Starostové, kteří jsou dobří hospodáři, už mají energetiku jako hlavní téma

Budovy ve vlastnictví měst a obcí do budoucna nebudou z velké části vyhovovat standardům energetické účinnosti. Podle strategie Evropského parlamentu nesplňuje tyto požadavky téměř 75 % objektů napříč Evropskou unií. Nová legislativa už proto počítá s mohutnou vlnou rekonstrukcí obecních budov od roku 2027. Municipality, které se věnují velkému množství témat, ale renovace nestíhají řešit. Právě s tím, jak má obec požadovaného stavu objektů dosáhnout a neprodělat, jak bude vypadat obecní budova v roce 2030, aby splňovala všechny normy, a z čeho to zafinancovat, pomáhá starostům specialista na obecní energetiku Ivan Korolov z konzultační společnosti PKV.

Ve zkratce, proč všechna nová opatření přicházejí?

Mají svoje opodstatnění: Snížení energetické náročnosti, a tudíž uvolnění provozního rozpočtu. Zbavení se závislosti na centrálních dodávkách energie a také zlepšení kvality života díky vyhovění environmentálním kritériím. To jsou důvody, proč se nutnost postupné revitalizace jednotlivých objektů zavádí a proč na ni dojde ve velkém rozsahu. Podle dat České bankovní asociace vychází aktuálně z hodnocení objektů nejlépe ty pro sport – 30 % z nich je v adekvátní kondici, to znamená, že nezatěžují provozní náklady obce nezdravou měrou. Také lze říct, že i čtvrtina budov pro vzdělávání, je i podle dnešních požadavků v důstojné kondici. Naproti tomu budovy určené pro kulturu jsou v dobrém stavu jen z 19 % a nejhůře jsou na tom objekty obecních úřadů a dalších administrativních budov, kde lze o dobré kondici mluvit jen u 17 % případů. Čeká nás tedy spousta práce.

Čím to je, že se kondice jednotlivých budov tolik liší?

Při podrobnějších zkoumání to dává smysl. Pokud už města a obce začaly s revitalizací, rozhodly se například pro instalaci fotovoltaiky na energeticky nejnáročnějším objektu, což bývají právě sportovní a rekreační centra, kulturní domy, budovy pro školství nebo systémy veřejného světlení. Naopak obecní úřady zpravidla nejsou tak finančně náročné na provoz, a navíc to většinou bývá nejstarší budova v obci, proto bývá její náročnost zvýšená.

Jak už jste zmínil, čeká obce spousta práce, ostatně proto už vznikla nebo postupně vzniká řada nových legislativních opatření. Která jsou ta nejdůležitější?

Patří mezi ně například to, že od roku 2028 bude fotovoltaická elektrárna povinnou součástí každého obecního objektu s plochou nad 2000 m², pokud to jeho konstrukce umožní. V Česku se tak začne pracovat na implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která počítá se snížením náročnosti budov do roku 2050. V první fázi se dotkne 16 % nejhůře hodnocených objektů, které budou muset projít revitalizací nejdříve. Stát už řeší vypsání dotačního schématu a navazovat budou další, protože renovace půjdou v několika vlnách a postupně se dotknou všech nevyhovujících objektů.

Všechno se to děje s cílem zlevnit fungování obcí a zvýšit jejich energetickou soběstačnost. Co to ale naopak může prodražit?

Je třeba myslet na to, že i obcí se dotkne chystaná nová uhlíková daň, která zvedne například cenu plynu o 20 až 30 %. Kdo ale svoje budovy vylepší přednostně, bude mít náskok a zdražování ho tolik nezabolí. Velkým tématem bude i přizpůsobení historických a architektonicky chráněných objektů.

A ví tohle všechno starostové? Při tom všem, co do jejich agendy spadá – školy, silnice, chodníky, kanalizace, spolkový život – mají šanci se v tom všem orientovat?

Máte pravdu, změny se zatím řeší hlavně na těch nejvyšších úrovních, ale starostové o nich často ani nemají ponětí, natož aby měli plán. Přitom kdo začne dřív, toho se nedotkne zdražování. Já osobně jsem s nimi v kontaktu každý den a vidím, jak různorodá jejich situace je. Většina z nich je inovacím velmi nakloněná, vědí, že jim instalace obnovitelných zdrojů nebo komunitní energetika dovedou razantně snížit výdaje. Bojují ale s nedostatkem času a s tím, že nemají k ruce odborníky, kteří by jim pomohli vyznat se v možnostech a v dodavatelích. Leckde se také děje, že starosta, který se energetice věnuje, by i šel do změn a má plán, ale narazí na úrovni zastupitelstva – to už jsou často lidé, kteří mají svoje jiné zaměstnání, o energetice přirozeně tolik neví, a tak se projeví různé předsudky nebo zkrátka neznalost. Jiná situace panuje ve větších městech, kde mívají naopak největší přehled úředníci vyčlenění na danou agendu. Pro ty je ale leckdy složité protlačit optimální řešení přes volené zástupce – ti totiž řeší hlavně svůj čtyřletý mandát, kdežto pověřený úředník bude u tématu dlouhodobě a zajímá ho systematické a dlouhodobé řešení.

Nedávno jste byl na konferenci Den malých obcí v Olomouci a v Praze. Jaké dojmy jste si odnesl odsud?

Na olomouckou konferenci se sjelo hodně starostů z povodněmi zasažených obcí. Ze všech debat vyplynulo, že když už teď musí opravovat a řešit novou infrastrukturu, chtějí ji podle nejmodernějších standardů a energeticky co nejefektivnější. Vědí, že jim to pomůže posunout se dál. Obecně ale musím říct, že starostové, se kterými se potkávám, se snaží opravdu být co nejlepšími hospodáři. Změnil se i přístup ke strategickým dokumentům, jako jsou místní energetické koncepce. Dřív jsme někde viděli, že je tendence koncepci poptat a odložit ji do šuplíku, což nahrávalo nekalým praktikám ze strany některých firem. Dnes už starostové vážně chtějí rozjet energetické projekty, a proto potřebují koncepce podrobnější a s návrhem konkrétních opatření. Z energetiky se stalo velké obecní téma a to je dobře. Starostové a radnice opravdu „hospodaří“ a začali ke všemu přistupovat systémovým způsobem.

Děkujeme za rozhovor

(red)