Teorie a praxe používání bezpečnostních přileb cyklisty

Anotace:

Tento příspěvek se zaměřuje na míru používání přileb při jízdě na jízdním kole. Jeden úhel pohledu se týká znalosti správného chování a bezpečnostních zásad, druhý pak toho, jak se tyto zásady uplatňují v praxi a zda si dospělí lidé uvědomují nebezpečí, i když přilbu nosit nemusí. Měření a porovnání bylo provedeno za roky 2021, 2022 a 2023.

Legislativa a statistiky

Povinnost nosit přilbu do 18 let věku ukládá ustanovení § 58 odst. 1 zákona 361/2001 Sb. o provozu na pozemních komunikací, „Osoba mladší 18 let jedoucí nebo přepravovaná na jízdním kole je povinna použít ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.“. Pro dospělé jedince je přilba pouze doporučená a není ustanovena žádným zákonem.

Povinnost nosit přilbu je pro osoby mladší 18 let stanovena proto, aby v případě neočekávaného nárazu nebo pádu byla hlava co nejlépe chráněna před poraněním. Z hlediska bezpečnosti lze za takovou situaci považovat kontakt, při kterém dojde k náhlému přenosu kinetické energie, jenž může způsobit vážná zranění bez odpovídající ochrany, jakou přilba poskytuje. Dospělé osoby si tuto skutečnost musí uvědomovat a musí převzít zodpovědnost za svoje chování i svoji bezpečnost sami.

Statistická data související s nehodami s účastí cyklistů v České republice z různých zdrojů (Policie ČR, ÚZIS, CDV) s meziročním porovnáním:

Tabulka 1 Nehodovost cyklistů a jejich podíly na celkovém počtu nehod mezi lety 2021-2024 (Zdroj: Informace o nehodovosti, Policie ČR, dostupné z:https://policie.gov.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx).

Tabulka 2  Počet úrazů ošetřených v rámci veřejného zdravotního pojištění v ČR mezi lety 2018-2022 (Zdroj: Počet úrazů ošetřených v rámci veřejného zdravotního pojištění v ČR. Online. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Dostupné z: Https://www.nzip.cz/data/nru/datove-souhrny/nru-ds-urazy-prehled.xlsx. 2023. [cit. 2025-02-17]).

Tabulka 3 Celkový počet nehod s účastí cyklistů a závažnost zranění (CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v. v. i. Nehody cyklistů. Observatoř bezpečnosti silničního provozu, czrso.cz [online]. © 2024. Dostupné z: https://www.czrso.cz/cyklisti/home/default?lang=cz. [cit. 2025-01-30]).

Graf 1 Vývoj Celkového počtu nehod s účastí cyklistů a lehkých zranění v průběhu let 2021-2024 (CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v. v. i. Nehody cyklistů. Observatoř bezpečnosti silničního provozu, czrso.cz [online]. © 2024. Dostupné z: https://www.czrso.cz/cyklisti/home/default?lang=cz. [cit. 2025-01-30]).

Graf 2 Vývoj nehod s účastní cyklistů v rámci závažnosti nehody pro cyklistu v průběhu let 2021-2024 (CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v. v. i. Nehody cyklistů. Observatoř bezpečnosti silničního provozu, czrso.cz [online]. © 2024. Dostupné z: https://www.czrso.cz/cyklisti/home/default?lang=cz. [cit. 2025-01-30]).

Význam nošení přileb cyklisty

Bezpečnost cyklisty ovlivňuje řada faktorů. U samotného cyklisty jsou to zejména fyzické a psychické faktory (zkušenosti, pozornost, únava apod.). Z pohledu ochrany cyklisty při nehodě je nošení přilby klíčovým prvkem, protože minimalizuje riziko vážného poranění hlavy, a to i v případech, kdy nelze pádu nebo srážce zcela předejít.

Na účinnost přilby mají vliv také technické faktory, jako je správná velikost, tvar a správné upevnění přilby. Nesprávně upevněná přilba může ztratit svou ochrannou funkci, podobně jako nekvalitní, poškozená nebo velikosti hlavy neodpovídající přilba.

Dalším zásadním faktorem je prostředí, ve kterém cyklista jede. Stav povrchu vozovky, okolí komunikace (nedostačená viditelnost přes zeleň, pevné překážky v těsné blízkosti stezky/trasy, počasí (např. déšť, sníh, vítr) a viditelnost (světelné podmínky, mlha) mohou zvyšovat riziko nehody, a tím i důležitost nošení přilby jako prostředku ochrany. Okolí místa pohybu cyklisty může také přímo ovlivnit následky havárie nebo nehody.

Reakce při nehodě

Při nehodě dochází k náhlému přenosu kinetické energie na tělo cyklisty. Přilba hraje zásadní roli ve zmírnění tohoto nárazu, zejména v oblasti hlavy. Její schopnost absorbovat náraz se odvíjí od technologie materiálů, ze kterých je vyrobena, správné velikost a také od správného nasazení/upevnění.

Na odvrácení nehody u cyklisty záleží na jeho schopnosti reagovat na nečekané situace. Přilba zde představuje poslední linii ochrany, která může rozhodnout o závažnosti následků.

Cyklista by si měl být těchto přínosů vědom, proto by se přilba měla stát nedílnou součástí každé jízdy (stejně jako další potřebné vybavení pro jízdu), protože nehoda či havárie může nastat kdykoli (ať už vinou samotného cyklisty, nebo dalšími vlivy) a přilba může následky zranění ovlivnit výrazným způsobem.

A jak to funguje v praxi?

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. v rámci projektů pro Ministerstvo dopravy provádí sledování tohoto ukazatele dlouhodobě. Jde o ukazatel související s plněním Strategie BESIP ČR. V některých letech bylo sledováno cyklistů prováděno s rozložením na kraje, v jiných dle jejich pohlaví.

Bylo prováděno sledování cyklistů v následujících kategoriích:

• dospělí od 18 let, děti do 18 let (2017-2023)
• dospělí s rozdělením na muže a ženy (2023)
• sledování probíhalo v jednotlivých krajích (2021-2022)
• měření probíhala v extravilánu na cyklostezce, v Intravilánu ve větším městě a v Intravilánu v menším městě v každém kraji (do roku 2022)
• měření probíhalo i o letních prázdninách (2021-2023)
• rozdělení na elektrokola (2023)

Sledováni byly všichni projíždějící cyklisté na vybrané lokalitě. Z měření byly vyřazeny nejasné případy (nebylo možné určit pohlaví atp.). Sledování probíhalo jak ve městech, tak mimo město; v místech předpokládaných rekreačních jízd i jízd do práce.

Z uvedeného grafu (graf 1) pro srovnání podílu cyklistů bez přilby od roku 2018 můžeme vidět, že u dospělých dochází k minimálním celkovým změnám v jejich podílech v průběhu let. U dětí do 18 let dochází v průběhu let k větším rozdílům.

Tabulka 4 Podíl cyklistů bez přilby od roku 2018-2023 (zdroj: vlastní měření CDV).

Graf 3 Podíl cyklistů bez přilby od roku 2018-2023 (zdroj: vlastní měření CDV).

Z pohledu pohlaví a věku je u zobrazení dat z roku 2023 zřejmý vysoký podíl použití přileb u dětí, což je dané i povinností dle zákona. Přesto u 11 % byla zjištěna jízda bez přilby. To je vzhledem k jejich zranitelnosti stále vysoké číslo. Nevyrovnanost používání přileb
u obou pohlaví je patrná – bylo naměřeno 56 % mužů, kteří neměli přilbu, u žen toto procento bylo o poznání vyšší (bylo zjištěno 71 % žen, které přilbu neměli). Podíly byly stanoveny z 2 527 mužů, 1 587 žen a 544 sledovaných dětí).

Grafy 4 Nošení přilby v závislosti na pohlaví za rok 2023 (zdroj: vlastní měření CDV).

Z pohledu krajů lze sledovat rozdíly v podílu cyklistů (jak dospělých, tak dětí do 18 let), kteří nosili přilbu v letech 2021 a 2022. Z naměřených, prezentovaných dat je patrné, že nejvyšší hodnoty nošení přileb mají děti do 18 let, avšak ti to mají povinné dle zákona. Dospělí používali přilby nejméně v Olomouckém kraji, kde 84 % dospělých jezdilo bez tohoto ochranného prvku. Následují kraje Jihočeský s 64,5 %, Pardubický
s 64,2 % a Královehradecký s 63,2 % dospělých, kteří během sledování neměli přilbu. Naopak nejvíce dospělých lidí s přilbou bylo naměřeno v Plzeňském kraji, pouze 31,9 % přilbu nemělo. Následující kraje byl kraj Ústecký s 38,2 % a kraj Moravskoslezský s 39,1 %. Sledováním bylo tedy potvrzeno, že problematičtější skupinou z pohledu ukázněnosti jsou dospělí cyklisté, kteří si zřejmě neuvědomují důležitost nošení přileb a závažnost možných zdravotních následků v případě nehody.

Graf 5 Podíl dospělých cyklistů bez přilby s rozdělením na kraje za roky 2021 a 2022 [%] (zdroj: vlastní měření CDV).

Graf 6 Podíl cyklistů do 18 let bez přilby s rozdělením na kraje v letech 2021 a 2022 [%] (zdroj: vlastní měření CDV).

E-kola

Díky vyšším rychlostem a větší hmotnosti e-kola ve srovnání s běžným kolem, je pravděpodobnější riziko spojené s jejich používáním. Problémem může být vyšší účinnost brzd, ale na druhou stranu také delší brzdná dráha, horší manipulace s těžším předmětem apod. Právě tyto skutečnosti pravděpodobně mohou vést k vyšší ochotě dospělých nosit ochrannou přilbu. Pouze 31 % dospělých cyklistů na elektrokolech jelo bez ochranné přilby, což naznačuje vyšší míru obezřetnosti v této skupině jezdců. Pro děti do 18 let je Elektrokolo prozatím velmi
netypické, jejich nasbíraná data se nedají srovnat díky malému vzorku.

Graf 7 Nošení přilby dospělými na e-kolech za rok 2023 (zdroj: vlastní měření CDV).

Intravilán x Extravilán

V rámci rozdílů mezi jízdami obcemi (intravilánem) a lokalitami mimo obec (extravilánem) lze pozorovat výrazné odlišnosti v používání ochranné přilby. Cyklisté v extravilánu, tedy mimo zastavěné oblasti, nosí přilbu častěji – konkrétně v 60 % případů u dospělých a v 91 % případů u dětí. Naopak v intravilánu, tedy v městském prostředí, je toto číslo výrazně nižší – dospělí zde používají přilbu pouze ve 38 % případů, zatímco u dětí je to 87 %. Tento rozdíl může souviset s vnímáním rizika, rychlostí jízdy nebo charakterem dopravního provozu v daném prostředí (pro rekreační účely může být ochota používání ochranných prvků vyšší, než pro jízdu do práce na krátkou vzdálenost).

Graf 8 Nošení přileb v intravilánu x extravilánu (zdroj: vlastní měření CDV).

Závěr

Z dostupných údajů vyplývá, že nošení cyklistické přilby ovlivňuje několik faktorů, včetně věku, pohlaví, prostředí a regionálních rozdílů. Zatímco děti (do 18 let) nosí přilby výrazně častěji, u dospělých je situace méně příznivá, přičemž ženy mají tendenci ji opomíjet častěji než muži. Rozdíly jsou patrné i mezi městským a mimoměstským prostředím, kde cyklisté mimo zastavěné oblasti přilby využívají více, pravděpodobně kvůli vyšší vnímané míře rizika. Uživatelé elektrokol si pravděpodobně vzhledem k vyšší rychlosti a hmotnosti kola nebezpečí více uvědomují, což se odráží v jejich větší ochotě nosit ochranu hlavy. Kromě individuálních rozdílů mezi cyklisty se ukazuje, že v některých krajích je situace horší než v jiných, což naznačuje, že osvěta a prevence nejsou všude stejně účinné. To může být také ovlivněno turismem, kde k rekreační jízdě cyklisté přistupují jinak než k jízdě do práce.

Celkově je patrné, že ačkoli povědomí o důležitosti přileb existuje, stále je prostor pro zlepšení, zejména v rizikových skupinách a méně aktivních regionech. Současně je vidět, že jízdy do práce v rámci mikromobility mohou mít jiný charakter, a tedy jiné vnímání hrozby úrazu než rekreační jízdy. Samozřejmě s ohledem na celkovou výbavu cyklisty při jízdě (na rekreační jízdu si cyklisté často berou speciální oblečení, a tedy i další vybavení/prvky, včetně přileb, zatímco na jízdu do práce často jezdí pomaleji, v civilním oblečení, bez dalších prvků bezpečnosti).  Jsme si těchto rozdílů, které jsou posilovány také možnosti využití sdílených dopravních prostředků v rámci mikromobility, vědomi, a proto pro příští roky bude sledování používání cyklistických přileb zaměřeno také tímto směrem, aby nedocházelo ke zkreslení dat.

Dedikace:

Tento článek byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.

Zdroje:

• Statistika nehodovosti. Online. Policie České republiky. 2024. Dostupné z: https://policie.gov.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx. [cit. 2025-01-31].
• Data měření CDV.
• Počet úrazů ošetřených v rámci veřejného zdravotního pojištění v ČR. Online. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Dostupné z: Https://www.nzip.cz/data/nru/datove-souhrny/nru-ds-urazy-prehled.xlsx. 2023. [cit. 2025-02-17]).
• Nehody cyklistů 2024. Online. Observatoř bezpečnosti silničního provozu. Dostupné z: https://www.czrso.cz/cyklisti/home/default?lang=cz. [cit. 2025-01-30].
• KŠICOVÁ, Eva a Roman BOREK. Přehled nepřímých ukazatelů bezpečnosti silničního provozu. Online. Observatoř bezpečnosti silničního provozu. 2023. Dostupné z: https://www.czrso.cz/nub/post/map. [cit. 2025-01-31].
• KŠICOVÁ Eva, Lukáš MUSIL, Roman BOREK, Pavel HAVRÁNEK: Výzkum a analýza nepřímých ukazatelů bezpečnosti silničního provozu v souladu s pravidly EU – 2023, závěrečná zpráva; zadavatel Ministerstvo dopravy, 2023.
• SIMONOVÁ Eva, Šimon ŠPINAR, Roman BOREK, Pavel HAVRÁNEK: Výzkum přímých a nepřímých ukazatelů bezpečnosti, včetně jejich zobrazení na webových stránkách, rok 2022 a správa webu, závěrečná zpráva; zadavatel Ministerstvo dopravy, 2022.
• SIMONOVÁ Eva, Roman BOREK, Pavel HAVRÁNEK: Výzkum nepřímých ukazatelů bezpečnosti – kraje, rok 2021 a příprava aplikace pro správu nehodových lokalit, závěrečná zpráva; zadavatel Ministerstvo dopravy, 2021.
• ČESKO. Zákon č. 361/2000 Sb. Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu. Online. In. Zákony pro lidi, částka 98. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361).

Jméno a příjmení autora:       Bc. Lukáš Musil

Organizace:                             Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Funkce:                                   Výzkumný pracovník oblasti navrhování pozemních komunikací

Kontakt:                                  lukas.musil@cdv.cz, 541 641 779

Jméno a příjmení autora:       Ing. Eva Kšicová

Organizace:                             Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Funkce:                                   Vedoucí oblasti navrhování pozemních komunikací

Kontakt:                                  eva.ksicova@cdv.cz, 541 641 390

Jméno a příjmení autora:       Ing. Pavel Havránek, MBA

Organizace:                             Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Funkce:                                   Ředitel divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií

Kontakt:                                  pavel.havranek@cdv.cz, 541 641 389

Zdroj: Bc. Lukáš Musil

Foto: freepik.com