Novinky kolem bezvýkopových technologií

Bezvýkopové technologie (BT) prošly v uplynulých letech poměrně dynamickým rozvojem a dá se říci, že s jejich využitím se setkáváme na většině liniových staveb, a je to už bráno jako naprostá samozřejmost. Všude tam, kde je potřeba uložit podzemní vedení pod komunikace, vodní toky, pod jiné inženýrské sítě anebo do větších hloubek, bývá využití bezvýkopových metod většinou nejefektivnějším řešením. Stavební firmy, investoři i projektanti s nimi proto počítají a rozšíření těchto technologií je tak opravdu v českém stavebnictví docela masivní.

Přesto si položme otázku, co je v oboru nového, jaké trendy či výzvy se zde vyskytují a také, co je nového v České společnosti pro bezvýkopové technologie (CzSTT), která představuje profesní neziskové sdružení firem a osob v oboru pracujících.

A ještě drobná poznámka – tento článek se věnuje výhradně nové pokládce inženýrských sítí, problematika bezvýkopových sanací stávajících vedení nebude zde probírána.

1 Renesance mikrotunelování

Jedním z typických projevů v posledních několika letech je rozvoj či spíše obnova mikrotunelování. Tato sofistikovaná technologie upadla po dokončení 3. etapy tzv. Úslavského sběrače v Plzni v roce 2015 (Stavba se prodražila a částečně musela být dokončena otevřeným výkopem, ale buďme spravedliví – probíhala v extrémně náročných geologických podmínkách) tak trochu do útlumu.

Naštěstí to je již dávno minulostí. V posledních několika málo letech byly v dokonalé kvalitě, bez větších problémů, v bezkonkurenčních časech a ekonomicky efektivně dokončeny tyto významné projekty s technologií mikrotunelingu: Vodovodní shybka Obříství, Zátišský kanalizační sběrač v Plzni, Odvodnění tunelu Pohůrka v Českých Budějovicích, Dálniční kanalizace téhož tunelu, kanalizace pro developerský park u Kladna, plošná kanalizace v Praze Modřanech, kanalizační sběrač H v Horních Počernicích a přeložka kanalizace v rámci dálničního obchvatu Jaroměře.

Ve výhledu je mnoho dalších projektů mikrotunelování – v Praze, Liberci, v Ústí nad Labem nebo v Kolíně. A na stolech projektantů, kteří po úspěšně dokončených výše uvedených projektech už zase více této technologii věří, jsou rozpracovávány další nasazení. Všude tam, kde může mikrotuneling pomoci se zdoláváním problémů jako jsou – vysoká hladina podzemní vody, proměnlivé půdní podmínky, napjaté časové harmonogramy nebo ohrožení okolní zástavby na povrchu.

2 Skalní vrtání

Zdaleka nejvyužívanější technologií z oboru je metoda směrového vrtání – tzv. HDD. V České republice pracují desítky, zřejmě i stovky těchto systémů a dennodenně je můžeme vidět v permanenci na nejrůznějších stavbách. Jsou rychlé, operativní, spolehlivé a přitom dobře cenově dostupné. Pracují v nejrůznějších délkách i průměrech. Určitým problémem ale bylo vrtání ve skalním prostředí, tedy v horninách řekněme nad padesát MPa v tlaku.

Tady byly donedávna jen dvě řešení, jak provést efektivně HDD (Horizontal Directional Drilling) vrtání – buďto šlo o nasazení valivých dlát (a duálních tyčí) nebo o využívání tzv. mud motoru – jako přídavného zařízení. Obě tyto varianty ale mají určité limity. Na příklad je problematické nasazení ve velmi tvrdých horninách (třeba zdravé granity, znělce a další vyvřeliny). Dále je problémem opotřebení vrtných nástrojů, poloměr zakřivení, nároky na výplach, časová náročnost, kombinace střídání vrstev o nestejných pevnostech a to vše také vede k větším ekonomickým nákladům.

Proto se hledají i další možnosti pro skalní vrtání. Ve světě se už nějakou dobu úspěšně vyvíjí metoda tzv HHB (Horizontal Hammer Boring) vrtání na obdobě klasického ponorného kladiva. Ta může systém HDD doplnit v pevných úsecích anebo i úplně nahradit.

I v České republice už byla metoda HHB úspěšně nasazena, a to na projektu kabelových chrániček o profilu 800 mm DN pod železničním koridorem v Praze na Balabence.  Šlo o osm chrániček v délkách přes třicet metrů, které byly vrtány v proměnlivých geologických podmínkách s partiemi velmi tvrdých libeňských břidlic. Projekt byl úspěšně dokončen v červnu 2023 a nyní se připravuje několik projektů, které kombinují vrtání HDD a HHB v okolí Zábřeha na Moravě. V podhůří Jeseníků to může být zásadní volba do skalních nebo i proměnlivých partií.

3 Šnekové vrtání větších průměrů

Metoda šnekového horizontálního vrtání v ČR zdomácněla už před mnoha desítkami let. Avšak využívaly se většinou pro profily do cca 600 mm DN. V roce 2022 při realizaci plynovodu Moravia se využilo této metody i pro podvrty o profilech 1200, 1400 a 1600 mm. Navíc vždy šlo o vrtání na plný profil, tedy bez pilotního vrtu, bez postupného rozšiřování a v délkách až 45 metrů.

To vše je opět podnětem pro řadu firem a pro projektanty, aby důvěřovaly této technologii, která je v příznivých IG podmínkách velmi efektivní, rychlá a hospodárná.

4 Ruční protlaky jako řešení v exponovaných místech

Jsou momenty, kdy sebedokonalejší sofistikovaná technologie nic nezmůže. Jde především o případy, kdy se v trase nového vedení vyskytují jiné inženýrské sítě. Také jsou četné případy, kdy v podloží nalezneme různorodé navážky, často ve formě ocelových nebo železobetonových objektů.

Pak není jiné řešení než využití klasických hornických postupů – ruční ražby nebo protlačování. V posledních letech se vyskytlo několik případů, kdy byly větší akce sice plánovány na nasazení mechanizovaných technologií, ale po dodatečném průzkumu bylo nutno je realizovat klasickými protlaky.  Šlo na příklad o areálovou kanalizaci v prostoru depa DPO v Ostravě Hrušově anebo o přístavní kanalizaci v Praze Bubnech. V obou případech se ukázaly být za daných okolností dobrým řešením, které umožnilo dokončení staveb. (V případě projektu Bubny stále probíhající).

5 Změny v České společnosti pro bezvýkopové technologie

Také Česká společnost pro bezvýkopové technologie (CzSTT) nutně reaguje na novinky, nové výzvy a trendy. Projevilo se to už na poslední konferenci NO DIG, která se konala v září 2023 v Táboře. Se změnou organizátora se dostavila vyšší úroveň na všech stupních, tedy od technického zázemí, přes kvalitu přednášek, počet účastníků a doprovodný program. Komu tato událost unikla, nemusí litovat, protože letos se bude konat NO DIG 2024 v termínu 16.-18.9. na identickém místě a s obdobným programem. Samozřejmě, přednášky budou jiné, aktuální a budou navíc doplněny o veřejnou panelovou diskusi odborníků. Víc informací je k nalezení na webových stránkách www.czstt.cz

Na poslední valné hromadě společnosti CzSTT bylo zvoleno nové předsednictvo, kde kromě autora těchto řádků ještě budou: Robert Kostolány, Michal Sodomka, Jan Frantl, Pavel Král, Igor Fryč a Ladislav Haška, tedy všechno lidé v oboru bezvýkopových technologií ale i vodárenství obecně dobře známí.

Nové vedení CzSTT by se rádo zapojilo do řešení některých ožehavých bodů v problematice podzemního stavitelství jako třeba:

• Změny v báňské legislativě, která zasahuje do legislativy stavební
• Problematika pyrotechnického a archeologického průzkumu
• Vliv opatření na boj s CO² a změnami klimatu
• FIDIC – smaragdová kniha a její využití
• Změny v rozpočtování podzemních staveb a URS
• Větší zapojení organizací z oboru energetiky a plynárenství

Pokud tedy čtenářům tyto náměty budou připadat blízké, rádi všechny přivítáme na našich akcích a samozřejmě na výše uvedených webových stránkách.