CIME MERLO 09/2023

Oprava komor slovenské elektrárny pokračuje i v době pandemie

Gabčíkovo (Slovensko) 12. května (zpravodaj ČTK) - Dovozem 109 tun vážícího dílu vrat dnes pokračovala modernizace jedné z plavebních komor největší slovenské vodní elektrárny v Gabčíkovu na řece Dunaj. Zakázku v hodnotě zhruba 154 milionů eur (4,25 miliardy korun) jako generální dodavatel prací získala stavební firma Metrostav, rekonstrukce obou plavebních komor by měla být hotova do dvou let.

Novinářům to dnes řekl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj. Pandemie choroby covid-19 podle něj ovlivnila dodávky materiálu i podobu příchodů pracovníků na stavbu.

"Přehrada zažívá rekonstrukci pravé (plavební) komory. Je to velká investice za pomoci Evropské unie. Další fází bude další plavební komora," uvedl Budaj. Dodal, že po ukončení prací bude moci vodní dílo příštích nejméně 20 let vyrábět elektřinu, umožňovat splavnost Dunaje a chránit před záplavami.

Modernizace plavebních komor vodního díla Gabčíkovo probíhá po 28 letech jeho provozu, zhruba čtyři pětiny nákladů na rekonstrukci pokryje Bratislava z evropských fondů. "Přes komory každý rok projde 15.000 lodí, přeplaví se šest milionů tun zboží, 500.000 lidí. Už to bylo potřeba opravit," vysvětlil David Hlubocký, šéf provozovatele elektrárny, státní firmy Vodohospodárska výstavba (VVH).

Technický ředitel VVH Dušan Voleský řekl, že jedno křídlo nyní montovaných dvoukřídlových vrat v plavební komoře má hmotnost 550 tun. Dosud byly smontovány čtyři jeho části, celé jedno křídlo dolních vrat by mělo být postaveno do konce května. Práce pokračují také na zajištění stability plavebních komor a na napouštěcích kanálech. Nyní rekonstruována pravá plavební komora by měla být hotova do února příštího roku.

Smlouva s Metrostavem byla podepsána v lednu 2019. Stávající pandemie choroby covid-19 ovlivnila dodávky materiálu na stavbu, ale také příchod pracovníků. Podle Voleského zakázka jako projekt kritické infrastruktury získala od hygieniků výjimku z karanténních opatření. Čeští pracovníci na stavbě absolvovali vyšetření na koronavirus v Česku i na Slovensku. Na staveništi je jim měřena teplota, místo je dezinfikováno.

V roce 1977 tehdejší Československo podepsalo s Maďarskem smlouvu o výstavbě vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Výstavba, jejíž náklady si měly rozdělit oba státy, začala o rok později. V roce 1989 maďarská strana práce jednostranně zastavila a později od smlouvy po protestech ekologických aktivistů a také z finančních důvodů odstoupila. Rozsáhlou stavbu v náhradní variantě uvedlo Slovensko do provozu na svém území v říjnu 1992. Sporem Bratislavy a Budapeští ohledně vodního díla se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který už v roce 1997 dal ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla jen na slovenském území. Potvrdil také platnost smlouvy z roku 1977, v níž se Maďarsko zavázalo postavit dolní stupeň soustavy Nagymaros. Soud rovněž uložil oběma stranám, aby se dohodly o naplnění rozsudku. To se ale zatím nestalo.