Stavebnictví zůstává pozadu v digitalizaci. Co se může naučit od zemědělců?

Praha, 7. srpna 2025 – Před deseti lety se o zemědělství mluvilo jako o jednom z nejvíce tradičních a digitalizací nedotčených odvětví. Dnes však patří mezi lídry v efektivním propojování osvědčených postupů s moderními technologiemi, a tím vytváří udržitelný model pro růst produktivity. Tento posun může být inspirací pro stavební sektor, který se v digitalizaci klíčových procesů stále hledá. Přitom se zde často investuje do špičkových strojů, ale při práci s daty firmy mnohdy zůstávají na úrovni tabulek v Excelu a papírových plánů. Jak tedy přenést zkušenosti z agrárního prostředí do stavebnictví a začít systematicky sbírat data tak, aby z nich mohla těžit i umělá inteligence (AI)? A co je klíčové udělat hned na začátku, aby se firmy neutopily v technologických pokusech bez jasného obchodního výsledku? Praktické rady nabízí Adam Heres Vostarek, regionální manažer PlanRadaru – přední evropské platformy pro digitální dokumentaci, komunikaci a reporting v průběhu výstavby i správy nemovitostí.

„Stavebnictví příliš dlouho a bez větších reakcí sledovalo, jak v digitalizaci postupují ostatní odvětví. Nástup umělé inteligence však může být tolik potřebným katalyzátorem změny: má potenciál zásadně proměnit způsob, jakým navrhujeme, realizujeme a spravujeme budovy. Trh s AI technologiemi se má podle aktuálních prognóz ve stavebnictví během následujcích pěti let téměř ztrojnásobit – ze současných 4,96 miliard dolarů na 14,72 miliard v roce 2030[1]. Tato čísla jasně ukazují, že AI není jen trendem, ale skutečnou příležitostí pro transformaci celého odvětví," popisuje Adam Heres Vostarek.

Analýza PlanRadaru přitom ukazuje, že 97 %[2] odborníků ve stavebnictví očekává, že jejich společnosti v nadcházejících letech zvýší investice do digitalizace. Odvaha nechybí, brzdou je ale absence základní infrastruktury – tedy kvalitních, systematicky pořizovaných a vzájemně provázaných dat. „Sektor zemědělství se s podobou situací potýkal před lety, a nakonec se rozhodl pro systematický přístup: nejprve definoval standardy, integroval data z různých zdrojů a zajistil jejich konzistenci. Teprve na těchto pevných základech mohla AI začít přinášet skutečnou hodnotu, to znamená rozpoznávat vzorce, predikovat vývoj, snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Výsledkem jsou konkrétní, měřitelné přínosy. Tento osvědčený postup by si mělo osvojit i stavebnictví, pokud chce využít potenciál umělé inteligence naplno,” vysvětluje Heres Vostarek.

Úspěšná transformace: případ Agrifac

Příkladem, že promyšlený sběr dat dokáže zásadně změnit zavedené postupy, je evropský výrobce zemědělské techniky Agrifac. Jeho systém „NEED Farming“ funguje jako digitální mozek farmy – spojuje GPS informace, data ze senzorů na plodinách i environmentální údaje. Díky tomu přesně určuje, kde, kdy a v jakém množství aplikovat vodu, hnojiva nebo pesticidy. Výsledky jsou přesvědčivé: farmáři využívající tuto technologii dosahují až o 50 % vyšších výnosů a zároveň snižují spotřebu chemikálií na polovinu. Úspory hnojiv činí 20 %, ostatní vstupy klesají až o 70 % a u cíleného postřiku se spotřeba herbicidů snižuje až o 90 %.

Klíčem k úspěchu Agrifacu nejsou jen moderní technologie, ale hlavně kvalitní data z reálného provozu, na nichž jsou trénovány AI modely: „To, že dnes více než 15 % orné půdy v Česku obhospodařují farmáři s využitím moderních technologií[3], je jasný důkaz, že když se data sbírají systematicky a vznikají otevřené modely nebo standardizovaná API, může AI přinášet velmi konkrétní výsledky – třeba při plánování výsadby nebo predikci výnosů[4]. Právě takový přístup by měl začít následovat i stavební sektor. Pokud chceme z umělé inteligence vytěžit maximum, musíme nejdříve vytvořit prostředí, které jí bude rozumět. A to začíná u dat,“ říká Adam Heres Vostarek.

Proč začít právě teď

Stavebnictví se ocitá na podobném rozcestí, jaké před lety zvládlo zemědělství. AI technologie jsou k dispozici a trh s nimi dynamicky roste, avšak bez robustních a standardizovaných dat z terénu se jejich transformační síla neprojeví. V českých podmínkách je navíc situace kritická: umělou inteligenci aktivně používá jen 27 % lidí ve stavebnictví, a to většinou nahodile, nikoli jako běžnou součást pracovních postupů[5]. Znepokojivé je také to, že 60 % pracovníků nemá žádné informace o tom, jaké AI projekty jejich zaměstnavatel připravuje nebo už realizuje. [6]

Na co se mají stavební firmy zaměřit?

Pravidelný a systematický sběr dat z terénu – od 360° fotografií a videí přes drony až po IoT senzory, které nepřetržitě monitorují podmínky na staveništi a včas upozorňují na problémy.
Standardizace a automatizace procesů – předem nastavené digitální formuláře s povinnými poli a kontrolními seznamy zajišťují kompletní sběr dat, minimalizují chyby a udržují jednotnou kvalitu napříč projekty.
Centralizovaná cloudová platforma – jedno místo pro ukládání veškerých projektových informací s možností jejich okamžitého sdílení a pokročilé analýzy v reálném čase.
Cílené a pravidelné školení týmů – pracovníci se musí naučit nejen správnou metodiku sběru dat, ale i efektivní práci s digitálními nástroji, doplněnou o automatické kontroly, které odhalí chyby ještě před uložením.

Umělá inteligence jako nástroj změny

Jakmile mají firmy k dispozici spolehlivá data, může AI zefektivnit celý životní cyklus budov – od návrhu přes výstavbu až po provoz. Generativní AI umí během několika minut připravit desítky návrhových variant, prediktivní modely zase optimalizují harmonogram, odhalují hrozící překročení rozpočtu, hlídají bezpečnost na staveništi a pomáhají snížit energetickou náročnost objektů. „Umělá inteligence se stává nástrojem, který vám umožní stavět nejen rychleji a levněji, ale především chytřeji a udržitelněji," vysvětluje Heres Vostarek.

Od plánů k akci: začít se musí hned

Zemědělství už prokázalo, že ani konzervativní odvětví nemusí zůstat na okraji digitálního vývoje – stačí začít důsledně se sběrem dat. Stavebnictví má nyní stejnou příležitost. Inovativní firmy už testují a zavádějí AI řešení, zatímco ty, které váhají, riskují, že se stanou digitálními outsideri a budou nuceny dohánět konkurenci. „Digitální revoluce ve stavebnictví již začala. Otázkou tedy není, zda přijde, ale kdo ji povede. Úspěch vyžaduje odvahu opustit zaběhlé postupy, investovat do dat a systematicky budovat digitální kompetence. Kdo to udělá včas, nezíská jen konkurenční výhodu, ale možnost definovat budoucnost celého odvětví," uzavírá Adam Heres Vostarek.

[1] Zdroj: https://www.mordorintelligence.com/industry-reports/artificial-intelligence-in-construction-market

[2] Zdroj: https://www.planradar.com/ebooks/digitalisation-in-the-construction-and-real-estate-sector/

[3] Zdroj: https://brnodaily.com/2021/12/21/brno/more-and-more-czech-farms-are-introducing-precision-agriculture/

[4] Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352864822000165

[5]

[6] Zdroj: https://europaproperty.com/ai-adoption-hits-30-in-polish-real-estate-construction/

Zdroj: Tereza Vykypěl , Crest Communications a.s.