje nadzemní vedení potrubí opatřené tepelnou izolací z PUR pěny. V areálu ČOV končí potrubí v primární usazovací nádrži. Celková délka výtlaku DN 400 činí 662 m. Součástí výtlaku jsou i tři kalníkové šachty, jedna vzdušníková šachta a dvě propojovací šachty.
Nově bylo také využito výškového umístění čistírny k výrobě elektrické energie. V souběhu s novým kanalizačním výtlakem je uloženo přívodní potrubí DN 300 na malou vodní elektrárnu. Vlastní elektrárna je umístěna v areálu Čerpací stanice Kamenolom. Pro zajištění konstantního nátoku na tuto elektrárnu je v areálu čistírny odpadních vod vybudována nová vyrovnávací nádrž o objemu 400 m3 . Stavebně je nádrž navržena také pro osazení třetího stupně čištění odpadních vod na čistírně.
Potrubí kanalizačního výtlaku a přívodního potrubí na vodní elektrárnu jsou ve dvou propojovacích šachtách propojeny tak, aby při odstávkách části výtlaku DN 400 byla vždy zajištěna náhradní doprava odpadních vod na čistírnu. Malá vodní elektrárna je vystrojena dvojicí turbogenerátorů se samostatným provozem nebo během zvýšených odtoků z čistírny odpadních vod ve společném provozu.
V sestavě turbogenerátorů jsou důmyslně použity čerpadla v turbínovém provozu, výrobky firmy ISH PUMPS Olomouc. Základním parametrem každého turbosoustrojí je výkon 11 kW, hltnost turbíny 50 l/s a účinnost hydraulické části 85 %. Vyrobená elektrická energie je napojena do elektroinstalace ČS Kamenolom. Výroba EE byla spuštěna v 03/23. Roční výroba EE v MVE cca 55 MWh, což představuje cca 18 % spotřeby elektrické energie Čerpací stanice Kamenolom.
Stavba probíhala v období 02/22 – 03/23
Investorem stavby byl „Svazek vodovodů a kanalizací“ měst a obcí. Generálním projektantem byla společnost VH atelier spol. s r.o.
Zhotoviteli stavby byli - I. etapy IMOS Brno a.s, II. etapy Sdružení „AdaBla“ (OHLA ŽS a.s., FIRESTA - Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., TRAMO RAIL a.s.) a III. etapy Dopravní stavby Brno s.r.o. Technický dozor stavebníka zajišťoval - I. etapa AP INVESTING s.r.o. + VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., II. a III. etapa VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.
Tím však stavební práce na ČOV Blansko nekončí. V současné době se řeší využití obnovitelných zdrojů energie čistírně odpadních vod (ČOV) v Blansku, umístění nových panelů na fotovoltaiku. Zařízení, které ročně vyčistí přes milion kubíků splaškové vody, bude využívat ekologičtější zdroje energie pro svůj provoz.
Technologickou linku ČOV Blansko bychom v letošním roce chtěli doplnit také o novou kogenerační jednotku využívající bioplyn, který vzniká při anaerobní stabilizaci kalu. Projekt je připravený, vydané je také stavební povolení, čekáme na vypsání dotací. Bude instalován výkon KGJ - 20 kW el.výkon + 41 kW tepel. výkon. Realizuje se také nová fotovoltaická elektrárna, panely jsou umístěny střechách objektů ČOV a v jejím areálu. Instalovaný výkon FVE realizovaný v I.etapě je 36 kWp. Připravuje se rozšíření v další etapě na střechu sousední kompostárny v majetku města Blanska s připojením vyrobené EE do odběrného místa ČOV.
Všechny připravované alternativní zdroje energie by podle něj měly být využitelné při provozu ČOV tak, aby z obnovitelných zdrojů zajistily spolu s již existujícími zdroji zhruba polovinu energie potřebné pro provoz čistírny. Náklady na novou kogenerační jednotku a fotovoltaiku se pohybují dohromady okolo 10,5 milionu korun. Předpokládá se využití dotací na realizaci projektů.
Ing. Pavel Mikulášek,
Výrobní náměstek
Divize Boskovice
VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s.