Cime 4 kvartal 2024

Dálnice v Česku slaví padesátiny, základní síť je stále nedokončená

Praha 10. července (ČTK) - Výběr informací o dálniční síti v Česku a historii dálnic (před 50 lety, 12. července 1971, byl otevřen první úseku dálnice v Česku - D1 z Prahy do Mirošovic):

- Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je v Česku v současnosti 1297,7 km dálnic. Ve výstavbě je 22 projektů o délce 151,5 km, 22 projektů na celkem 38,4 km je v soutěži a dalších 88 projektů na celkem 621,6 km v přípravě.

- Letos stát plánuje zprovoznit 46,5 kilometru nových dálnic a do poloviny října dokončit rekonstrukci dálnice D1. Nejvíce nových kilometrů přibude na královéhradecké dálnici D11, kde jsou před dokončením dva úseky - 15kilometrový z Hradce Králové do Smiřic a sedmikilometrový ze Smiřic do Jaroměře.

- Stávající plán dálniční sítě počítá se zhruba 2110 kilometry dálnic. Loni v lednu ministerstvo dopravy informovalo, že připravuje novou koncepci dálnic, která by aktuálně plánovanou síť rozšířila o více než 400 kilometrů. Nové dálnice by tvořily okruh středních Čech a měly by ulevit přetíženým cestám v okolí Prahy. Zadání podrobné studie k novým dálnicím připravuje ŘSD, hotová by měla být do konce letošního roku. Stavby by mohly začít po roce 2030.

- Zatím však stále není zdaleka dokončena ani původní plánovaná síť dálnic. Chybí především okruh Prahy, kam se většina českých dálnic paprskovitě sbíhá, ale nejsou propojeny. Stále ještě chybí i dálniční spojení se sousedním Rakouskem.

- Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů, kteří využívají mnohdy nekvalitně připravené projekty a s námitkami pak uspějí u úřadů či soudů. Stavby také zdržují zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava zabere často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Ke změně by měla přispět nedávno přijatá novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ta by měla výrazně urychlit především úřední proces před zahájením stavby.

- Podle serveru ceskedalnice.cz se dálniční síť v ČR v letech 1971 až 2019 v průměru ročně rozšířila o 26,2 km. Nejvíce se rozrostla o více než 450 km v roce 2016, šlo však pouze o administrativní rozšíření, neboť byla do kategorie dálnic přeřazena většina rychlostních komunikací. Krom toho bylo nejvíce km dálnic v ČR dle serveru zprovozněno v letech 2006 (68,1 km), 1980 (63,1 km) a 1997 (62,6 km). Naopak žádný dálniční úsek nebyl dle serveru otevřen v letech 1974, 1981, 1987, 1999, 2000, 2002, 2014 a 2015.

- Česko ve výstavbě dálnic výrazně zaostává za okolními zeměmi. Například tempo výstavby v partnerských státech ze skupiny V4 Polsku a Maďarsku je podle médií v posledních 20 letech pětkrát rychlejší. Podle celoevropského srovnání sestaveného Michalem Bláhou ze serveru Hlídač státu Česko v délce i hustotě dálnic silně zaostává za velkou částí Evropy.

- Za první skutečnou novodobou dálnicí světa, která byla využívána jako obvyklá trasa pro silniční provoz, lze považovat italskou Jezerní dálnici (Autostrada dei Laghi), kterou navrhl konstruktér Piero Puricelli. První část z Milána do Varese byla otevřena 21. září 1924.

- Někdy se považuje za první dálnici světa berlínská Automobilová dopravní a zkušební dráha (AVUS), která byla otevřena v září 1921. Devítikilometrový okruh AVUS ale byl spíše testovací komunikací. V Německu vznikla před 2. světovou válkou první dálniční síť, v roce 1941 zde bylo již téměř 4000 km dálnic.

- V USA byla již v roce 1908 postavena první silnice určená výhradně pro motorová vozidla. Nazývala se Motor Parkway, byla na Long Islandu v New Yorku a měřila 64 kilometrů, avšak nebyla ještě dálnicí v dnešním slova smyslu.

- V bývalém Československu nechal vypracovat první projekt dálnice napříč celým státem ve 30. letech Jan Antonín Baťa. Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena.