Štítek: Čtk

Liberec 17. října (ČTK) – Léta nevyužívaná budova někdejšího Skloexportu v Liberci je znovu na prodej. O areál měl v minulosti zájem Liberec, zastupitelé města ale letos v lednu odmítli za něj zaplatit státem požadovaných 67 milionů korun. O získání budovy letos na jaře usiloval i Liberecký kraj, který ji chtěl upravit pro ubytování uprchlíků před válkou na Ukrajině, ani s krajem ale stát nedospěl k dohodě. Teď Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) vyhlásil výběrové řízení s elektronickou aukcí, za budovu chce přes 79 milionů korun. Aukce bude od 15. do 16. listopadu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí úřadu Michaela Tesařová. Účast města i kraje v ní je ale nepravděpodobná, vyplývá z vyjádření jejich zástupců pro ČTK.

„V této chvíli o přihlášení do aukce nepřemýšlíme jako Liberecký kraj. Nicméně myslím, že už odešel dopis panu ministru (financí Zdeňku) Stanjurovi (ODS) s žádostí o to, aby stát znovu vyhodnotil, jestli by nebylo rozumnější do té budovy, která byla postavená ve 20. letech minulého století jako kancelářská budova, sestěhovat všechny státní instituce, které tady sídlí,“ řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Konkrétně zmínil finanční úřad, který si pronajímá budovu od soukromého vlastníka, a státní policii, jež je v budově s kavárnou Pošta. „Je otázka, jestli by stát neměl spíše využít svůj vlastní objekt na významně dopravním místě, než mít své instituce rozstrkané všude možně po Liberci,“ dodal hejtman.

Nepravděpodobná je i účast Liberce v aukci, a to s ohledem na to, že budovu před tři čtvrtě rokem odmítlo město koupit za nižší cenu, než za jakou ji stát v aukci teď nabízí. „Neumím teď předvídat, zda se zastupitelstvo města rozhodne zúčastnit aukce. Je možné, že vyčkáme, zda se najde někdo, kdo by Skloexport koupil a vzal si jeho opravu na sebe,“ řekl dnes ČTK primátor města Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Podle odhadů bude totiž třeba do rekonstrukce budovy investovat od půl miliardy do 900 milionů korun.

Sedmipodlažní budovu Skloexportu postavili na rohu ulic Žitavské a 1. máje v letech 1928 až 1930 pro daňovou a celní správu. Světově proslulý exportér českého skla ji získal v době komunistického režimu, firma zkrachovala ve druhé polovině 90. let. Stát budovu převzal v roce 2001, poslední nájemci opustili objekt v roce 2009. Stát pro budovu nemá využití a neúspěchem skončily jeho dosavadní pokusy ji prodat.

Budovu v těsné blízkosti libereckého vlakového a autobusového nádraží převzal ÚZSVM od Generálního finančního ředitelství v květnu 2020. „Vzhledem k tomu, že o ni neprojevila zájem žádná státní instituce, hledá nového majitele prostřednictvím transparentní elektronické aukce na webových stánkách www.nabidkamajetku.cz,“ uvedla Tesařová. Zájemci mají možnost si budovu 2. nebo 8. listopadu prohlédnout, podmínkou účasti v elektronické aukci je složení osmimilionové kauce.

Poprvé stát objekt nabídl v srpnu 2008, kdy soudní znalec stanovil minimální cenu na 84,6 milionu korun, zájemce se ale nenašel. Prodat se areál o podlahové ploše 9357 metrů čtverečních nepodařilo ani v dalších letech, kdy se cena postupně snižovala až na 45 milionů korun.

Letos na jaře projevil o budovu zájem kraj, podle Půty chtěli budovu upravit pro ubytování až 500 uprchlíků. „Jednání o bezplatné výpůjčce s následnou možností daru budovy bývalého Skloexportu byla zdlouhavá, do konce července jsme nedošli k žádnému závěru,“ řekl Půta. Podmínky, které navíc omezovaly nakládání s budovou, byly pro kraj nepřijatelné, proto nakonec od záměru upustil.

Brno 17. října (ČTK) – Nejvyšší správní soud (NSS) dnes svým rozhodnutím otevřel cestu ke stavbě úseku dálnice D55 mezi Olomocí a Kokory. Zrušil totiž rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z loňského listopadu, v němž soud zrušil stavební povolení. NSS vrátil krajskému soudu věc k dalšímu řízení, vyplývá z jeho rozhodnutí, které je vyvěšené na webu soudu. Výběrové řízení na dodavatele vypsalo Ředitelství silnic a dálnic již v létě, aniž však mělo pravomocné stavební povolení. Odhadovaná cena stavby je 2,41 miliardy korun.

U NSS uspělo ministerstvo dopravy s kasační stížností. U krajského soudu totiž původně uspěla zemědělská společnost AGRA Velký Týnec, která se obávala dopadu na chov zvířat. V místě stavby má kalovou jímku. NSS však při meritorním přezkoumání případu uvedl, že stavební povolení i projektová dokumentace ke stavbě dostatečně zohledňují povinnost stavebníka stavět tak, aby nebyla ohrožena kontinuita zemědělské výroby a musí postavit novou kalovou jímku dříve, než bude stará zbouraná.

Úsek plánované dálnice je dlouhý téměř osm kilometrů. U Olomouce se odpojí z dálnice D35 a bude pokračovat stejným směrem jako dosavadní silnice první třídy. Navazující úsek dálnice bude končit na západě Přerova, kde se napojí na poslední nedostavěný úsek dálnice D1. Dálnice D55 se za Přerovem stáčí k jihu a pokračuje směrem k Břeclavi. Částečně je již v provozu, několik úseků se staví a jižně od Bzence je zatím dálnice pouze v přípravě.

Praha 17. října (ČTK) – Novela stavebního zákona, o které bude ve středu jednat vláda, vyvolává kritiku napříč stavebním prostředím. Nový zákon má zjednodušit stavební řízení, jeho úprava navrhovaná ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) se ale nelíbí developerům ani velkým městům, což dnes uvedli na Setkání lídrů developmentu v Praze. Výhrady mají třeba i Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Česká komora architektů, kteří v písemné výzvě volají po úpravě a odložení novely, vyplývá z pozvánky na úterní setkání s médii.

Nový stavební zákon připravila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) a Sněmovna ho schválila loni v létě přes veto Senátu. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) avizoval, že udělá změny a letos prosadil roční odklad účinnosti zásadních pasáží zákona. Novela by měla zrušit zavedení Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených nových krajských stavebních úřadů a podle MMR zachovat část úřadů pod obcemi, o jejichž počtu má rozhodnout vláda z navrhovaných variant.

Od poloviny příštího roku začne fungovat Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. Digitalizace stavebního řízení by měla být po půlročním odkladu spuštěna 1. ledna 2024.

Velkým developerům mimo jiné vadí, že o podobě úprav zákona s nimi nikdo nejednal. „Přijatý stavební zákon procházel širokou diskusí veřejnosti, byli jsme poptáváni a věděli, kam zákon směřuje. Teď se na nás kašle,“ řekl na dnešním Setkání lídrů developmentu Jan Řežáb, majitel a zakladatel společnosti JRD. „Nikdy nebude univerzální shoda, ale potřebujeme předvídavost a když nevíme, co a jak bude, tak to je katastrofální situace,“ říkal šéf developerské firmy Central Group Dušan Kunovský minulý týden na tiskové konferenci k cenám bytů.

Ředitelka odboru stavebního řádu Žanet Hadžič dnes uvedla, že novela prošla standardním procesem připomínek, které byly vypořádány a až pak odešel návrh na vládu. Tím podle ministra pro místní rozvoj a místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) začíná legislativní proces. „Věřím, že stavební zákon dosáhne své ambice a urychlí povolování staveb, a dá právní jistotu, kterou stavebníci potřebují,“ řekl ministr.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví chce spolu s dalšími kritiky představit své výhrady vůči novele novinářům v úterý. Novelizace podle zástupců svazu zákon spíše komplikuje. „Zástupci odborných komor, sdružení, svazů a velkých měst volají po úpravě a odložení připravované věcné novely. Vláda však tuto iniciativu ignoruje, a to včetně písemné výzvy adresované premiérovi a ministrům, která zdůrazňuje negativní dopad předložené novely na těžce zkoušenou ekonomiku,“ napsal svaz.

Novela je trnem v oku i velkým městům v čele s Prahou. Ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč ji označil za krok zpět o deset let. „Města jsou pro výstavbu klíčové prostředí a s městy to nebylo vůbec diskutováno,“ řekl. Dodal, že při tvorbě zákona by se mělo brát v potaz, co brání kvalitní výstavbě a ne co vadí ministerstvu.

Plzeň 17. října (ČTK) – Nová cyklostezka, dlouhá necelé dva kilometry, spojila dvě okrajové části Plzně – Červený Hrádek a Újezd na východě města. Na stavbě za 9,3 milionu korun se podílel magistrát a čtvrtý městský obvod Doubravka, na jehož území obě bývalé obce leží. Cyklostezka byla dokončena v září, v říjnu se dokončovaly terénní úpravy a teď čeká na kolaudaci. V místech, kde obvod vlastní pozemky, nebo kde to majitelé pozemků dovolí, bude cyklostezku lemovat víc než 80 ovocných stromů, zejména jabloní, švestek a višní, řekl dnes ČTK starosta obvodu Tomáš Soukup (ANO).

Cyklostezka vznikla v místě historických polních cest, které se po desítkách let dočkaly obnovy. Trasy propojující okrajové části Plzně byly rozorány zřejmě v padesátých letech minulého století, kdy se scelovaly zemědělské pozemky. Nejvyšší bod cesty nabízí výhled na Plzeň, další atraktivní výhled na trase je pohled na komín bývalé smaltovny a za ním se tyčící vrch Chlum.

„Část cyklostezky má asfaltový povrch, část je přírodní ze zpevněného kameniva. Jejím vybudováním vzniká další bezpečné spojení vnějších částí Plzně. Cyklisté, kteří jezdí z Újezdu do Červeného Hrádku častěji, tak získávají možnost další alternativy,“ uvedl končící náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule (TOP 09).

Nová komunikace pro cyklisty a chodce má dvě větve. První úsek dlouhý 930 metrů s šířkou tři metry má zpevněný povrch z drobného kameniva. Začíná v napojení na ulici Na Drážkách v Újezdě a vede na jihovýchod k telekomunikačnímu stožáru nad Červeným Hrádkem. Druhá větev s délkou 830 metrů a šířkou 2,5 metru vychází z původního šířkového provedení cesty a byla limitována vlastnickými poměry sousedních pozemků. Úsek propojuje červenohrádeckou Jižní ulici s ulicí Na Drážkách v Újezdě u bývalé smaltovny. Vzhledem ke sklonu komunikace dostala tato část asfaltový povrch, který je odolnější vůči vodní erozi. Cyklisté se díky nové stezce budou moci vyhnout často blátivému úseku cesty na soukromém pozemku u Hrádeckého potoka v ulici Na Háji, doplnil Jan Hakl z městské organizace Správy veřejného statku města Plzně, která hradila polovinu nákladů na cyklostezku. Druhou půlku platil obvod.

Brno 17. října (ČTK) – Při přípravě přestavby železniční tratě z Brna do Přerova jsou nejblíže stavbě dva úseky u Přerova. Správa železnic přípravu rozdělila na pět úseků a nyní předpokládá, že v letech 2025 až 2028 by se mělo stavět souběžně mezi Nezamyslicemi a Kojetínem a Kojetínem a Přerovem, což je dohromady 27 kilometrů z 88, sdělil ČTK mluvčí Správy železnic Jan Nevola.

Pro úsek z Nezamyslic do Kojetína už je vydané územní rozhodnutí a projektanti pracují na dokumentaci pro stavební povolení. Pro úsek z Kojetína do Přerova se očekává v nejbližší době vydání územního rozhodnutí a připravuje se zadávací řízení na projekční kancelář, která zpracuje dokumentaci pro stavební povolení. Úsek z Nezamyslic do Přerova také při přestavbě projde konverzí ze stejnosměrné napájecí proudové soustavy na střídavou. Na celé trati také bude fungovat zabezpečení pomocí systému ETCS, který umožňuje zastavit vlak na dálku.

Třetí úsek by se měl stavět z Nezamyslic do Vyškova. Železničáři již mají zpracovanou dokumentaci pro územní rozhodnutí, ale ministerstvo životního prostředí požaduje nový posudek EIA, protože technické parametry tratě i její vedení se výrazně změnilo od doby, kdy posudek vznikl. „Předpokládáme, že žádost o územní rozhodnutí podáme příští rok a že se bude stavět v letech 2026 až 2031,“ uvedl Nevola.

V roce 2026 by také měla začít stavba úseku z Blažovic do Vyškova. Žádost o územní rozhodnutí již byla podaná a připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Hotovo by mělo být v roce 2032. Nejvzdálenější je zatím stavba úseku z Brna do Blažovic. Projekt teprve čeká na schválení Centrální komise ministerstva dopravy a teprve poté se bude zpracovávat dokumentace pro územní rozhodnutí. Aktuální předpoklad stavby jsou léta 2027 až 2032, přičemž stavba tohoto úseku je navázaná i na přestavbu železničního uzlu Brno, která by měla začít nejdříve v roce 2028, uvedl začátkem letošního roku ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Trať, která spojuje druhé a třetí největší město republiky, tedy Brno a Ostravu, je dnes mezi Brnem a Přerovem jednokolejná a jezdí se po ní nejvýše stokilometrovou rychlostí, cesta do 88 kilometrů vzdáleného Přerova trvá déle než hodinu a čtvrt. Kapacita trati je zcela vyčerpaná a od roku 2006 už kvůli tomu nejezdí ani osobní vlaky z Brna do Vyškova a nahrazuje je nízkokapacitní autobusová doprava.

Studie proveditelnosti, na jejímž základě se přestavba trati na dvoukolejnou s rychlostí 200 kilometrů za hodinu připravuje, vznikla už v roce 2015. Její přípravu nezdržují ani různé spolky jako v případě řady jiných dopravních staveb. Na trati se budou dělat četné přeložky kvůli zvýšení rychlosti podobně jako například na čtvrtém koridoru mezi Benešovem a Veselím nad Lužnicí.

Kněževes (u Prahy) 17. října (ČTK) – Na sjezdu D7 Kněževes u Prahy přibudou nové pruhy, které přispějí ke zvýšení bezpečnosti. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nyní zahájilo tendr, jehož hodnota dosahuje 112 milionů korun bez DPH. Stavební práce by měly začít v příštím roce, informoval dnes ČTK Martin Buček z týmu komunikace ŘSD.

Mimoúrovňové křižovatce (MÚK) na 3. kilometru D7 chybí odbočovací i připojovací pruhy, což neodpovídá současným normám. Úsek dálnice vznikal v 70. letech minulého století. Úpravy jsou podle Bučka nutné kvůli zvýšení bezpečnosti provozu v inkriminovaném úseku dálnice. „A to i s ohledem na skutečnost, že MÚK Kněževes bude součástí objízdné trasy při výstavbě nové MÚK Aviatická u letiště Ruzyně,“ uvedl.

Silničáři dálnici u Kněževsi rozšíří, aby v každém směru měla 11,5 metru, což i při uzavírkách umožní v jednom jízdním pásu provoz dvěma pruhy v obou směrech. Kvůli výhledovému rozšíření dálnice na tři pruhy v obou směrech bude rozšířen i dálniční most. Bude nutná také provizorní úprava přejezdů středového dělícího pásu, posunutí informačního poloportálu ve směru na Prahu a prodloužení mýtné brány ve směru na Slaný včetně přeložky technologie elektronického mýtného, doplnil Buček.

Hořesedly (Rakovnicko) 13. října (ČTK) – O stavbu dálnice D6 u Hořesedel na Rakovnicku má zájem osm firem, nejvýhodnější nabídka je téměř 1,9 miliardy korun bez DPH. Podalo ji sdružení firem Berger Bohemia, Eurovia CS a Stavby mostů, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl na twitteru.

„Na 9,2 km dlouhou stavbu je požádáno o vydání stavebního povolení,“ informoval Mátl. Předpokládaná cena úseku úseku dálnice měla podle projektu stát zhruba 2,2 miliardy korun bez DPH. Hodnotící komise ještě posoudí náležitosti všech nabídek, poté může oficiálně vybrat a zveřejnit vítěze tendru.

Minulý týden obdrželo ŘSD nabídky i na stavbu přibližně pětikilometrové části dálnice u Hořoviček, podalo je sedm firem. Nejvýhodnější je 1,5 miliardy korun bez DPH od sdružení firem Berger Bohemia, Eurovia CS a Stavby mostů, tedy od stejného sdružení jako v případě Hořesedel. Stavba u Hořesedel i Hořoviček by měla začít příští rok.

Na Rakovnicku od letošního března pokračují práce na výstavbě dálnice D6 na obchvatu Krupé. U Hořešovic a Hořešoviček jsou poslední nezahájené středočeské úseky D6. Kromě toho ještě zbývá dostavět čtyři úseky v Karlovarském kraji a jeden v Ústeckém kraji.

Hrádek nad Nisou (Liberecko) 17. října (ČTK) – V příhraničním Hrádku nad Nisou na Liberecku začala výstavba domu pro seniory za čtvrt miliardy korun. Jde o projekt města, domov se 40 lůžky by měla vybraná stavební firma postavit do konce příštího roku. ČTK to řekl starosta města se 7770 obyvateli Josef Horinka (Starostové pro Liberecký kraj).

Výstavbu domova v Oldřichovské ulici chce radnice z větší části zaplatit z evropských dotací. Z programu React EU by mělo město dostat podle starosty 54 milionů korun a o dalších 140 milionů korun má zažádáno z operačního programu životní prostředí. „Věřím, že máme velkou šanci dotaci získat,“ řekl Horinka. Podle něj půjde o budovu v takzvaně pasivně plusovém standardu. „To znamená s fotovoltaikou, tepelným čerpadlem a bez nároků na elektrickou energii a plyn, který se tam ani nepřivádí,“ dodal starosta.

V příhraničním městě zatím žádné takové sociální zařízení není, jen dva domy s pečovatelskou službou. Kapacita domova seniorů bude 40 lůžek, z toho jedno oddělení bude určené pro lidi postižené demencí nebo Alzheimerovou chorobou.

Hronov (Náchodsko) 17. října (ČTK) – Hronovská radnice po vzájemné dohodě ukončí spolupráci se stavební firmou, která zajišťuje přestavbu sportovního areálu na okraji města. Společnost by měla do konce roku dokončit vše kromě výstavby hlavního objektu s tribunou a zázemím. Nový dodavatel stavebních prací, který vzejde z výběrového řízení, by měl projekt dokončit, postavit ústřední objekt. ČTK to dnes řekl starosta Petr Koleta (ANO). Podle něj město dosud proinvestovalo zhruba 25 milionů korun z celkové částky 72 milionů, do konce roku by to mělo být celkem asi 45 milionů korun. Okolo 27 milionů zbude na výstavbu nového objektu.

„Po dohodě obou stran, kdy město jako investor nesouhlasí s namítanými vadami projektové dokumentace a s výrazným navýšením ceny díla ze strany zhotovitele, budeme hledat nového dodavatele stavby. Snažíme se najít řešení, jak projekt dokončit,“ řekl ČTK Koleta.

Největší investiční akce šestitisícového Hronova za poslední léta, modernizace areálu v lokalitě Hedvábnice u výpadovky na Náchod, je zhruba v polovině. „Stávající firma by měla do konce roku ještě dokončit komunikace, sportoviště, parkoviště či oplocení areálu, což činí zhruba 75 procent z celkové zakázky. Bude potom zbývat výstavba ústředního objektu, který má nyní jen základy,“ řekl ČTK Koleta.

Rekonstrukce a modernizace areálu začala zemními a demoličními pracemi na podzim 2021, kdy byl odstraněn zchátralý hlavní objekt se zázemím. Hotovo by mělo být do konce června 2023, uvedl starosta.

Sportovní areál projde zásadní proměnou. Hlavní plocha fotbalového hřiště sice zůstane stejná, ale přibudou například dvě tréninková fotbalová hřiště, tři hřiště pro volejbal, dětské hřiště, atletická dráha nebo tribuna přibližně pro 150 diváků. Nový hlavní objekt bude větší, bude v něm například zázemí pro fotbalisty, volejbalisty, atletiku, využívat ho budou moci také školy a veřejnosti.

Součástí modernizace areálu bude zhruba 40 parkovacích míst včetně autobusového stání. Podél areálu bude kvůli bezpečnosti návštěvníků chodník. Podle vedení radnice by se zanedbané prostranství u vjezdu do Hronova ve směru od Náchoda tak mělo změnit v důstojný vstup do města.

Liberec 14. října (ČTK) – Rybáři se připravují na výlov přehrady Harcov v Liberci. Vodní dílo čeká rekonstrukce, která bez DPH přijde na 388 milionů korun. Poprvé za svou 120letou historii bude přehrada zcela vypuštěná, odlovit proto musí rybáři veškeré ryby. Do Liberce se kvůli tomu sjedou desítky rybářů z celých severních Čech, řekl dnes ČTK mluvčí severočeského územního svazu rybářů Jan Skalský. Vylovené ryby nebudou na prodej, rybáři je rozvezou do jiných nádrží v oblasti.

Výlov bude podle Skalského velmi náročný. „Je otázka, jak to bude vypadat, až to ještě povypustíme, podle potápěčů je tam několik metrů bahna. My do toho bahna samozřejmě nemůžeme poslat lidi, budeme muset použít lodičky, lana, sítě. Naštěstí ta přehrada není tak velká. Není tam ani žádný sjezd ke dnu nádrže, takže i veškerou rybu, kterou se podaří chytit v nádrži, budeme muset ve vaničkách ručně vyvážet ven,“ doplnil Skalský.

Rybáři podle něj ani nevědí, kolik ryb v přehradě je. „My jsme poslední tři čtyři roky omezili distribuci ryb do toho revíru, protože jsme věděli, že se bude nádrž vypouštět a ten výlov bude velice náročný,“ řekl mluvčí rybářů. Podobná nádrž může podle něj velice překvapit. „Mnohdy se až při výlovech zjistí, kolik ryb v nádrži je a v jakých velikostech,“ poznamenal. Rybáři podle něj čekají hlavně velké kusy – kapry, candáty, okouny, sumce a další ryby.

Výlov je naplánovaný na dva dny, rybáři by ho ale rádi ukončili ještě v sobotu. „My doufáme, že tam ryb bude co nejméně. I pro nás je důležité, když to lovíme, aby to bylo co nejrychleji, aby ryby byly co nejméně ve stresu a nezůstávaly v blátě, i to je pro kondici té ryby velice důležité,“ dodal Skalský. Rybáři proto také apelují na případné návštěvníky, aby neblokovali auty přístupové cesty k přehradě, kudy budou rybáři ryby odvážet.

Přehrada Harcov je součástí soustavy retenčních nádrží, které postavili v podhůří Jizerských hor v letech 1902 až 1911. Pět přehrad v Liberci na Harcovském potoce, v Bedřichově na Černé Nise, ve Fojtce na Fojtském potoce, v Mlýnici na Albrechtickém potoce a v Jablonci na Mšenském potoce bylo postaveno podle projektu německého architekta Otto Intzeho. Důvodem jejich výstavby byla ochrana před povodněmi, které oblast na konci 19. století pravidelně postihovaly.

Přehrada Harcov je kulturní památkou, vypouštění začalo 19. září. Povodí Labe připravuje opravu a odbahnění nádrže, na které přispěla Evropská unie. Opravovat se bude prosakující zděná hráz, ze dna nádrže plánují odtěžit 26.000 metrů krychlových nánosů bahna, zmizí i nefunkční železobetonové konstrukce. Zároveň dělníci opraví 743 metrů pravobřežní zdi vedoucí od hlavní hráze k penzionu Bílý Mlýn. Bez vody bude přehrada až do léta 2025. Po skončení oprav bude nádrž schopna lépe chránit Liberec před velkou vodou.