Jinonický zámek za socialismu chátral. Renovace barokní památku zachránila
Letos na jaře byla dokončena kompletní rekonstrukce Jinonického zámečku. Barokní stavba ze 17. století získala po letech socialistického strádání nový kabát. Uvnitř vznikly komerční prostory a především řada luxusních bytů, v nichž se nevídaným způsobem podařilo skloubit původního genia loci s komfortem moderního bydlení. Svůj podíl na tom má i speciální systém nadkrokevní izolace, díky němuž zůstaly v podkroví viditelné historické dřevěné trámy.
Jinonický zámek nechal v 17. století vystavět Pavel Michna z Vacínova. Budova sloužila především jako statek a místo občasného noclehu panstva. V 19. století přešla do vlastnictví rodu Schwarzenbegerů, kteří barokní zámek doplnili klasicistními prvky. Krušné časy nastaly pro zámek po roce 1945, kdy byl zestátněn a sloužil jako strojní traktorová stanice. Až do devadesátých let tak budova chátrala, druhý porevoluční vlastník, společnost V Invest, se však rozhodl objekt kompletně zrenovovat a vytvořit v něm luxusní byty i komerční prostory. Letos v dubnu byl zámek znovu slavnostně otevřen a od května se do něj již stěhují noví nájemci.
Proces rekonstrukce provázelo hned několik úskalí, například zdlouhavé domluvy s památkáři. Neplánovaný byl také objev středověké tvrze z 11. století, kvůli kterému musel V Invest změnit celý projekt tak, aby tvrz zachoval. Při rekonstrukci byl kladen důraz především na citlivé zachování původních barokních a klasicistních prvků, například nosných konstrukcí, stropů a kleneb, barokního portálu vedoucího ke schodišti, věžičky s ciferníkem a historickým hodinovým strojem, slunečních hodin či historické kašny. Každý z prvků bylo třeba nejprve odinstalovat, pečlivě rozebrat a prozkoumat. Některé mohly být vráceny na místo bez zásahu, jiné bylo nutné opravit nebo zcela nahradit novým materiálem.
Dřevěné krovy musely být vidět
Významnou součástí genia loci zámečku jsou i masivní dřevěné krovy. Proto k nim investor přistoupil s respektem. Každý dřevěný prvek rozebral a následně nechal posoudit, zda není napadený dřevomorkou, houbami či jinými škůdci a jestli je možné ho vrátit na původní místo či bude nutné jej nahradit. Péči, která byla krovům věnovaná, dokládá i fakt, že pokud byl trám poškozený jen zčásti, nahrazovala se pouze tato část, zatímco zdravou část stavaři opět použili.
„Vzhledem k tomu, že se zámeček předělával na bytové prostory, bylo třeba zajistit budoucím obyvatelům maximální tepelný komfort v zimě i v létě. Tepelná izolace se však obvykle umisťuje pod trámy nebo mezi ně, takže by došlo k zakrytí trámů,“ vysvětluje Tomáš Truxa, odborník na zateplení ze společnosti Isover, Saint-Gobain. To však zde nepřipadalo v úvahu, protože cílem citlivé renovace bylo nejen zachování původních stavebních prvků, ale také to, aby tyto prvky byly vidět. Proto bylo rozhodnuto o využití speciálního systému nadkrokevní izolace Isover X-Tram, díky němuž zůstávají trámy v místnostech takzvaně přiznané.
Nadkrokevní izolace zachovává otevřený podhled
Nadkrokevní izolace se, jak její název napovídá, umisťuje nad krokve. „Ve starších podkrovních bytech se již tento systém stává standardem, právě proto, že umožňuje zachování viditelného krovu v interiéru a přiznání nosné dřevěné konstrukce střechy,“ říká Tomáš Truxa. Zajišťuje tak spojení historické architektury a soudobých standardů komfortního bydlení. „Díky umístění izolačního materiálu nad krokve jsme také nemuseli zmenšovat obytný prostor. Izolace přitom byla dostatečně silná na to, aby obyvatelům podkrovních bytů zajistila skvělý tepelný komfort v zimě i v létě,“ vysvětluje odborník z Isoveru. Dřevěné krokve představují navíc v mnoha případech riziko vzniku takzvaných tepelných mostů, tedy míst, jimiž z interiéru uniká nadměrné množství tepla. „Díky nadkrokevní izolaci jsme se vyhnuli i tomuto potenciálnímu problému, protože krokve se logicky nachází již před izolační vrstvou,“ říká Tomáš Truxa.
Izolaci bylo díky renovaci celé střechy možné realizovat z exteriéru, takže její aplikace nerušila práce probíhající uvnitř zámku. Výběr tohoto typu izolace navíc usnadnil aplikaci parozábrany, speciální fólie zamezující prostupu vodní páry ze vzduchu do konstrukce. „Díky ní nebudou trámy ohroženy hnilobou a celý zámeček se vyhne plísním,“ vysvětluje odborník z Isoveru.
Byty v Jinonickém zámečku jsou tak důkazem, že historické kulisy lze spojit i s tím nejvyšším komfortem bydlení. „Projekt je poctou minulosti, která však zároveň nezapomíná, že žijeme v jednadvacátém století,“ říká Tomáš Truxa.
