Společnost Čermák a Hrachovec dokončila významnou protipovodňovou ochranu Karlína

Text: Michaela Dočkalová, foto: Čermák a Hrachovec a.s.

Před dvaadvaceti lety pražská městská čtvrť Karlín, která je součástí Prahy 8, zažila hotové peklo. Téměř kompletně ji poničily povodně, které novodobá česká historie ještě nezažila. Po této živelné katastrofě bylo nutné vybudovat protipovodňová opatření, aby se tato přírodní katastrofa v takovém rozsahu již neopakovala. Celková částka na jejich výstavbu přesáhla 643 milionů korun. Na finální výstavbě protipovodňové ochrany se podílela mimo jiné i společnost Čermák a Hrachovec a.s., která má za sebou více než třicetiletou historii. Stavba započala v březnu 2019 a od června minulého roku je ve dvouletém zkušebním provozu. Naše redakce pro vás zjišťovala podrobnější informace o nově vybudovaném projektu a společnosti, která se do stavby protipovodňové ochrany zapojila

22 let po povodních má Karlín konečně efektivní a funkční protipovodňovou zábranu

Ačkoliv se povodně udály už v roce 2002, efektivní protipovodňová ochrana byla vybudována až po dlouhých dvaceti dvou letech. První jednání o výstavbě protipovodňové ochrany proběhla ještě v roce 2002. „Celá stavba byla rozdělena do sedmi etap a začala již v roce 2004. Celková investice dosáhla 800 miliónů korun,“ informoval předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Pavel Válek. Dodavatelem výstavby bylo konsorcium Společnost PPO Karlín. Projekt byl rozdělen do dvou etap a obou se zúčastnila společnost Čermák a Hrachovec a.s., na níž se v tomto článku zaměřujeme především. Pro první etapu se spojili se společností Pragis a.s., druhou realizovali s firmou SMP Vodohospodářské stavby. Realizace jejich společné výstavby odstartovala v březnu 2019 a trvala do června 2023. První část stavby byla fi nančně oceněna na 160 milionů korun bez DPH. Druhá etapa, která odstartovala v listopadu 2020, dosáhla nákladů ve výši 483 milionů korun bez DPH.

Od povodní v roce 2002 zaplatil Magistrát hl. m. Prahy za protipovodňové ochrany a stavby celkem 4 miliardy korun. Zástupci Prahy nechali zhotovit přes 20 kilometrů zábran a bránu, která uzavírá známý vltavský kanál Čertovku. Na řece Rokytce a v pražské městské části Libeň vznikla čerpací stanice a protipovodňové závěry. Zábrana proti nebezpečné vodě však dosud není vyřešena v Šáreckém údolí, v Lahovicích, a městské čtvrti Sedlec.

Dvě hlavní funkce

Stavba plní dva hlavní účely. „Tím prvním je zabránit zaplavování přilehlé části oblasti Karlína vodou přes kanalizaci, druhým je odvedení přebytečné srážkové vody z kanalizace při větším průtoku, aby nešla do řeky, ale do retenční nádrže,“ vysvětluje stavbyvedoucí Petr Veselý. Z retenční nádrže se při menším průtoku v kanalizaci čerpá zpátky do kanalizace a na čistírnu odpadních vod. Nová retenční nádrž pojme až 6 000 m3 vody a výrazně tím snižuje množství odpadních vod přepadávajících do Vltavy.

Stavební činnost na projektu Vybudování protipovodňových opatření na stokové síti v oblasti Karlína – ČS a RN představovala celý soubor opatření na stokové síti v oblasti Prahy 8, Karlína v ulici Šaldova a v prodloužení ulice Šaldova až k pravému břehu Vltavy. Účelem byla nejen protipovodňová ochrana stokové sítě před zaplavením z recipientu, ale také za běžného provozu zlepšení jakosti vody v recipientu a snížení objemu přepadlých vod za srážkových událostí v povodí kmenové stoky B nad Karlínskou shybkou.

První a druhá etapa

První etapu výstavby sdružení společností Čermák a Hrachovec a.s. a Pragis a.s. provádělo v letech 2019 a 2021. Vyznačovala se několika specifiky. Součástí totiž mimo jiné byla výstavba nové odlehčovací komory, stoky segmentového kruhového profilu DN 3200 v délce 79 metrů a stoky segmentového kruhového profilu DN 2000 v délce 120 metrů, výstavba zděné výpusti kruhového profilu DN 3200 v délce 39 metrů a dostavba již zmiňovaného technologického centra nad hradidlovou komorou. Pro výstavbu velkých segmentových kruhových profilů DN 2000 a DN 3200 zde bylo poprvé v České republice použito unikátní potrubí „sendvičového“ typu z oceli, čediče a betonu. „Tato etapa se skládala z obnovy a zkapacitnění stoky B v Karlíně. Byla prováděna částečně bezvýkopovou technologií a částečně v otevřeném výkopu,“ říká stavbyvedoucí Petr Veselý.

Rakouská tunelová metoda

Další část projektu tvořila dostavba výusti z OK 6B o jmenovitém průměru 3200 mm v délce 85 metrů (z čehož se 22 metrů razilo v areálu betonárny TBG Metrostav), včetně sdruženého výustního objektu a jímacího objektu oplachové vody. Ražený úsek byl proveden takzvanou novou rakouskou tunelovací metodou, kdy se nadloží ražené části stabilizuje tryskovou injektáží v celé délce ražby. V souběhu s výustním potrubím se prováděla dostavba gravitačního přítoku oplachové vody DN 250 délky 70 metrů. Dále se realizovalo dostrojení technologického centra nad hradidlovou komorou (přeložka VN, trafostanice, rozvaděč) a zaslepení stávajícího odlehčení a výustního objektu.

V rámci realizace druhé etapy, která byla zahájena v roce 2020, byla provedena výstavba společného objektu čerpací stanice a objektu podzemní retenční nádrže s budoucím objemem 6 000 metrů krychlových. Půdorysní rozměr základové desky pro čerpací stanici a retenční nádrže činil 30×44 metrů. Železobetonová retenční nádrž byla rozdělena na dvě sekce, které byly vzájemně propojeny přepadovými otvory. Vstup do čerpací stanice byl proveden kruhovým rondelem umístěným nad terén. Dostavbou technologického koridoru a trubním propojením výtlaku z čerpací stanice navázal na stávající koridor pod technologickým centrem. Zakládání těchto objektů bylo technicky velmi náročné vzhledem k tomu, že se stavba nachází v lokalitě s výskytem navážek o mocnostech přes 10 metrů. Faktorem, který rovněž přispíval k náročnosti tohoto projektu, je blízkost řeky Vltavy, v jejímž důsledku dochází ke kolísání hladiny podzemní vody a zvodnění okolních zemin.