Komatsu potřebu bagr

Elektrárna Kolín již nespaluje uhlí! Investice za čtvrt miliardy zásadně zkvalitní ovzduší

Kolín, 16. října 2024 – Veolia Energie

Elektrárna Kolín společnosti Veolia Energie ukončila po téměř 100 letech své existence spalování uhlí. Rozsáhlá investice za více než čtvrt miliardy korun umožnila již v současné topné sezóně přechod na čistší paliva, primárně biomasu. Hlavní výhodou ekologizace provozu je pro Kolín a okolí čistší životní prostředí. Elektrárna díky zmiňované investici například nevypustí do ovzduší až 72 000 tun CO2 ročně. Pro představu – průměrný obyvatel ČR má roční uhlíkovou stopu 11,3 tuny CO2. Elektrárna tak díky přechodu na biomasu ročně neutralizuje uhlíkovou stopu téměř 6 400 Čechů, což je bezmála pětina obyvatel Kolína.

Elektrárna Kolín provozuje až 25 kilometrů parních sítí a zásobuje teplem i elektřinou více než 9 tisíc domácností v Kolíně. O dekarbonizaci uvažovalo vedení elektrárny delší čas a ve hře byly různé varianty. „Nakonec jsme se rozhodli pro přestavbu uhelného kotle na využívání biomasy. Hlavním palivem pro výrobu tepla a elektřiny v Kolíně tak bude obnovitelný zdroj energie. Je to pro nás významný milník a v aktuální topné sezóně již jedeme bez uhlí,“ uvádí Martin Brůha, ředitel regionu Čechy společnosti Veolia Energie a předseda správní rady Veolia Energie Kolín.

Téměř 6 400 lidí na Kolínsku CO2 neutrálních

Přechod od uhlí k využívání biomasy přinese celkové snížení emisí do ovzduší. Ukončení spalování uhlí by mělo konkrétně přinést snížení emisí CO₂ o 72 tisíc tun ročně. Jde o velké číslo, jehož význam je namístě si vysvětlit v souvislostech. Průměrný obyvatel ČR má roční uhlíkovou stopu 11,3 tuny CO2. Elektrárna tak díky své investici neutralizuje roční uhlíkovou stopu téměř 6 400 Čechů, což je bezmála 20 % obyvatel Kolína. „Další významný benefit představuje snížení emisí prachu téměř o tři tuny ročně a emisí oxidu siřičitého o 660 tun za rok,“ přibližuje Martin Brůha.

Celkový účet za dekarbonizaci? Přes 20 miliard

Elektrárna Kolín není jediným energetickým provozem spadajícím do skupiny Veolia Energie, který se „odstřihl“ od uhlí a primárně vsadil na obnovitelný energetický zdroj. Dekarbonizovaný je již provoz v Teplárně Přerov (2022) a letos také přibyla Teplárna Frýdek-Místek. V příštích letech budou následovat teplárny či elektrárny v Karviné (2028), Krnově (2029), Olomouci (2030) a Ostravě (2030).

„Veolia Energie je největším distributorem tepla v Česku, dodáváme teplo a teplou vodu bezmála do 600 tisíc domácností napříč republikou. Je proto logické, že investice do dekarbonizace jsou a ještě budou v našem podání výrazné,“ prozrazuje Martin Brůha a pokračuje:„Konkrétně plánujeme investovat více než 20 miliard korun, což by mělo zajistit kompletně dekarbonizovaný provoz všech energetických zdrojů spadajících do skupiny Veolia Energie. To mimo jiné přinese snížení emisí CO2 našich tepláren o více než 50 %.“

Ekologizace v Kolíně pod drobnohledem

Po přestavbě jednoho uhelného kotle a odstavení druhého uhelného kotle bude Elektrárna Kolín využívat převážně biomasu. Ta bude zejména ve formě dřevní štěpky jako zbytkové hmoty z těžby dřeva v lesích, popřípadě v podobě rostlinných peletek. Kromě toho bude Elektrárna Kolín používat stejně jako dosud zemní plyn jako palivo pro plynové kotle. Ty slouží primárně k dorovnávání celkové dodávky tepla do teplárenské soustavy. „Dva zdroje paliva nám dodávají flexibilitu a možnost mezi zdroji přecházet podle potřeby. Například když dojde k výpadku jednoho ze zdrojů nebo velkému cenovému nárůstu některého z nich,“ přibližuje Martin Brůha. Podstatou zvolené varianty je retrofit kotle, tak aby mohl spalovat místo hnědého uhlí biomasu.

Dále byla vybudována nová zařízení pro příjem, skladování, třídění a dopravu biomasy. Celková investice do odklonu od uhlí v Kolíně činila 260 milionů korun, přičemž 156 milionů pokryla dotace z Modernizačního fondu EU. „Vybraná varianta modernizace byla navržena tak, abychom byli dále schopní ekonomicky efektivního provozu a zvládali plnit zpřísněné hodnoty emisních limitů nově požadované legislativou při použití nejlepších dostupných technologií,“ uzavírá Martin Brůha.