Most u Brandýsa byl zbourán, na D10 se po uzavírce vrátil provoz

Brandýs n.L. (u Prahy) 25. března (ČTK) – Na dálnici D10 u Brandýsa nad Labem nedaleko Prahy byl po nočním bourání mostu obnoven provoz. Auta kvůli odstraňování poloviny mostu jezdila po objížďkách od sobotních 19:00. Na dálnici se v obou směrech vrátila dnes kolem 09:00. ČTK o tom informovala mluvčí stavební společnosti Eurovia CS Iveta Štočková.

„Bourací práce proběhly bez problémů. V tuto chvíli začínáme postupně pouštět provoz,“ sdělila ČTK Štočková krátce po 09:00.

Dělníci v noci strhli druhou polovinu starého mostu přes dálnici u Brandýsa nad Labem směrem na Mladou Boleslav. Před týdnem pak zdemolovali první část. Místo zbouraného mostu stavbaři postaví nový širší.

Minulý i tento týden byla nejprve doprava na D10 svedena do jednoho pruhu a stavbaři na místě chystali techniku. V 19:00 byla dálnice uzavřena a začaly bourací práce, které trvaly do rána. Neprůjezdný byl kvůli tomu v obou směrech úsek mezi 10. a 14. kilometrem, objízdné trasy vedly přes okolní exity na Brandýs a Starou Boleslav.

Stavba slouží jako jedna z mimoúrovňových křižovatek na dálnici pro sjezd do Brandýsa nad Labem či na opačnou stranu směrem k Zápům. Podle Středočeského kraje, který je investorem, bude nový most stát 54,1 milionu korun. Náklady z větší části pokryje dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.

Developeři: Praha potřebuje nové výškové budovy

Praha 25. března (ČTK) – Praha potřebuje výstavbu nových výškových budov. Přineslo by to vyšší koncentraci obyvatel, a tím pádem menší náklady na dopravu, provoz a údržbu města. Navíc by se zástavba nemusela rozšiřovat do okolní krajiny. Vyplývá to z odpovědí developerů, které ČTK oslovila. Nejvhodnějšími lokalitami jsou podle nich Pankrác, Holešovice nebo Vysočany, za ideální většinou považují kombinaci bytů a kanceláří. Se stavbou výškových budov na pankrácké pláni a ve Vysočanech počítá také Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

„Dnes má Praha 610.000 bytů, v roce 2030 očekává nárůst na 700.000 bytů. Vedle přeměn brownfieldů je výstavba vyšších budov ideální variantou pro rozšíření bytového fondu. Město se nemůže neustále rozšiřovat do okolní krajiny, protože pak už neumí poskytnout servis, služby a komfort městského bydlení svým obyvatelům a návštěvníkům,“ uvedl mluvčí společnosti Finep David Jirušek.

Hustota zalidnění v Praze v roce 2015 byla 25 lidí na hektar, do roku 2030 Praha plánuje 29 osob na hektar. „Což je hodnota, která je stále velmi nízká. Například v Mnichově je to 47 osob, ve Vídni 45 lidí. A v Barceloně dokonce 158 osob na hektar. Větší koncentrace obyvatel znamená menší náklady na provoz a údržbu města,“ doplnil Jirušek.

Podle ředitele pro ČR ve společnosti HB Reavis Petra Hermana se stavbou výškových budov město zahustí, zvýší se prestiž a sebevědomí města. „Mrakodrapy staví dobří architekti, něco zajímavého tady po naší generaci zůstane. Ideální pro výškovou výstavbu jsou Holešovice. Je to blízko centra, ze tří stran je řeka. U opravdových mrakodrapů vyšších než 200 metrů dává smysl smíšená funkce včetně služeb. Může pak vzniknout město bez dopravních požadavků,“ sdělil Herman. HB Reavis plánuje v roce 2020 v centru Varšavy dokončit projekt Varso. Budova bude měřit 310 metrů a bude patřit k nejvyšším v Evropě.

Generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek považuje za nevhodnější lokality pro výškové budovy Vysočany, Holešovice nebo budoucí stanice metra D. Hustá zástavba je podle něj efektivnější z pohledu investic do infrastruktury. V případě zástavby po polích za městem se musí budovat desítky kilometrů komunikací, dodal.

Podle předsedy představenstva Trigemy Marcela Sourala Praze chybějí architektonické perly, většina staveb je spíše průměrná. „Výškové budovy do moderních měst patří. Rostoucí ceny pozemků také nutí stavitele k výstavbě výškových budov a lepšímu využití pozemků,“ doplnil Tomáš Matýsek ze společnosti Flow East.

Metropolitní plán podle mluvčího IPR Marka Váchy počítá s výškovou výstavbou například na pankrácké pláni nebo ve Vysočanech. „Výstavba budov vyšších než 12 pater, což je výška běžného pražského paneláku, bude zakázána na 99,4 procenta území Prahy,“ doplnil Vácha. Ze sociologického průzkumu IPR z roku 2016 vyplývá, že 60 procentům Pražanů výškové stavby nevadí.

Výstavba výškových domů na Pankráci ale v minulosti vyvolala nesouhlasné reakce nejen od občanských sdružení, ale debatovali o ní i památkáři. Tím, zda v Praze mohou, nebo nemohou vznikat výškové budovy, se dokonce z podnětu české strany zabýval výbor UNESCO. Historické centrum Prahy je na jeho seznamu zapsáno od roku 1992.

Před pěti lety byla v Brně dokončena převážně kancelářská budova AZ Tower, která je se 111 metry nejvyšší budovou v Česku. Na druhém místě je City Tower v Praze na Pankráci se 109 metry. U ryze bytových domů zatím drží primát Rezidence Eliška v pražských Vysočanech s výškou 94 metrů. Brzy však primát převezme V Tower na Pankráci se 104 metry. Stavba měla být dokončena v únoru, na první obyvatele však stále čeká. Podle posledních zpráv se majitelé bytů začnou do budovy stěhovat na jaře.

D1 se rekonstruovat ani do roku 2021 nestihne, míní exministři

Praha 25. března (ČTK) – Rekonstrukce dálnice D1 potrvá déle než do aktuálně slibovaného roku 2021, shodli se dnes bývalí ministři dopravy Petr Moos a Antonín Prachař v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO) tento měsíce uvedl, že práce na rekonstrukci dálnice D1 mezi Prahou a Brnem se protáhnou do roku 2021. „My už víme, díky těm zdržením při soutěžích, že rok 2020 nestihneme,“ řekl 16. března novinářům. Dříve se hovořilo právě o roce 2020. Ťok uvedl, že zahájení jednotlivých staveb se zpožďuje o půl roku až o rok kvůli tomu, že vydávání stavebních povolení napadají Děti Země. V součtu by obnova D1 měla stát zhruba 19 miliard korun.

Podle Prachaře nebude stát schopen včas získat všechna povolení. „S ohledem na to, jaká je připravenost těchto staveb, tak ty otazníky jsou varující,“ uvedl Moos. Míní, že projektanti a autoři staveb neumí jednat s veřejností. Dodal, že kdyby byl v platnosti zákon o liniových stavbách, který by řízení zjednodušil, nemusel by dnes stát při řízeních „tahat za kratší konec“.

Prachař uvedl, že za jeho působení na ministerstvu na začátku vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) byla zmíněná novela připravena, následující vedení úřadu ji ale nevyužilo.

Podle Moose je třeba přesvědčit vládu i ekologické organizace, že stavba dopravní infrastruktury je prospěšná. Dobře projektované dálnice jsou ekologické stavby, míní Moos. „Já bych doporučil, aby vláda brala dálnice jako ekonomický příspěvek. Nejde jenom o ty peníze v rozpočtu, ale že nám to přináší do rozpočtu,“ dodal.

D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou byla kvůli modernizaci rozdělena na 21 úseků. Od roku 2013 byly dokončeny opravy devíti z nich. V březnu začali dělníci pracovat na nejdelším dálničním úseku mezi Humpolcem na 90. kilometru a Větrným Jeníkovem na 104. kilometru. Do konce března mají pracovat celkem na pěti úsecích dálnice. „Naše ambice je zahájit až osm úseků,“ řekl dříve Ťok k letošní stavební sezoně.

Moos byl ministrem v první polovině roku 1998 v prozatímní vládě Josefa Tošovského. Prachař působil za ANO v čele ministerstva od ledna do listopadu 2014 v vládě Bohuslava Sobotky. Loni Prachař kandidoval jako nestraník za STAN do Sněmovny v Olomouckém kraji.

V centru Olomouce spadla ze střechy část atiky, nikoho nezranila

Olomouc 23. března (ČTK) – Ze střechy domu v centru Olomouce spadla dnes ráno na chodník část atiky, nikdo nebyl zraněn. Na místě v Legionářské ulici zasahovali hasiči s výškovou technikou. Povolán byl statik, který po kontrole objektu zjistil, že není staticky narušen, řekla ČTK mluvčí hasičů Vladimíra Hacsiková.
 

Pád atiky byl hasičům nahlášen krátce po 07:00. „Hasiči po příjezdu zjistili, že z římsy domu spadlo několik drobných cihel a omítka. Hasiči místo zabezpečili, ustavili výškovou techniku a z plošiny sundali ze střechy další cihly, které by mohly hrozit pádem. Jednalo se o několik drobných kousků převážně v okolí rýny a okapu,“ uvedla Hacsiková.

Na místo se dostavili také zástupci města a majitele domu. „Hasiči po úklidu chodníku a komunikace proto v 9:00 hodin ukončili na místě svůj zásah,“ dodala mluvčí. Chodník v okolí domu byl době zásahu hasičů a kontroly statiky střešní části domu uzavřen.

V krajském městě se podobná událost nestala poprvé. V říjnu 2011 spadla část zdiva nedaleko obchodního domu Prior v sousedící ulici 8. května, která patří k nejrušnějším třídám města. Pod sutinami zůstala osmasedmdesátiletá žena, zemřela na místě. Zasypala ji část zříceného štítu domu z 19. století. Policie poté kvůli zřícenému štítu obvinila stavebníka z usmrcení z nedbalosti. Žalobce nakonec jeho stíhání zrušil.

O rok později se o pár metrů dál zřítilo na chodník několik tun zdiva z narušené atiky polikliniky Spea. Nikdo nebyl zraněn. Posudky v tomto případě neprokázaly, že by byla zanedbána údržba budovy či spáchán trestný čin. Policie případ odložila. V roce 2016 spadla část štítové zdi rekonstruovaného domu na chodník v centru Olomouce. Ani v tomto případě kriminalisté nenašli jednoznačného viníka.

Kvůli opravě mostů bude omezený provoz na Pražském okruhu

Praha 23. března (ČTK) – Řidiče v Praze ode dneška čekají omezení na dálničním okruhu mezi kříženími s dálnicemi D5 na Plzeň a D6 na Karlovy Vary. Ředitelství silnic a dálnic zahájí opravy tří mostů a nájezdů na dálnice. Uvedlo to v tiskové zprávě. Loni se na křížení okruhu a dálnice D5 opravovaly některé přivaděče.

Opravovat se bude povrch tří mostů, které jsou na okruhu mezi výjezdy 23 na Třebonice a 26 na Řepy. Nejprve přijdou na řadu úseky v pravém jízdním pruhu a po dokončení v levém. Zároveň začnou práce na přivaděči z dálnice D6 ve směru od Karlových Varů na oba směry okruhu.

Při opravě povrchů mostů bude uzavřený vždy jeden jízdní pás. Přivaděče ve směru od D6 na dálniční okruh směr Brno i v druhém směru na Ruzyň budou kompletně uzavřené po celou dobu stavby. Objízdné trasy povedou po dálnici D6 a Karlovarské ulici ve směru na Prahu, výjezdovou větví do ulice Na Hůrce a nájezdovou větví na Karlovarskou ulici a dálnici D6 ve směru z Prahy a dále nájezdovými větvemi na dálniční okruh.

Letošní opravy, včetně následujících etap, které budou zahájené později v průběhu roku, jsou naplánované do poloviny listopadu. Zakázku s rozpočtem 133 milionů získaly Silnice Group a Ekostavby Louny.

Řidiči se mohou před jízdou podívat na stránky www.dopravniinfo.cz, kde jsou nonstop dostupné aktuální dopravní informace nebo si bezplatně stáhnout mobilní aplikaci.

Analytici: Podíl oprav starších bytů na stavbách bytů bude růst

Praha 22. března (ČTK) – Podíl rekonstrukcí starších bytů na celkovém počtu dokončených bytů v budoucnu poroste, i když novostavby budou dál převažovat. Shodli se na tom analytici, které dnes ČTK oslovila. Výhodou rekonstrukcí podle nich mohou být kratší povolovací lhůty, dostupná infrastruktura a nižší náklady. Developeři se ale v názorech na výhody rekonstrukcí neshodují.

„Prostor pro rekonstrukce tady určitě je. V 60 procentech případů vykazuje takový druh výstavby nižší nákladovost. Mohl by to být trend, do jisté míry i společensky žádoucí. S ohledem zejména na nižší plýtvání přírodními zdroji,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Výhodou oprav starších bytů jsou podle něj třeba výrazně nižší náklady na materiál. Stavební práce jsou ale u rekonstrukcí nákladnější než u nové výstavby. „To umožní intenzivnější zapojení lidské práce, které je kýžené zvláště v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti. Rekonstrukce ve většině případů vychází celkově levněji i bez zapojení demoličních nákladů do celkové ceny nové výstavby,“ doplnil Kovanda.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka mohou být rekonstrukce jednou z cest, jak vzhledem k délce stavebního řízení a celé byrokracie okolo nové výstavby přispět k řešení nedostatečné nabídky na realitním trhu. „Při pohledu na centra i periferie větších měst takový prostor nepochybně existuje. Nicméně modernizace není až tak obvyklá varianta, a tak na tři nové byty připadá jeden modernizovaný,“ sdělil Dufek.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jsou přestavby vítaným doplňkem výstavby na zelené louce. „Limitem ovšem bývá množství vhodných území pro přestavbu v dané lokalitě. Přestavby tedy novou výstavbu nenahradí a málokde se mohou stát hlavním zdrojem růstu počtu nabízených nemovitostí,“ uvedl.

Mluvčí developerské společnosti Finep David Jirušek uvedl, že Praha má nejstarší bytový fond v Česku s průměrným stářím 62 let. „Každou nemovitost jednou nevyhnutelně čeká kompletní rekonstrukce. Z toho důvodu nejen, že očekáváme, ale ono bude i platit, že se podíl zrekonstruovaných nemovitostí na trhu bude neustále zvyšovat. Logicky to bude i z toho důvodu, že novostaveb je málo,“ podotkl.

Podle ředitele Trigema Building Karla Brandy je potřeba rekonstrukcí v poslední době vyvolávána mimo jiné i tím, že úřady nechtějí nové stavební projekty tolik povolovat. Část investorů se proto snaží přesunout svoje podnikání do oblasti rekonstrukcí.

Zásadní výhodou rekonstrukce je podle manažera marketingu developerské firmy PSN Filipa Schrolla, že se klient nastěhuje do projektu, který nevyžaduje žádné zásadní investice. „Bydlí v historickém domě, který mnohdy stojí i více než sto let, ale úroveň a kvalita odpovídá moderním požadavkům. Jako obrovský benefit vidím to, že lokalita je v srdci původní zástavby, která je již plně funkční a nabízí veškeré potřeby,“ uvedl.

Developer Central Group se podle mluvčí firmy Marcely Fialkové zaměřuje primárně na výstavbu nových bytových domů. „Máme velkou zásobu pozemků a zatím tedy nemusíme přistupovat k tomu, že bychom investovali do starší zástavby, a tu následně rekonstruovali,“ řekla.

Podobně vnímá situaci také generální ředitel Ekospolu Evžen Korec. Rekonstrukce stávajícího bytového domu podle něj může být alternativa pro firmy, které nemají vlastní parcely pro výstavbu. „Většinou však jde o z nouze ctnost, protože získat povolení pro rekonstrukci je o něco jednodušší a rychlejší. Ale domnívám se, že relativně vyšší zájem firem o rekonstrukce je jen dočasný a skončí hned, jakmile se odblokuje zaseknutý proces povolování nových staveb,“ dodal.

M.Boleslav prodala lukrativní pozemky Škodě Auto za 146 mil.Kč

Mladá Boleslav 22. března (ČTK) – Mladá Boleslav prodala lukrativní pozemky na třídě Václava Klementa automobilce Škoda Auto, která za ně zaplatí 146 milionů korun. Vedení firmy se dohodlo s magistrátem, že v rámci obchodu také do roku 2020 investuje další stovky milionů do rozvoje a zkrášlení města. Prodej dnes schválili zastupitelé města, řekla ČTK mluvčí magistrátu Šárka Charousková.

Na prodaných pozemcích chce Škoda vybudovat polikliniku, která je nyní v areálu firmy, a pacienti tak musejí procházet přes vrátnici automobilky, kde se musí identifikovat občanským průkazem. O pozemky se zajímaly další čtyři firmy, které nabídly vyšší cenu za samotné pozemky, město by ale přišlo o stamiliony v benefitech, které dostane od Škody.

Nejvyšší nabídku podala firma Rezidence Jičínská, která by za pozemky zaplatila 168 milionů. Firma navíc nabízela převod deseti bytů a jednoho nebytového prostoru do majetku města. Celková nabídka včetně převodu nemovitostí tak činila 202 milionů korun.

Škoda Auto mezi původními zájemci nebyla, o pozemky projevila zájem až na poslední chvíli loni v říjnu. Zastupitelé tehdy schválili odklad prodeje pozemku do konce letošního března, aby Škoda mohla podat konkrétní nabídku a specifikovat své záměry s pozemkem.

Člen představenstva Škody Auto Bohdan Wojnar ve středu ČTK řekl, že automobilka bude ve středu jednat s městem o konkrétní podobě investic. Jako příklad uvedl investice do úprav veřejných parků a dalšího veřejného prostoru. „Aby to nebylo jen město, které dá dobrou práci, dobré mzdy, ale aby tady opravdu byla opatření, aby tady stálo za to žít,“ uvedl ve středu.

Prodané pozemky leží přímo proti automobilce Škoda. Je to blízko obchvatu a přivaděči k dálnici na Prahu. Pozemky jsou nevyužité, jiné podobné volné plochy už na sídlišti nejsou. Všechny firmy musely složit kauci deset milionů korun, aby potvrdily, že jejich zájem o koupi je reálný.

České stavebnictví si loni v EU mírně polepšilo na 18. místo

 

Praha 21. března (ČTK) – České stavebnictví bylo loni s meziročním růstem o 3,5 procenta v porovnání s ostatními zeměmi EU na 18. místě, oproti roku 2016 si o tři příčky polepšilo. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích Evropské unie stavebnictví vzrostlo v průměru o 3,9 procenta.

Na první místo se z předloňské druhé příčky posunulo Maďarsko s meziročním růstem o 29,5 procenta. Následují Kypr (+27,7 procenta) a Lotyšsko (+19,4 procenta). Pouze ve čtyřech zemích loni stavebnictví kleslo. Nejvíce v Řecku (o 12,2 procenta), dále v Rumunsku (o 4,9 procenta) a ve Španělsku (o 1,7 procenta).

„Postoupení ČR v žebříčku zemí Evropské unie na 18. místo není nic, na co bychom mohli být pyšní. Nejde o lichotivou informaci ve vztahu k dlouhodobé potřebě investiční výstavby ve všech segmentech stavění v ČR,“ sdělil ČTK prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš.

Zároveň připomněl nejnovější údaj Českého statistického úřadu, podle kterého v lednu stavebnictví vzrostlo meziročně o 33,6 procenta. Podle statistiků i analytiků se však do značné míry projevilo teplé počasí, když meziroční rozdíl v průměrných teplotách dosáhl 7,4 stupně. Podle ČSÚ se leden navíc dlouhodobě podílí na celoročních výkonech stavebnictví pouze čtyřmi procenty. „Když k přívětivějším lednovým výsledkům přidáme investiční program současné vlády v demisi, snad se české stavebnictví konečně posune k výraznému zlepšení,“ doplnil Matyáš.

Ředitelé tuzemských stavebních firem, které oslovila analytická společnost CEEC Research, očekávají, že české stavebnictví letos meziročně vzroste o 4,3 procenta. Dařit by se mělo hlavně velkým firmám s minimálním ročním obratem 200 milionů korun a společnostem zaměřeným na pozemní výstavbu. Analytici po zveřejnění lednových výsledků odhadují meziroční růst o pět až sedm procent.

Na konci roku 2016 patřilo podle Eurostatu devět zemí s největším meziročním poklesem do bývalého východního bloku. Odborníci to vysvětlovali tím, že tyto země jakožto největší příjemci evropských dotací v roce 2015 ještě dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období. Stavebnictví pak v následujícím roce kleslo hlavně kvůli vysoké srovnávací základně. Na konci loňského roku byly v nejhorší desítce z těchto zemí pouze Rumunsko a Chorvatsko.

Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU na konci roku 2017:

ZeměIndex (v procentech)
Maďarsko29,5
Kypr27,7
Lotyšsko19,4
Estonsko17,7
Slovinsko17,6
Irsko17,5
Polsko14,2
Malta13,0
Litva9,5
Švédsko7,5
Nizozemsko6,5
Finsko5,3
Velká Británie5,1
Bulharsko4,6
Dánsko4,3
Rakousko4,2
Slovensko3,6
Česko3,5
Německo3,3
Francie3,1
Portugalsko2,2
Chorvatsko1,5
Belgie0,7
Lucembursko0,3
Itálie-0,2
Španělsko-1,7
Rumunsko-4,9
Řecko-12,2

Zdroj: Eurostat

V Praze začínají veletrhy o bydlení, bude tu 600 vystavovatelů

 

Praha 22. března (ČTK) – Ve veletržním areálu v pražských Letňanech dnes začíná 25. ročník veletrhu bydlení, stavby a rekonstrukcí For Habitat. Souběžně s ním se konají další akce spojené s bydlením – veletrh zahradní architektury, nábytku a techniky For Garden, přehlídka koupelnového designu, zařízení, vybavení a příslušenství Design v koupelně nebo přehlídka interiérového designu Design Shaker. Ve výstavních halách se představí zhruba 600 vystavovatelů. Veletrh skončí tuto neděli.

V rámci doprovodného programu se uskuteční například semináře a přednášky o trendech při tvorbě zahrad či exhibice mistrů české floristiky.

Loni soubor veletrhů pro bydlení navštívilo 35.384 lidí. Letos organizátoři očekávají podobnou účast.

Brno zrekonstruuje železniční podjezdy v Chrlicích za 128 milionů

Brno 21. března (ČTK) – Brno plánuje rekonstrukci železničních podjezdů v městské části Chrlice. Novinářům to řekl primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno). Jde o mosty v ulicích Roviny a Obilní. Odhadované náklady jsou 128 milionů korun. Podle Hollana současné parametry nevyhovují a limitují kamionovou dopravu i zemědělskou techniku.

Radní schválili investiční záměr rekonstrukce obou mostů tak, aby bylo možné zahloubit a rozšířit komunikaci. Rekonstrukce se uskuteční tak, aby komunikace ulice Roviny splňovala budoucí požadavky na odklon průmyslové dopravy z centra Chrlic do průmyslových areálů kolem Obilní ulice. „Nejzávažnější dopravní závadou na této spojnici je podjezd pod železniční tratí, jehož směrové, výškové i šířkové uspořádání jsou nevyhovující a pro kamionovou dopravu a zemědělskou techniku značně limitující,“ uvedl Hollan.

Podle něj také zaústění plánované spojovací komunikace ulic Obilní a Roviny, které má procházet podjezdem pod železniční vlečkou, je z hlediska odbočení nevyužitelné.

Práce budou ve dvou etapách. První bude přestavba mostu přes ulici Roviny. Počítá se s tím, že most i spodní stavba se navrhnou tak, aby bylo možné provést rozšíření železniční tratě z jedné na dvě koleje a aby se zabránilo budoucím nákladným železničním výlukám. Druhá etapa zahrnuje přestavbu mostu přes Obilní ulici a přestavbu související komunikace. Most bude navržený na minimální parametry pro dvoupruhovou vozovku s podjezdnou výškou i pro nákladní dopravu.

Ulice Roviny slouží jako součást jižního obchvatu Chrlic a spolu s dalšími komunikacemi spojuje silnici I/52 směrem na Mikulov, dálnici D2 směrem na Bratislavu a silnici II/380 směrem na Hodonín. Zajišťuje přímé napojení průmyslových areálů přiléhajících k ulici Tovární.