Komatsu potřebu bagr

Je to jednodušší, než si myslíte. Nanést vnější omítku přímo na zdivo lze v sedmi krocích

Omítnutí jednovrstvého obvodového zdiva je lehčí, než se zdá. V sedmi krocích vám ukážeme, jak omítnout stavbu bez dodatečného kontaktního zateplovacího systému. Jednovrstvé cihly plněné minerální vatou totiž dokážou splnit nízkoenergetické a pasivní standardy novostaveb i bez dalšího zateplení.

„Bez ohledu na to, zda se investor chystá najmout profesionály, nebo práci odvede svépomocí, správný postup a kvalitní materiál je klíčem k dokonalému výsledku. To jde ruku v ruce s naším cílem, kterým je poskytování nejen prvotřídního materiálu, ale i know-how od odborníků. Věříme, že s jednovrstvým zdivem a správným postupem nanášení omítky může každý investor dosáhnout nejen esteticky působivého výsledku, ale i dlouhodobého komfortu a spokojenosti ve vlastním domě," uvádí obchodní ředitel divize hrubé stavby společnosti Wienerberger Roman Busta.

Vnější omítka se na jednovrstvé zdivo nanáší ve dvou variantách. První a níže popsané kroky jsou vhodné především pro rodinné domy do 2 nadzemních podlaží s přesahem střechy větším než 40 cm.

Krok 1: Kontrola zdiva

Před samotným zahájením prací je nejprve nutné změřit vlhkost zdiva takzvaným vlhkoměrem. Pohybovat by se měla do 6 hmotnostních procent v letním období a do 4 hmotnostních procent v zimě. Dále je potřeba ověřit, zda ve zdivu nejsou spáry mezi cihlami širší než 5 milimetrů. Pokud jsou, měly by se spáry správně technologicky ošetřit.

Krok 2: Vyplnění drážek a usazení omítkových lišt

Aby byl podklad rovný, používá se k vyplnění drážek a spár zdicí malta (např. Porotherm Profi Thermo-UNI). Lze také použít polyuretanovou pěnu (PU). Po jejím vytvrdnutí se musí pěna vyříznout do hloubky cca 3 cm a tento prostor opět vyplnit zdicí maltou. Vyhneme se tím riziku vzniku trhlin v těchto místech. Po přípravě podkladu se usazují omítkové lišty, které vymezují budoucí rovinu omítky. Používají se různé druhy lišt – rohové, soklové lišty a okenní profily. Soklové lišty se usazují podle budoucí úrovně spodní hrany zdiva do zdicí malty. Při provádění si lze lištu zafixovat do požadované polohy pomocí hřebíků a po vytvrdnutí malty hřebíky odstranit. Rohové lišty se osazují do zdicí malty, která je v rohu zdiva nanášena s rozestupy zhruba po půl metru. Okolo oken se poté nalepí okenní profily, které zajišťují pružné připojení omítkových vrstev k rámu oken či dveří. Lištám necháme den, aby se dostatečně stabilizovaly a malta vytvrdla.

Krok 3: Omítání zdiva

Hned následující den se může začít omítat. Nejčastějším způsobem zpracování moderních omítkových systému je strojní zpracování za použití omítacího stroje. Při výběru druhu omítky doporučujeme vybrat takový materiál, který bude se zdivem dobře sladěný a bude schopný odolávat náročným povětrnostním podmínkám na povrchu fasády. Je ale nutné zohlednit i pružnost fasády a budoucí odstín finálního povrchu (takzvaný stupeň odrazivosti tepelného záření).

Současné omítkové systémy jsou vytvořeny tak, že v sobě obsahují speciální složky. Jedná se o výztužné vlákna a kuličky pěnového polystyrenu. Takové omítky jsou poté schopny dlouhodobě a trvale odolávat teplotním změnám, které na fasádu působí i bez nutnosti vytvoření výztužné vrstvy.

Moderní lehčené omítky, které se používají na tepelněizolační zdivo Porotherm obvykle nevyžadují vrstvu v podobě tradičního cementového šprice. Plocha zdiva bez armovací tkaniny se omítá ve dvou pracovních krocích metodou čerstvá do čerstvé. Vybraná místa zdiva, kde dochází k výraznějšímu namáhání konstrukce, ale musí být vyztužena armovací tkaninou. Jsou to například překlady nad okenními a dveřními otvory nebo schránky pro stínící techniku. Mimo zmíněné plochy se na zdivo nejprve nanese polovina tloušťky omítky a ihned se nahrubo stáhne omítkářskou latí neboli motýlem.

Krok 4: Plošné srovnání omítky a tuhnutí

Druhá vrstva se aplikuje ihned po jejím lehkém zavadnutí (15-20 minut) a doplní se na konečnou tloušťku. Poté dojde ke stažení H-latí, ale už ne pouze nahrubo jako u vrstvy první, ale naopak přesně do roviny. Omítku pak necháme ztuhnout.

Krok 5: Vysychání omítky

Na omítce můžeme po jejím zatuhnutí provést seškrábnutí takzvaným škrabákem. Tím docílíme toho, že se nám otevře struktura, uvolní se napětí a omítka bude dobře vysychat. Jádrovou omítku necháváme vysychat zhruba 2-3 týdny v závislosti na její tloušťce, teplotě a vlhkosti prostředí. Optimálně pak dle osvědčeného pravidla 1 mm omítky = 1 den technologické přestávky.

Mezikrok: Výběr finální povrchové úpravy

Na takto připravenou jádrovou omítku můžeme vytvořit několik variant finální povrchové úpravy. Nejčastěji se používají pastovité omítky. Jedná se o tenkovrstvé pružné povrchové úpravy s dobrou paropropustností a zároveň s vysokou odolností proti povětrnostním vlivům. Další možnou povrchovou úpravou je například fasádní nátěr nebo silnovrstvá omítka břizolitového typu.

Krok 6: Penetrace plochy

Ještě před finální barevnou úpravou se na omítku nanese penetrační přípravek, který slouží ke snížení a sjednocení nasákavosti omítky. Materiál je před použitím potřeba důkladně promíchat. Na plochu se aplikuje válečkem. Po dokončení penetrace necháme nátěr zhruba 12 hodin zasychat.

Krok 7: Nanášení konečné povrchové úpravy

Na připravenou plochu po penetraci je už konečně možné nanést omítku ve zvoleném barevném odstínu. Materiál se nanáší nerezovým hladítkem a okamžitě se do plochy strukturuje krouživými pohyby plastovým hladítkem. Následně se plocha strukturuje na čisto. Pro téměř dokonalý vzhled doporučují odborníci hladítko během strukturování pravidelně čistit od zbytků omítky.

„Při samotném výběru barvy fasády doporučuji dodržet několik základních pravidel. Vyhýbat se hodně tmavým odstínům, které zvyšují tepelné namáhání fasády a povrchové napětí. Nedoporučuji ani hladké povrchové úpravy. I ty totiž zvyšují povrchové napětí. Barvu je nejlepší volit v odstínu o 2 až 3 stupně světlejší, než je ta vybraná. A to z toho důvodu, že v ploše působí barva vždy sytějším dojmem,“ říká Matěj Jurečka produktový manažer stavebních postupů za Porotherm.

Další variantou je omítání s využitím armovací tkaniny. Aplikuje se především na rodinné domy bez přesahu střechy, domy s výškou nad 2 podlaží a pro bytové domy. V tomto případě se nejprve nanesou 2/3 tloušťky omítky, srovná se fasádní latí a poté se do ní zapracuje armovací tkanina. Po ztuhnutí se omítka doplní na konečnou tloušťku. Následný postup je stejný.

Každý výrobce omítkových systémů může mít odlišné postupy a skladby, které se pak mohou lišit v počtu a druhu vrstev omítky (výztužná, štuková apod.) a v jejich způsobu provádění. Vždy je tedy nutné skladbu omítkového systému konzultovat s výrobcem.

Produktový tip:

Porotherm T Profi

Broušené cihly Porotherm 38 T Profi akumulují teplo srovnatelně jako klasické 30 cm bloky s dodatečným vnějším zateplením, a tak splní i ty nejvyšší nároky pasivních domů a nízkoenergetických staveb. Cihly obsahují velké dutiny plněné hydrofobizovanou minerální vatou a díky tomu disponují výbornými tepelněizolačními vlastnostmi. Tento materiál je sice přírodní, ale díky speciální úpravě nenasákne vodou. To zajišťuje optimální regulaci vlhkosti v domě a zdravou domácnost. Porotherm u produktu garantuje také nehořlavost a zdivo funguje i jako zvuková izolace. Cihly se dodávají jako bloky včetně odpovídajícího množství malty pro tenké spáry Porotherm Profi nebo zdicí pěny Dryfix extra.